Začíná nový školní rok. Učitelé dostanou vyšší platy, počet prvňáčků klesá

Nahrávám video
Události: Jaké změny přináší nový školní rok
Zdroj: ČT24

Hlavní pozornost na sebe letos před zahájením nového školního roku strhli ti, kteří ve školách pracují. Nedávno se totiž rozhodlo, že dostanou opět přidáno. Učit bude zhruba 134 tisíc žen a mužů, vláda by přitom chtěla v příštím roce nabrat tisíce dalších. Oproti tomu prvňáčků bude opět méně, byť celkový počet žáků ZŠ poroste. Více studentů se bude vzdělávat i na středních školách.

Do prvních tříd základních škol letos nastoupí zhruba 108 tisíc žáků, tedy o 3600 méně než loni. Tehdy přišlo do škol – ve srovnání s předchozím rokem – o 5400 dětí méně.  A těmto dvěma letům poklesů předcházely tři roky stagnace v počtech prvňáčků, uvedlo ve svých statistikách ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže.

Celkově však očekává ve školním roce 2018/2019 na základních školách nárůst žáků přibližně o 15,1 tisíce ve srovnání s předešlým školním rokem. 

 „Těšila jsem se na kolegy, těšila jsem se na děti, netěšila jsem se na vstávání,“ popisuje své pocity před začátkem školy učitelka Jaroslava Fridrichová.

To, že volno končí, moc nevadí ani žákyni 7. třídy Veronice Bretové. Učebnice nechala celé prázdniny v šuplíku a vyndala je teprve nyní. Spíš než na učení se těší na kamarády.

Obě od nového školního roku nic zásadního neočekávají, některé změny se jich ale dotknou. Učitelé mají dostat zřejmě od ledna o 15 procent více. Přilepší si i nepedagogičtí pracovníci škol. Školníci nebo kuchařky by měli dostat přidáno zhruba deset procent

„Pevně doufám, že si všichni polepší a že se zase zvýší atraktivita českého školství,“ shrnul to ministr školství Robert Plaga (nestr. za ANO).  

Žáci pak mohou pocítit změny ve školních bufetech. Vrátit by se měly šunky, sýry, máslo či některé pečivo, vytlačené pamlskovou vyhláškou. Ta nyní - v mírnější verzi - povolí o něco málo víc tuků, cukrů nebo soli v potravinách, které se žákům mohou prodávat.

Maturita se v novém školním roce změní jen lehce. Posílí se její kontrola ze strany Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Právě nedostatečná kontrola stála tehdejšího ředitele Cermatu místo. Prodlouží se čas některých zkoušek.

Žákyni Veroniku by mohla maturita čekat za sedm let. Otázkou ale je, jestli bude vypadat stejně jako teď a jestli bude povinná i z matematiky. Od roku 2021 má být matematika povinná pro gymnázia a lycea a o rok později pro všechny ostatní. Ministr ale v červnu uvedl, že by chtěl změnit ustanovení o maturitě z matematiky. Jedna úroveň této zkoušky podle něj nemůže vyhovovat všem.

Platy ve školství
Zdroj: ČT24
Vývoj platů ve školství
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...