Třetina firem letos zvedne mzdy, navýšení však nepřesáhne pět procent

Firmy letos přes výrazný nárůst volných pracovních pozic a obtížnosti je obsadit neplánují výrazné zvyšování mezd. To se týká spíše konkrétních pozic, kde se vyžaduje specifická znalost či zkušenost, a na základě individuálních dohod, vyplývá z průzkumu společnosti Hays v Česku.

Na 36 procent firem bude v roce 2016 plošně zvyšovat mzdy o částku nepřesahující pět procent. Na základě individuálních jednání se platy zvyšují v 21 procentech případů, pouze vybraným zaměstnancům zvýší mzdu 39 procent společností. Vyšší mzdy se podle ředitele personální společnosti Hays Ladislava Kučery dají čekat v technologických oborech. Naopak ke zvyšování mezd se vůbec nechystá 4,5 procenta zaměstnavatelů.

V doplňujícím průzkumu o plánech v oblasti náboru, mzdové politiky a změny v benefitech se vyjádřilo 400 organizací a 1500 zaměstnanců. Oživení ekonomiky ovlivnilo zaměstnance, kteří jsou v době ,boomu‘ pracovních míst více otevřeni novým nabídkám. Na 37 procent oslovených zaměstnanců plánuje letos kariérní změnu, 40 procent změnu zaměstnavatele nevylučuje a pět procent očekává změnu pozice v rámci firmy, ať už jde o povýšení, či přechod na jinou pozici.

Nejžádanější benefity
Zdroj: Hays

Zaměstnanci očekávají od nové role v první řadě finanční polepšení (69 procent). Neméně důležitý je i kariérní růst a posun na vyšší pozici (62 procent). Změnu za účelem získání atraktivnější pracovní náplně zvažuje 51 procent odpovídajících.

Zvyšování mezd se stává stále více individuální záležitostí

Pokud jde o zvyšování mezd, více než sedmina zaměstnanců uvedla, že v jejich případě k němu dochází na pravidelné bázi. Zvyšování mezd se podle průzkumu stává stále více individuální záležitostí. Na 18 procent respondentů si zvýšení osobně vyjednalo se svým nadřízeným a dalších 34 procent se k tomuto kroku chystalo. Stejný počet zaměstnanců zvýšení mzdy v roce 2016 neočekává.

Co se benefitů týče, zaměstnanci mají nyní příležitost volit více možností a většina respondentů se jednoznačně shodla a za nejatraktivnější zvolila flexibilitu. Nejžádanějšími benefity jsou flexibilní pracovní doba a dovolená navíc (po 72 procentech), home office (66 procent) a zdravotní volno, tedy sickdays (61 procent). Naopak relativně nízký zájem projevují zaměstnanci o firemní akce, příspěvky na kulturu, MHD či dovolenou. 

Nahrávám video
Kučera z Hays: Stěhování za prací je stále naši Achillovou patou
Zdroj: ČT24

Na zvyšování mezd není v Hyundai stále dohoda

Například v automobilce Hyundai stále není jasné, jak to letos bude s platy. Odbory se s vedením nedohodly. Firma zaměstnancům, kteří podepíšou dodatky k pracovním smlouvám, nabízí zvýšení mezd s platností od 1. února letošního roku. „Konkrétně zvýšení základních mezd o 3,85 procenta. Když se to přepočte na všechny další bonusy a příplatky, tak zvýšení činí více než osm procent měsíčně,“ přiblížil mluvčí firmy Petr Vaněk.

Nahrávám video
Události ČT: Na mzdách zatím není v Hyundai shoda
Zdroj: ČT24

Odboráři ze základní organizace Odborového svazu KOVO na svých stránkách doporučili zaměstnancům, aby dodatek k pracovní smlouvě nepodepisovali dříve, než bude podepsána samotná kolektivní smlouva. „Pokud to přesto většina zaměstnanců udělá, ihned končíme proces vyjednávání, podepisujeme a hotovo,“ napsali odboráři. Předseda organizace Radek Kuchař řekl, že největším zádrhelem v jednání byl bod týkající se bonusu za splnění plánu.

Do vyjednávání tak nyní vstoupí zprostředkovatel. Vaněk uvedl, že jednání může trvat i několik měsíců a jeho výsledek nebude mít zpětný účinek. Zprostředkovatel řešil vyjednávání v automobilce i v roce 2014. Podle jeho návrhu se nakonec zaměstnancům zvýšily základní mzdy o 3,2 procenta. To bylo stejně, jako když zaměstnancům jednostranně navýšilo mzdy vedení firmy poté, co odboráři přerušili vyjednávání a rozhodli se obrátit na zprostředkovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 11 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 12 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 14 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...