Výroba aut v Česku klesla v pololetí o třetinu. Červen přinesl mírné oživení

Výroba osobních aut v Česku v prvním pololetí klesla meziročně o 32,6 procenta na 503 615 vozidel. Oznámilo to v pondělí Sdružení automobilového průmyslu. Zároveň uvedlo, že samotný červen přinesl mírné oživení výroby: zatímco v květnu klesla produkce ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 52,8 procenta, v červnu činil pokles 17 procent.

Prezident sdružení Bohdan Wojnar uvedl, že pokles produkce odpovídá vývoji poptávky po nových vozidlech v Evropské unii.

Prodej nových osobních aut v EU v červnu zaznamenal meziroční pokles o 22,3 procenta, zaregistrováno bylo o čtvrt milionu osobních vozů méně než ve stejném období loňského roku. „I když jde ve srovnání s předchozími měsíci o zpomalení poklesu, tak téměř čtvrtinový meziroční propad poptávky znamená stále obrovskou ztrátu pro celý výrobní řetězec,“ podotkl Wojnar.

„V těchto týdnech se rozhoduje o dalším vývoji. Řada průmyslových oborů je navázána na automobilový průmysl. Proto je nezbytné, aby stát toto odvětví, které je pilířem tuzemské ekonomiky, podpořil a investoval i do své budoucí prosperity. Ať již ve formě přímé podpory zaměstnanosti prostřednictvím prodloužení programu Antivirus, či pomocí opatření na podporu investic, jako je například ministerstvem průmyslu a obchodu navrhované výrazné zrychlení odpisů,“ dodal Wojnar.

Produkce autobusů v červnu vzrostla

Výroba autobusů v prvním pololetí klesla o 11,9 procenta na 2231 vozidel, po obnovení produkce se nicméně naplno projevila specifická zakázková výroba v segmentu. 

V přepočtu na obyvatele patří Česku v produkci autobusů první místo na světě. 

  • Vysokomýtské Iveco vyrobilo v červnu o 37 autobusů více než v červnu 2019 a za pololetí brány závodu opustilo 1999 autobusů. 
  • SOR Libchavy navýšil v červnu výrobu o 73,3 procenta na 52 vozů a za celé první pololetí firma vyrobila 223 ks autobusů. 
  • Celkově červnová produkce autobusů vzrostla o 13 procent na 516 autobusů.
  • Zdroj: ČTK

Tatra letos v prvním pololetí výrobila víc než loni

Nadále se daří kopřivnické Tatra Trucks, která ani v době koronavirové krize výrobu nepřerušila. V prvním pololetí vyrobila 628 nákladních vozidel, tedy o 143 více než v prvním pololetí loňského roku.

Jediný český výrobce motocyklů, týnecká Jawa, vyrobil v prvním pololetí 249 strojů. Ve srovnání s předchozím rokem to byl pokles produkce o 637 motocyklů.

Význam automobilového průmyslu pro českou ekonomiku

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů je významnou součástí české ekonomiky. Do automobilového průmyslu ovšem nepatří pouze výroba osobních automobilů, ale také nákladních a speciálních aut, motorů, přívěsů, karoserií nebo dílů.

Statistici také uvádějí, že automobilový průmysl se podílí na celkové tuzemské produkci zhruba jednou desetinou a na celkové produkci ve zpracovatelském průmyslu přibližně jednou čtvrtinou. Napříkad v roce 2015 byla v odvětví vytvořena hrubá přidaná hodnota ve výši 213,7 miliardy korun, což tvořilo pět procent celkové hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. „Pro srovnání uveďme, že to je pětkrát vyšší podíl, než byl v roce 1995,“ uvedla Dorif Fajfrová v časopisu Statistika & My (1/17). 

Nejvíce vozů na světě vyrábí – přepočteno na hlavu – Slovensko, jehož ekonomika je také extrémně závislá na celosvětové poptávce po automobilech. Česká republika je v tomto ohledu na druhém místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
před 30 mminutami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 14 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01
Načítání...