Zatímco zisk mateřské Société Générale výrazně klesl, Komerční bance se dařilo

Francouzské bance Société Générale, která vlastní většinový podíl v české Komerční bance, klesl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně o 26 procent na 631 milionů eur (16,2 miliardy korun). Zisk stáhly dolů nižší příjmy a růst nákladů, překonal však očekávání analytiků. Naopak Komerční bance se dařilo, vydělala v prvním kvartále o 5,9 procenta víc než loni.

Celkové příjmy Société Générale klesly o 1,6 procenta na 6,19 miliardy eur. Analytici dotazovaní agenturou FactSet čekali zisk 558 milionů eur při příjmech 6,16 miliardy eur. Provozní výdaje banky se zvýšily o 1,3 procenta na 4,79 miliardy eur.

Zisk domácí divize poskytující běžné bankovní služby drobným klientům se snížil o 13 procent. Zisk divize firemního a investičního bankovnictví klesl o 16 procent.

Banka kvůli loňským slabým výsledkům hospodaření zahájila rozsáhlou restrukturalizaci. Minulý měsíc oznámila, že ukončí některé aktivity, zruší 1600 pracovních míst a prodá část majetku, napsala agentura Reuters. V pátek pak rovněž oznámila, že svoji banku ve Slovinsku SKB Banka prodá maďarské bance OTP Bank. SKB Banka je čtvrtou největší v zemi s
devítiprocentním podílem na trhu. Cena nebyla zveřejněna.

Komerční banka vydělávala zejména na půjčkách

Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v Česku. Komerční bance se ale dařilo dobře, její čistý zisk v prvním čtvrtletí vzrostl o 5,9 procenta na 3,2 miliardy korun. Celkové výnosy se zvýšily o 5,1 procenta na osm miliard korun.

Banka v úvodním čtvrtletí navýšila poskytnuté úvěry o čtyři procenta na 637,3 miliardy korun. Klienti si více půjčovali na bydlení a stoupl i zájem o spotřebitelské úvěry. Vzrostl také objem půjček podnikům a korporacím. Vklady klientů stouply bance meziročně o 4,5 procenta na 826,1 miliardy korun.

„Finanční výsledky za první čtvrtletí roku potvrdily pozitivní linii celkových výnosů, a to především díky čistým úrokovým výnosům,“ zhodnotil výsledky za úvodní čtvrtletí předseda představenstva a generální ředitel KB Jan Juchelka. Čisté úrokové výnosy stouply oproti předchozímu roku o 9,2 procenta, a to díky nárůstu úvěrů i vkladů a vyšším úrokovým sazbám.

Provozní náklady KB vzrostly v prvním čtvrtletí o 3,2 procenta na 4,2 miliardy korun. Personální i ostatní provozní náklady rostly podobným tempem. Rychlejší růst mezd banka částečně kompenzovala poklesem průměrného počtu zaměstnanců o téměř čtyři procenta na 8167.

Koncem dubna schválili akcionáři banky výplatu dividendy 51 korun na akcii před zdaněním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...