Praha – Méně než 8 korun za litr, pod tuto hranici se v červnu dostaly výkupní ceny mléka. To je sice pro spotřebitele dobrá zpráva, ale mlékárnám se hromadí zásoby neprodaných výrobků a začíná se mluvit dokonce o krizi na trhu s mlékem. Opakování situace z podzimu 2009, kdy na protest proti nízkým výkupním cenám vylévali zemědělci tisíce litrů mléka do polí, ale prý nehrozí.
„V České republice je abnormálně velký nárůst dovozů zboží z Polska, Německa a z okolních zemí, a to v důsledku výpadku některých trhů, jako je například část arabského světa a především Rusko,“ přibližuje situaci na trhu generální ředitel Madety Milan Teplý. A celou záležitost zemědělcům neulehčuje ani to, že krávy jsou v dojení právě před létem nejvýkonnější.
Přestože je tedy tuzemský trh v současné sobě přehlcený mléčnými výrobky, musí například právě Madeta mléko i dál vykupovat, a to kvůli dlouhodobě nasmlouvaným kontraktům. Mlékárny se snaží stále se zvětšující zásoby zpracovávat do podoby hlavně sušeného nebo trvanlivého mléka. To totiž vydrží nejdéle. „Toho už máme tolik, že kdybyste chtěla, tak vám tak 15 kamionů odvezu,“ dodává Teplý.
Loni zkonzumoval každý Čech v průměru 240 kilogramů mléka a mléčných výrobků. To představuje jednoprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Spotřebu samotného mléka ale Češi omezili o necelý půllitr na průměrných 60 litrů za rok. V evropském srovnání je to zhruba o 4 litry méně. Na druhou stranu patříme k největším konzumentům másla, ročně ho zpracujeme přes 5 kilogramů na osobu. To je o 1,5 kilogramu více než evropský průměr.
Vedle dovozu na ruský trh, který výrazně omezily sankce namířené proti západním státům, ale vypadl i ten čínský. Mléko z Evropy teď totiž nepotřebuje. „A to všechno dopadá na současný vývoj cen, které v případě surového mléka klesají nepřetržitě už 13 měsíců,“ uvedl předseda Českomoravského svazu mlékáren Jiří Kopáček.
Nízkých cen na druhou stranu využívají obchodní řetězce, které tak nakupují mléko od dodavatelů levněji a levněji ho také následně prodávají svým zákazníkům. V regálech je dnes cena mléka oproti loňsku nižší v průměru o tři koruny.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) připomněl, že v loňském březnu byly ceny ještě na 9,75 koruny za litr, takže meziročně jde proti březnovým 8,31 korun za litr o téměř 15procentní propad. „Výkupní cena se dostává na úroveň 7,50 až 7,70. Je už to koruna pod výrobními náklady a myslím si, že nastává ideální čas na stát,“ dodává Zdeněk Houška, místopředseda Mlékařského a hospodářského družstva Jih.
Mléko začne nakupovat i stát
Zemědělci volají po zásahu ze strany státu i z obavy, aby se neopakovala situace z roku 2009, kdy cena mléka spadla pod šest korun. A stát by mohl zemědělcům skutečně pomoci. Chystá se totiž vytvořit v rámci státních hmotných rezerv i zásoby mléčných výrobků. V několika nejbližších týdnech vypíše Správa státních hmotných rezerv tři velké tendry právě na nákup mléčných výrobků. Cena by se měla pohybovat kolem 150 milionů korun.
- "Situace na trhu mléka je vážná, nikoliv však kritická. Samozřejmě uvidíme, jak to bude vypadat v dalších měsících," uvedl minulý týden ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Agrární komora se navíc dohodla se zpracovateli na tom, že se pokusí prosadit dotovaný export výrobků, a to především do oblastí, kde je nedostatek potravin, například do Afriky. Komora ale nabízí i další řešení – už zmíněné intervenční nákupy nebo zlepšení dotačních podmínek, kdy by chovatelé skotu mohli dostat na dojnici až 2700 korun.
Faltýnek: Západu vyhovuje propad cen mléka
Předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO) minulý týden na Žofínském fóru prohlásil, že některým zemím z původní evropské patnáctky vyhovuje propad cen mléka, proto proti němu aktivně nic nedělají. „Na nás to působí tak, že (původní státy EU 15) chtějí, aby na východě konkurence omezila svou výrobu,“ řekl Faltýnek s tím, že by pak „staré státy“ naopak svou produkci zvýšily. Takový postup by si podle něj nemělo Česko nechat líbit. V EU je podle Faltýnka potřeba debatu o cenách mléka otevřít a případně spustit intervenční nákupy této komodity za „rozumné ceny“.
Třetina biomléka jde za hranice
Komu se naopak daří, to jsou výrobci mléka v biokvalitě. V Česku se ho ročně vyrobí 30 milionů litrů a třetina jde za hranice. Od roku 2003 je přitom jeho produkce u nás trojnásobně vyšší.
V Česku je ale zájem o biopotraviny podle svazu PRO-BIO stále mnohem nižší než v zahraničí. Proto mimo jiné končí asi 30 procent mléka v kvalitě bio smícháno s obyčejným mlékem v běžných produktech. „Přáli bychom si tuzemskou produkci zpracovanou pro tuzemské spotřebitele. Bohužel stav, kdy biomléko končí smíchané s mlékem z konvenčních farem, kde se třeba používá krmivo z geneticky modifikovaných plodin, protože pro bioprodukty nemají mlékárny odbyt, se nám nelíbí. Považujeme to za znehodnocení kvalitní suroviny,“ sdělila manažerka svazu Kateřina Nesrstová.
Počet ekofarem s chovem mléčných krav v Česku se podle České technologické platformy pro ekologické zemědělství v posledních letech značně zvýšil. V roce 2008 jich bylo 33, kdežto koncem roku 2014 už 123.
