Už ne jen montovna. Investoři přicházejí se sofistikovanějšími projekty

Praha - Česká republika je po Polsku pro německé investory druhou nejatraktivnější zemí z dvaceti států střední a východní Evropy, ukázal průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) a 15 německých zahraničních hospodářských komor ve střední a východní Evropě. Nejvíce zahraničních investorů přichází do Česka právě z Německa. Stále více nových projetků jsou ty s vysokou přidanou hodnotou a roste zájem i o lokální dodavatele, říká agentura CzechInvest. Za letošní první pololetí je nicméně v porovnání s loňskem investic o dost méně.

Agentura CzechInvest zprostředkovala v letošním prvním pololetí v Česku 49 domácích a zahraničních investic v hodnotě 21 miliard korun. Loni za stejné období však objem investic dosáhl 78 miliard, tedy témět čtyřikrát více. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) však loni většina investic směřovala do prvního pololetí, protože v červenci se měnil systém investičních pobídek. „Je to efekt toho 30. června 2014, dokdy investoři věděli, že budou mít výhodnější podmínky. Tak se snažili projekty urychlit. Ve srovnání druhého pololetí a prvního pololetí letošního roku se již počet investic zvedá, a to i objemově,“ uvedl.

Za posledních 18 měsíců tak dosáhl počet investičních projektů 196, jejich hodnota byla 108 miliard korun. „Od začátku roku 2015 jsme získali nové projekty s vysokou přidanou hodnotou především z USA, Japonska a Číny, což odpovídá oživení a růstu globální ekonomiky. Zároveň registrujeme i zvyšující se zájem o lokální dodavatele,“ uvedl generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera. Letošní investice by tak měly vytvořit 6507 nových pracovních příležitostí.

Mezi největší investiční projekty z poslední doby patří opravárenské centrum společnosti HTC, které vzniklo v Brně. Společnost INA Lanškroun za 2,5 miliardy korun rozšíří svou činnost a zaměstná 900 nových pracovníků. Pardubická společnost Ronal chystá expanzi za 1,7 miliardy korun, počet zaměstnanců navýší o 110. 

Další obří zakázky jsou v jednání, například miliadrové investice firem Foxconn, ArcelorMittal a Kiswire napříč celou republikou.

Mezi Čechy není zatím dost odborníků

„V současné době posilují především investice v oblasti datových center, leteckého průmyslu nebo sdílených služeb. Jedná se většinou o projekty s vysokou přidanou hodnotou, které si žádají zkušenost a kvalifikovanou pracovní sílu,“ uvedl Mládek. S tím se Česko ale bude muset ještě trochu poprat, protože jak vyplynulo z průzkumu ČNOPK, tak nejhorší hodnocení mělo Česko z pohledu německých investorů právě v dostupnosti kvalifikovaných pracovních sil, kde skončilo ze všech zemí na posledním místě. To je společně s kritériem politické stability důvod, proč je Česko až za Polskem, uvedl mluvčí komory Christian Rühmkorf.

Naopak nadprůměrné hodnocení získalo Česko v průzkumu ČNOPK, dotazujících se německých investorů, v kvalitě dostupnosti lokálních dodavatelů, hospodářské stabilitě, nákladech na práci, infrastruktuře, platební morálce, podmínkách pro výzkum a vývoj a daňové zátěži. Průměrně byla pak hodnocená například státní správa, kde ale nespokojenost klesla, či transparentnost při zadávání veřejných zakázek, kde už Česko nepatří do pětice nejhůře hodnocených zemí.

Ze zahraničích investorů jsou v Česku v posledních 18 měsících nejaktivnější právě Němci s 38 plánovanými projekty. Následují Spojené státy s 21 projekty a Nizozemsko s jedenácti.

Podle objemu investic vede Korea, která do Česka umístí projekty za 29 miliard korun. Následují Německo (14 miliard) a Nizozemsko (osm miliard). 

Vůbec zatím největší objem přímých investic do České republiky plynul v roce 2006, kdy se rozhodla vybudovat továrnu v Nošovicích společnost Hyundai. Jejich hodnota byla 94 miliard korun.

„Poloha ve středu Evropy mezi východem a západem, vcelku slušná infrastruktura, kvalitní a kvalifikovaná pracovní síla, která se nedá vůbec srovnávat s jižními zeměmi,“ hodnotí největší přednosti Česka pro investory analytik ČSOB Petr Dufek. „Technické školství, ať už jsou to vysoké školy nebo učiliště, začínají zaostávat z hlediska nabídky, ale i poptávky současných studentů. Můžeme pracovat na odstraňování byrokracie, složitosti právního rámce a daňových zákonů, v nichž už se v podstatě nedá vyznat,“ zdůrazňuje naopak slabiny podnikatelského prostředí.

Z pohledu zahraničních investic dominuje mezi sektory výroba motorových vozidel s 67 novými projekty za 34,7 miliardy korun. Z regionů přilákal největší investiční aktivitu Moravskoslezský kraj - vznikne zde 32 nových projektů za 17,7 miliardy korun, které by měly vytvořit 4530 pracovních míst. Druhou příčku drží Ústecký kraj s třiceti novými projekty za 36 miliard a 4495 novými místy. 

CzechInvest loni zprostředkoval v Česku 147 domácích a zahraničních investic v hodnotě 87 miliard korun. Je to téměř dvakrát více než v roce 2013. Investice by měly vytvořit 16700 nových pracovních příležitostí, nejvíce v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Vůbec zatím největší objem přímých investic do České republiky plynul v roce 2006, kdy se rozhodla vybudovat továrnu v Nošovicích společnost Hyundai. Jejich hodnota byla 94 miliard korun.

Plánované kroky CzechInvestu k intenzivnější podpoře nových investic
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 5 mminutami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 23 hhodinami

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.