Výrobci letadel Boeing a Airbus se na mezinárodním aerosalonu chlubili velkými zakázkami

Dva největší světoví výrobci civilních letadel, americký Boeing a evropský Airbus, zahájili v pondělí mezinárodní aerosalon u Paříže oznámením velkých zakázek. Boeing představil nový model svého nejprodávanějšího letounu, který by měl oživit slábnoucí trh civilního letectví.

Po letech silného růstu zakázek, podníceného zvýšenou poptávkou po létání a nabídkou úspornějších letadel, nyní trh vstupuje do útlumu. Výrobci se začali soustředit na plnění napjatých harmonogramů dodávek a ambiciózních plánů výroby, uvedla agentura Reuters.

Boeingu se ale na začátku aerosalonu představením nového modelu 737 MAX 10 podařilo podnítit vlnu zájmu. Firma uvedla, že na nový model získala více než 240 zakázek a nákupních příslibů od nejméně deseti zákazníků. „MAX 10 dá zákazníkům za jejich peníze více a dodá trhu energii,“ řekl na oficiálním představování šéf Boeingu Dennis Muilenburg.

Boeing v pondělí oznámil zakázky na nové i starší letouny typu 737 MAX v celkové katalogové hodnotě 22,7 miliardy dolarů (523 miliard korun). Získal i velkou objednávku na stroje typu Dreamliner za 8,1 miliardy dolarů.

Airbus hned nato kontroval zakázkou leasingové společnosti GECAS na 100 letounů A320neo v katalogové hodnotě 10,8 miliardy dolarů (253 miliard korun) ) a objednávkou firmy Air Lease na 12 strojů A321neo za 1,5 miliardy dolarů. 

Airbus A350-1000 XWB
Zdroj: Reuters

Šéf prodeje Airbusu John Leahy zároveň naznačil, že většina zájmu o konkurentův nový stroj MAX 10 pochází od dosavadních zákazníků Boeingu, kteří si objednali starší model MAX 9 a nyní tyto zakázky přeobjednávají. 

Vojenské letouny zažívají boom

Zatímco poptávka po civilních letadlech slábne, po letech útlumu se naopak objevují známky rostoucího zájmu o vojenské letouny.

Americký Lockheed Martin jedná podle zdrojů Reuters o prodeji 440 bojových letounů F-35 skupině 11 zemí. Byla by to dosud největší objednávka na letoun, který se firma chystá na aerosalonu představit veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...