Průmyslová výroba v červnu zpomalila tempo meziročního růstu na 3,9 procenta, kdy v květnu vzrostla o 8,6 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Po očištění od sezonních vlivů byla ale průmyslová produkce meziměsíčně vyšší o 2,5 procenta a jak konstatují analytici, červen tak hlásí nejsilnější meziroční růst průmyslové výroby ze všech tří měsíců letošního druhého čtvrtletí. Zároveň jsou však mírně zklamáni z vývoje tržeb a exportů.
Červnová data z průmyslu překvapila pozitivně a téměř dvojnásobně překonala očekávání analytiků. „I přesto však červen potvrdil, že průmysl v letošním roce postupně ztrácí svou dynamiku posledních dvou let, kdy meziročně zrychloval kolem pěti procent,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Do jisté míry je však průmysl v letošním roce negativně ovlivněn jednorázovými výpadky souvisejícími s haváriemi v podnicích Unipetrol a střídavými odstávkami v Dukovanech, což meziroční dynamiku snižuje.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč má podobný názor. Do výsledku se podle něho promítly i kalendářní faktory: Květen, kdy objednávky rostly poměrně impresivním tempem, měl meziročně o tři pracovní dny navíc, červen žádnou takovou výhodu neměl.
„Nicméně se obávám, že se zde projevuje i skutečnost, že růst průmyslové aktivity letos na globální úrovni zůstává pozvolný a tuzemský průmysl postrádá výraznější prorůstový impuls ze strany globální poptávky. Vzhledem k nejistotám vyvolaným výsledkem referenda o brexitu se tato situace ve druhém pololetí zlepší jen těžko. Naopak, za zmínku stojí velmi slabé výsledky PMI průzkumu za český zpracovatelský průmysl za červenec, jež hlásí pokles na straně nových zakázek i výroby,“ vysvětluje Jáč.
Průmysl táhne dále výroba aut
K růstu průmyslové výroby přispěla tradičně výroba motorových vozidel, která v červnu stoupla o 16,3 procenta. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků rostla o pět procent a odvětví opravy a instalace strojů a zařízení o 12,9 procenta. A naopak průmyslová produkce klesla v odvětvích výroba chemických látek a chemických přípravků (o 13,4 procenta), v těžbě a dobývání klesla o 10,9 procenta a výroba strojů a zařízení se snížila o 2,8 procenta.
Průmyslové podniky nadále získávaly také nové zakázky. Těch ve srovnání s loňským květnem přibylo o 3,1 procenta, tempo růstu ale proti letošnímu květnu (13,5 procenta) zpomalilo.
Nové zakázky průmyslové podniky nalezly zejména v zahraničí (růst o 5,8 procenta), tuzemské naopak klesly o 2,1 procenta.
„Za slabší dynamikou českého průmyslu podle nás do velké míry stojí útlum investiční aktivity. Průmysl tak má méně zakázek. Velkými propady navíc trpí chemický průmysl, když mimo provoz jsou rafinerie v Kralupech a Litvínově. Indikátory PMI, které měří náladu v průmyslu, minulý týden zaznamenaly výrazný pokles a předpovídají tak další zpomalování,“ konstatuje ekonom investičního bankovnictví Komerční banky Viktor Zeisel.
V každém případě lze podle ekonomů letošní dynamiku rozdělit na dvě části: na tu „před brexitem“ a na tu „po brexitu“. Ta první část končí právě výsledky za červen, dopad nejistot souvisejících s brexitem bude patrný až na datech za letošní druhé pololetí.
Tržby ekonomy neoslnily
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červnu 2016 meziročně vzrostly o 1,2 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 3,4 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, klesly o 1,8 procenta.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci v průmyslu se v červnu 2016 meziročně zvýšil o 2,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v červnu meziročně vzrostla o 3,7 procenta a činila 29 137 korun.
Přebytek zahraničního obchodu v červnu vzrostl
Červnová bilance zahraničního obchodu dosáhla podobně jako v posledních několika měsících solidního přebytku ve výši 20,6 miliardy korun. Jde o druhý nejnižší přebytek v letošním roce. Vývoz ale meziročně vzrostl na letošní rekord 299 miliard korun. Dovoz sice meziročně klesl, i tak byl letos nejvyšší a dosáhl téměř 279 miliard korun, jak vyplývá z předběžných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.
Z meziročního pohledu tak byla bilance o šest miliard korun vyšší, což bylo způsobeno jednak meziročním zlepšením bilance minerálních paliv o tři miliardy korun z titulu meziročního poklesu cen ropy, jednak zlepšením přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky (2,3 miliardy korun).
„Ve srovnání s květnovými čísly je tak dynamika zahraničního obchodu slabší, svou roli zde však opět sehrály kalendářní vlivy. I po zohlednění těchto efektů však dynamika zahraničního obchodu v letošním roce citelně ochabuje. To je však hlavně způsobeno tím, že statistika zahraničního obchodu je vykazována v nominálních údajích a nižší dynamika je tak ovlivněna i tím, že meziročně klesají ceny,“ konstatuje Seidler.
Po zohlednění vývoje cen exportu je jeho dynamika ve srovnání s minulým rokem sice slabší, ale pouze mírně. „V roce 2015 byla 7,5 procenta, nyní sedm procent. Stále nicméně platí, že dynamika zahraničního obchodu je do velké míry koncentrovaná ve vývozu motorových vozidel, který v červnu pokračoval v dvouciferném tempu,“ dodává Seidler.
Ekonom Jáč: Vývoj exportů za červen je zklamáním
Podle ekonoma Jáče je vývoj exportů za červen zklamáním, neboť jejich meziroční růst byl minimální. A připomíná, že česká ekonomika je výrazně proexportně orientována a v tomto ohledu bude citlivá na případné negativní dopady brexitu na hospodářský vývoj jak v samotné Velké Británii, tak v kontinentální Evropě.
Petr Dufek z ČSOB nicméně upozornil, že loňský červen byl pro exportéry silným měsícem „Proto ani slabé tempo vývozu nekazí jinak příznivý obrázek českého zahraničního obchodu,“ dodává.
I v dalších měsících by měly být podle něj výsledky zahraničního obchodu příznivé, nicméně postupně začne mizet efekt levnějších surovin, domácí poptávka po zahraničních výrobcích naopak poroste. I tak by ale letos mohla být celková bilance zahraničního obchodu o 40 miliard vyšší než loni, mohla by tak dosáhnout až 180 miliard korun, domnívá se Dufek.
Navzdory rizikům přicházejícím ze zahraničí by tak podle předpovědi ekonomů měl zahraniční obchod skončit letos s rekordním přebytkem. „Od začátku letošního roku činí kumulativní přebytek zahraničního obchodu 130 miliard korun, což je o 37 milirad více než před rokem. Většina tohoto meziročního zlepšení jde však na vrub levnější ropě a stále silnému vývozu motorových vozidel a strojů,“ říká Seidler.
Stavebnictví opět kleslo, může za to EIA
Stavebnictví v červnu zrychlilo meziroční pokles na 12,7 procenta po květnovém snížení o 4,3 procenta. Klesla produkce pozemních i inženýrských staveb a bylo zahájeno a dokončeno méně bytů. Stavebních povolení vydaly úřady ale více. Po očištění od sezonních vlivů byla stavební produkce v červnu meziměsíčně nižší o 3,9 procenta. Produkce v pozemním stavitelství byla proti loňskému červnu nižší o 9,6 procenta, v inženýrském o 18,3 procenta.
České stavebnictví klesá kvůli nepřipraveným projektům v dopravní infrastruktuře, brzdí ho také legislativní překážky pro soukromé investory. To si o situaci myslí analytici. „Ačkoliv ekonomika pokračuje v růstu, ve stavebnictví je to přesně obráceně. Chybí zakázky, a to jak od privátního, tak veřejného sektoru. Růst, který stavebnictví zažívalo díky dočerpávání peněz z fondů EU, neměl dlouhého trvání,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Přebytek obchodu se zvýšil zejména s Německem
Každopádně, přebytek obchodu se státy Evropské unie skončil v červnu v plusu ve výši 57,4 miliardy korun, což bylo o čtyři miliardy více než loni v červnu. Přebytek se zvýšil zejména s Německem, které je hlavním obchodním partnerem Česka. Z loňských 16,4 miliardy vzrostl na letošních 18,4 miliardy korun. Zvýšil se i přebytek obchodu s Rakouskem, Francií a Británií, naopak nižší přebytek vykázal obchod se Slovenskem.
Se státy mimo Evropskou unii skončil obchod schodkem, který se ale zmenšil na 35,1 miliardy korun. Schodek obchodu s Čínou se meziročně prohloubil na 24,2 miliardy korun, naopak schodek obchodu s Ruskem se zlepšil na 354 milionů z loňských červnových 3,9 miliardy korun.
Za celý loňský rok skončil obchod Česka se zahraničím přebytkem 140 miliard korun.
