Ztráta pivovarů se pohybuje kolem pěti miliard korun. Ty malé zasáhl útlum méně

Nahrávám video

Zhruba pět miliard korun činí ztráta českých pivovarů, které zasáhla koronavirová opatření. Často omezovaly výrobu a některé musely kvůli propadu spotřeby pivo i likvidovat.

S útlumem se lépe vypořádaly malé pivovary než ty velké. Například pivovar Moucha vařil piva méně, protože ho prodával jen přes okénko přímo v areálu bývalého branického pivovaru v Praze, kde sídlí. Skutečnost, že neprovozuje vlastní hospodu, pro něj tenkrát byla spíš výhodou. Znamenalo to nižší náklady. Nyní už zase vaří stejné množství jako před koronavirem.

„Díky krizi lidé objevili malé pivovary a začali kupovat pivo ve flaškách, takže teď víc plníme lahve, než jsme plnili před krizí,“ řekl ředitel pivovaru Petr Moucha. Stejně jako většina malých pivovarů dokázali útlum zvládnout. Alespoň zatím. „Restaurace krachují a proces pokračuje, co se týká úbytku. Myslím, že to nejdůležitější máme ještě před sebou, co se týká přežití na trhu,“ dodal ředitel. 

„Celkově jako minipivovar  jsme nyní už na stejných číslech jako před koronou. Ale ten celkový propad se bude pohybovat kolem 15 procent za celý rok,“ vypočítává prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. 

Velcí byli zasaženi více

Velké pivovary pocítily zavřené restaurace výrazněji. Na konci července hlásily ztrátu 25 procent. „Pivovary se snažily omezit výrobu, snažily se nějakým způsobem reagovat na situaci. Nestáčely do sudů, ale do petek a plechovek, ale výroba je živá, zastavit to nejde,“ řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. 

Likvidace piva je pro pivovary drahý a neoblíbený krok. „Pokud bych měla vyčíslit, že jsme museli zlikvidovat pivo a skoro tři měsíce byl zavřený jeden prodejní kanál, tak ztráty se blíží stovkám milionů korun,“ sdělila mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová. 

Plzeňskému pivovaru se alespoň malou část podařilo přeměnit v pálenku. Ze sta hektolitrů jí vzniklo sto litrů. Část prošlého piva využila i plzeňská čistírna odpadních vod, a to na výrobu bioplynu. Podobná řešení ale pro pivovary zisk neznamenají. Ztráty z restaurací jim vyrovnával spíš rostoucí prodej lahvového a plechovkového piva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 22 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026
Načítání...