Sušenky z pecek nebo mláta. Odpad z výroby piva a vína se dá skoro beze zbytku využít

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně vyvíjejí technologické postupy pro zpracování odpadových surovin, které vznikají při výrobě piva a vína. Z pecek hroznů lze podle nich nejen lisovat olej, ale také vyrábět hroznovou mouku, ze které se pak pečou bezlepkové sušenky. Do pečiva se dá přidávat také například pivovarské mláto, které obsahuje velké množství vlákniny.

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí maximálně využít. Například pivovarské mláto (tuhé zbytky po filtraci sladiny) se dříve vyváželo jako hnojivo na pole nebo se jím krmila hospodářská zvířata. Vzhledem k tomu, že obsahuje množství vlákniny a dalších látek, uvažují odborníci o tom, že by se dalo přidávat jako přísada do potravin.

Mláto je bohatým zdrojem vlákniny a minerálů

„Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit,“ vysvětlila Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity.

Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Její nedostatek v lidském těle přitom může být poměrně nebezpečný. Naopak pravidelným a dostatečným příjmem vlákniny je šance snížit riziko některých závažných onemocnění. Vědci z Mendelovy univerzity proto chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.

8 minut
Michal Bureš popisuje zpracování odpadů z výroby vína
Zdroj: ČT24

Sušenky z pecek jsou bezlepkové a dobré k vínu

Jednou z firem, která technologii z Mendelovy univerzity využívá, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. „Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi,“ řekl generální ředitel společnosti Michal Bureš.

Firma pak začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z této produkce zbyl další přebytek, konkrétně pokrutina jako odpad z lisování. „Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda,“ dodává Michal Bureš.

Z rozemleté pokrutiny dělá vinařství mouku, která může být i bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny. Výsledkem jsou sladké sušenky a slané tyčinky k vínu. „Prakticky všechno z vinařské produkce se dá v potravinářství ještě dál upotřebit, jedinou výjimkou jsou třapiny (stopečky),“ sdělila Viera Šottníková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...