Výdejny e-shopů mohou fungovat i o svátcích, rozhodl soud

Zákaz prodeje o státních svátcích nedopadá na výdejny e-shopů, včetně těch velkých. Nejvyšší správní soud (NSS) tento týden vyhověl kasační stížnosti společnosti Alza.cz, a postavil se tak proti právnímu názoru České obchodní inspekce (ČOI). Informace je dostupná na úřední desce.

Soud poukázal na rozdíly mezi prodejem zboží přes e-shop a jeho výběrem a koupí v kamenné prodejně. Pokud by měl sváteční zákaz dopadat i na fyzický výdej zboží objednaného po internetu, musel by to zákon výslovně stanovovat. „Zákon však v této otázce mlčí,“ konstatoval NSS.

Kvůli zákonu o prodejní době musí o vybraných státních svátcích zůstat uzavřené maloobchodní prodejny s výjimkou těch s plochou pod 200 metrů čtverečních, lékáren, benzinek nebo obchodů na nádražích a v nemocnicích. Podle NSS zákaz dopadá jen na situace, kdy se veškeré fáze prodeje odehrávají v kamenné prodejně. E-shopy typu Alzy umožňují vybrat a zaplatit zboží v on-line prostředí a následně jej převzít osobně na výdejně, prostřednictvím pošty, kurýrních služeb nebo přes speciální boxy.

„V situaci, kdy k uzavření kupní smlouvy nedojde fyzicky v maloobchodní provozovně, tedy výdej zboží, které bylo objednáno prostřednictvím internetu, představuje pouze jednu z fází prodeje, a to nikoli rozhodující. Provozovna pak v přeneseném významu pouze funguje jakožto jakési pomyslné výdejové okénko, prostřednictvím nějž je vydáváno zboží objednané na e-shopu,“ stojí v rozhodnutí NSS. Takovou službu lze podle soudu připodobnit ke službám zásilkových a přepravních služeb, na které sváteční zákaz prodeje nedopadá.

Česká obchodní inspekce podle mluvčího Jiřího Fröhlicha považuje rozhodnutí za překvapivé, zejména kvůli tomu, že správní soudy jí dosud dávaly v obdobných případech za pravdu, že zákon o prodejní době platí i pro provozovny internetových obchodů s plochou nad dvě stě metrů čtverečních.

Rozhodnutí nicméně respektuje. „Věříme však, že jiné senáty Nejvyššího správního soudu, které posuzují další kasační stížnosti společnosti Alza, mohou mít na věc odlišný právní názor a zváží, zda věc nepředložit k rozhodnutí rozšířenému senátu NSS,“ sdělil Fröhlich. Alza podle mluvčí Daniely Chovancové rozhodnutí uvítala.

NSS konkrétně řešil spor o pokutu sto tisíc korun, kterou inspekce vyměřila Alze v návaznosti na kontrolní nákup v plzeňské provozovně 28. října 2017. Inspektor tam přišel pro počítačovou myš. Zaměstnanec mu řekl, že přímý prodej kvůli státnímu svátku – Dni české státnosti – není možný. Doporučil mu ale zboží objednat přímo z počítače v prodejně, zaplatit na terminálu a převzít, což inspektor udělal.

Plzeňský soud dal dříve za pravdu ČOI

Podle stanoviska ČOI není podstatné, zda firma provozuje maloobchodní činnost prostřednictvím kamenných provozoven nebo internetových obchodů, a zákaz otevírání provozoven s plochou nad 200 metrů by se tak měl vztahovat na jakoukoliv fázi prodeje, včetně převzetí zboží kupujícím.

Alza proti rozhodnutí podala žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. Tvrdila, že je klasickým internetovým obchodem, na jehož výdejny se omezení nevztahuje. Plzeňský soud rozhodnutí inspekce potvrdil. NSS ale verdikt plzeňského soudu zrušil a případ vrátil ústřednímu inspektorátu ČOI.

Podobných sporů vedla Alza s inspekcí více. Názor NSS by se měl uplatnit i v těch ostatních. „Samotné otevření provozovny pouze pro výdej zboží zakoupeného zákazníky na e-shopu nepředstavuje porušení označených ustanovení zákona o prodejní době,“ uvedl správní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...