Výdejny e-shopů mohou fungovat i o svátcích, rozhodl soud

Zákaz prodeje o státních svátcích nedopadá na výdejny e-shopů, včetně těch velkých. Nejvyšší správní soud (NSS) tento týden vyhověl kasační stížnosti společnosti Alza.cz, a postavil se tak proti právnímu názoru České obchodní inspekce (ČOI). Informace je dostupná na úřední desce.

Soud poukázal na rozdíly mezi prodejem zboží přes e-shop a jeho výběrem a koupí v kamenné prodejně. Pokud by měl sváteční zákaz dopadat i na fyzický výdej zboží objednaného po internetu, musel by to zákon výslovně stanovovat. „Zákon však v této otázce mlčí,“ konstatoval NSS.

Kvůli zákonu o prodejní době musí o vybraných státních svátcích zůstat uzavřené maloobchodní prodejny s výjimkou těch s plochou pod 200 metrů čtverečních, lékáren, benzinek nebo obchodů na nádražích a v nemocnicích. Podle NSS zákaz dopadá jen na situace, kdy se veškeré fáze prodeje odehrávají v kamenné prodejně. E-shopy typu Alzy umožňují vybrat a zaplatit zboží v on-line prostředí a následně jej převzít osobně na výdejně, prostřednictvím pošty, kurýrních služeb nebo přes speciální boxy.

„V situaci, kdy k uzavření kupní smlouvy nedojde fyzicky v maloobchodní provozovně, tedy výdej zboží, které bylo objednáno prostřednictvím internetu, představuje pouze jednu z fází prodeje, a to nikoli rozhodující. Provozovna pak v přeneseném významu pouze funguje jakožto jakési pomyslné výdejové okénko, prostřednictvím nějž je vydáváno zboží objednané na e-shopu,“ stojí v rozhodnutí NSS. Takovou službu lze podle soudu připodobnit ke službám zásilkových a přepravních služeb, na které sváteční zákaz prodeje nedopadá.

Česká obchodní inspekce podle mluvčího Jiřího Fröhlicha považuje rozhodnutí za překvapivé, zejména kvůli tomu, že správní soudy jí dosud dávaly v obdobných případech za pravdu, že zákon o prodejní době platí i pro provozovny internetových obchodů s plochou nad dvě stě metrů čtverečních.

Rozhodnutí nicméně respektuje. „Věříme však, že jiné senáty Nejvyššího správního soudu, které posuzují další kasační stížnosti společnosti Alza, mohou mít na věc odlišný právní názor a zváží, zda věc nepředložit k rozhodnutí rozšířenému senátu NSS,“ sdělil Fröhlich. Alza podle mluvčí Daniely Chovancové rozhodnutí uvítala.

NSS konkrétně řešil spor o pokutu sto tisíc korun, kterou inspekce vyměřila Alze v návaznosti na kontrolní nákup v plzeňské provozovně 28. října 2017. Inspektor tam přišel pro počítačovou myš. Zaměstnanec mu řekl, že přímý prodej kvůli státnímu svátku – Dni české státnosti – není možný. Doporučil mu ale zboží objednat přímo z počítače v prodejně, zaplatit na terminálu a převzít, což inspektor udělal.

Plzeňský soud dal dříve za pravdu ČOI

Podle stanoviska ČOI není podstatné, zda firma provozuje maloobchodní činnost prostřednictvím kamenných provozoven nebo internetových obchodů, a zákaz otevírání provozoven s plochou nad 200 metrů by se tak měl vztahovat na jakoukoliv fázi prodeje, včetně převzetí zboží kupujícím.

Alza proti rozhodnutí podala žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. Tvrdila, že je klasickým internetovým obchodem, na jehož výdejny se omezení nevztahuje. Plzeňský soud rozhodnutí inspekce potvrdil. NSS ale verdikt plzeňského soudu zrušil a případ vrátil ústřednímu inspektorátu ČOI.

Podobných sporů vedla Alza s inspekcí více. Názor NSS by se měl uplatnit i v těch ostatních. „Samotné otevření provozovny pouze pro výdej zboží zakoupeného zákazníky na e-shopu nepředstavuje porušení označených ustanovení zákona o prodejní době,“ uvedl správní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 7 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 7 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 13 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...