Praha - Kabinet schválil klíčový dokument ministerstva pro místní rozvoj s názvem Politika územního rozvoje 2008, který vymezuje podmínky pro vznik strategických staveb. Dokument je nástrojem komplexního územního plánování na celostátní úrovni a počítá například se stavbou dálnic a rozšiřováním jaderných elektráren. Zahrnuje v sobě také preventivní ochranu území a obyvatel před povodněmi.
Dnes schválený strategický dokument se týká například výstavby dálnice D11 z Hradce Králové ve směru na Jaroměř nebo dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. Zohledňuje také záměr výstavby paralelní vzletové a přistávací dráhy na pražském ruzyňském letišti a počítá rovněž s rozšířením jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech.
I když je Politika územního rozvoje 2008 strategickým dokumentem, nepředjímá žádné konkrétní rozhodnutí, tedy ani to o dostavbě Temelína a Dukovan, které čelí řadě zcela protichůdných názorů. „Ta politika územního rozvoje nepředjímá žádné fatální rozhodnutí, které by bránilo dalším vládám v rozhodnutí, co kde bude reálně postaveno,“ připomněl premiér Jan Fischer.
Dlouho odkládané schválení
Politika územního rozvoje jako základní nástroj územního plánování měla být kabinetem schválena do konce roku 2008. První návrh ministerstva pro místní rozvoj ovšem sklidil ostrou kritiku odborníků, neziskových organizací i občanů. Ministerstvo ho proto muselo přepracovat, pak se ovšem plán znelíbil ministerstvu životního prostředí. V této situaci ho dostal na stůl Fischerův kabinet.
„My jsme ten materiál přebírali s více než dvaceti zásadními rozpory a dá se říct, že v posledních dvou týdnech se vstřícnými postoji resortních kolegů a dotčených subjektů nalezla shoda v podstatě na všech těch sporných bodech,“ oddechl si po dnešním jednání vlády ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Neziskovkám se nelíbí postupy při schvalování politiky
I přesto, že vláda dnes Politiku územního rozvoje 2008 schválila, podle některých neziskových organizací má zásadní dokument stále nedostatky. Nelíbí se jim například způsob, kterým bylo jeho schválení dosaženo.
Podle představ neziskovek by měla jednotlivá ministerstva nejprve přijmout svou koncepci. Ta by se měla dále posuzovat podle vlivu na životní prostředí a zkoumat by se měly i jednotlivé varianty záměrů. Pak by teprve mělo každé ministerstvo předložit koncepci ke schválení vládě a až po jejím kladném rozhodnutí by se měla tato koncepce promítat do politiky územního rozvoje, čímž by byla zakotvena územní ochrana pro tyto projekty.
„Takový postup nebyl například v případě ministerstva dopravy dodržen,“ zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 právník Ekologického právního servisu Pavel Doucha. Výsledkem takovéto práce je pak dokument, který je podle neziskových organizací špatně připravený.
Politika územního rozvoje by měla být nástrojem pro koordinaci územního plánování krajů a obcí, chce také propojovat koncepce a činnost ministerstev a správních úřadů. Má významný vliv na územní plány krajů i obcí, kterým například ukládá řešit negativní dopady stěhování obyvatel na okraje měst nebo znovu využívat opuštěné areály a plochy.
