Začíná nový školní rok. Učitelé dostanou vyšší platy, počet prvňáčků klesá

Nahrávám video

Hlavní pozornost na sebe letos před zahájením nového školního roku strhli ti, kteří ve školách pracují. Nedávno se totiž rozhodlo, že dostanou opět přidáno. Učit bude zhruba 134 tisíc žen a mužů, vláda by přitom chtěla v příštím roce nabrat tisíce dalších. Oproti tomu prvňáčků bude opět méně, byť celkový počet žáků ZŠ poroste. Více studentů se bude vzdělávat i na středních školách.

Do prvních tříd základních škol letos nastoupí zhruba 108 tisíc žáků, tedy o 3600 méně než loni. Tehdy přišlo do škol – ve srovnání s předchozím rokem – o 5400 dětí méně.  A těmto dvěma letům poklesů předcházely tři roky stagnace v počtech prvňáčků, uvedlo ve svých statistikách ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže.

Celkově však očekává ve školním roce 2018/2019 na základních školách nárůst žáků přibližně o 15,1 tisíce ve srovnání s předešlým školním rokem. 

 „Těšila jsem se na kolegy, těšila jsem se na děti, netěšila jsem se na vstávání,“ popisuje své pocity před začátkem školy učitelka Jaroslava Fridrichová.

To, že volno končí, moc nevadí ani žákyni 7. třídy Veronice Bretové. Učebnice nechala celé prázdniny v šuplíku a vyndala je teprve nyní. Spíš než na učení se těší na kamarády.

Obě od nového školního roku nic zásadního neočekávají, některé změny se jich ale dotknou. Učitelé mají dostat zřejmě od ledna o 15 procent více. Přilepší si i nepedagogičtí pracovníci škol. Školníci nebo kuchařky by měli dostat přidáno zhruba deset procent

„Pevně doufám, že si všichni polepší a že se zase zvýší atraktivita českého školství,“ shrnul to ministr školství Robert Plaga (nestr. za ANO).  

Žáci pak mohou pocítit změny ve školních bufetech. Vrátit by se měly šunky, sýry, máslo či některé pečivo, vytlačené pamlskovou vyhláškou. Ta nyní - v mírnější verzi - povolí o něco málo víc tuků, cukrů nebo soli v potravinách, které se žákům mohou prodávat.

Maturita se v novém školním roce změní jen lehce. Posílí se její kontrola ze strany Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Právě nedostatečná kontrola stála tehdejšího ředitele Cermatu místo. Prodlouží se čas některých zkoušek.

Žákyni Veroniku by mohla maturita čekat za sedm let. Otázkou ale je, jestli bude vypadat stejně jako teď a jestli bude povinná i z matematiky. Od roku 2021 má být matematika povinná pro gymnázia a lycea a o rok později pro všechny ostatní. Ministr ale v červnu uvedl, že by chtěl změnit ustanovení o maturitě z matematiky. Jedna úroveň této zkoušky podle něj nemůže vyhovovat všem.

Platy ve školství
Zdroj: ČT24
Vývoj platů ve školství
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 7 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled