Česká národní banka, strážkyně domácí měny, má od pátku nového šéfa. S počátkem července zahajuje svůj šestiletý mandát Jiří Rusnok (55), čtvrtý guvernér v historii banky. Ten byl dosud, od roku 2014, členem bankovní rady ČNB. Střídá Miroslava Singera, který se u odborné i široké veřejnosti „proslavil“ prudkým oslabením české koruny.
Rusnok při svém jmenování v květnu prohlásil, že jako guvernér bude usilovat o to, aby všechny zákonem svěřené činnosti, zejména v oblasti cenové a finanční stability nebo dozorování finančního trhu, byly i nadále plněny s maximální odborností a pečlivostí a ku prospěchu české ekonomiky.
Prezident Miloš Zeman při této příležitosti vyzdvihl Rusnokovu dosavadní práci v nejrůznějších funkcích. Jeho mnohostranná zkušenost podle něj umožní snadnější komunikaci ČNB s prezidentem, vládou, odbornou i laickou veřejností.
Klíčovým úkolem nového guvernéra má být podle nedávných slov prezidenta ukončení režimu devizových intervencí. Ty oslabují kurz měny na úroveň 27 korun za euro. Podle Rusnoka to ale nepůjde tak rychle, nejméně do konce letošního roku bude podle něj Česká národní banka udržovat současný kurzový závazek. ČNB, ještě ve starém složení, ve čtvrtek tento závazek potvrdila s tím, že nejpravděpodobnější termín ukončení intervencí je polovina příštího roku.
Experti nečekají zásadní změny
Ekonomové míní, že nejbližší příští měsíce žádné zásadní změny nepřinesou. Již dříve se ale vyjadřovali v tom duchu, že je možné, že díky novému guvernérovi například režim ukončení intervencí a kurz 27 korun za euro národní banka opustí dříve než před polovinou roku 2017, jak zatím plánuje. V žádném případě však nelze podle nich polemizovat o tom, že guvernér není odborník.
„Jeho kariéra, ať ve státní správě, či soukromém sektoru, k tomuto závěru nezavdává, a to i v kombinaci s tím, že v bankovní radě zasedá už více než rok. Od Jiřího Rusnoka tedy nelze očekávat žádné názorové zvraty po povýšení do funkce guvernéra. I nadále bude razit linii používání kurzového závazku a intervence na devizovém trhu jako nástroje měnové politiky, která má zajistit, že inflace se dostane na úroveň dvě procenta inflačního cíle,“ konstatuje ekonom Investičního bankovnictví Komerční banky David Kocourek.
Přijetí eura je pak podle ekonomů v současné době předčasná otázka, ve které i guvernér Rusnok, stejně jako jeho předchůdci, bude chtít hrát spíše technickou roli, protože politické rozhodnutí bude na české vládě.
Singer si za oslabením měny stojí
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 Kč/EUR. Od té doby do konce letošního dubna tak centrální banka intervenovala za zhruba 530 miliard korun.
K otázce, jak hodnotí 32 měsíců od zavedení intervencí, Singer uvedl, že česká ekonomika se ve srovnání s pěti nejbližšími obchodními partnery posunula ze země na vrchol, mezi nejúspěšnější.
„Už déle než rok nás pozitivně překvapuje trh práce. Máme o 200 tisíc méně nezaměstnaných, máme o 130 tisíc víc volných pracovních míst, mzdy začínají růst poměrně rychle a výrazně. To všechno jsou pozitivní zprávy,“ řekl Singer.
Zdůraznil také, že „vývoj přinesl poptávku všem.“ Jako chybná se podle něho prokázala úvaha, že oslabení měny pomůže jen exportérům. „Hned první rok vzrostly dovozy o 12 procent,“ uvedl. Zmínil, že ekonomika se „chytla“, začala do sebe nasávat spotřebu a investice, které táhnou dovozy.
Půlroční volno
Ke svému dalšímu působení Singer uvedl, že se v bance Rady Evropy nedostal na pozici, o kterou se ucházel. Proto si tedy dá „povinné půlroční volno vůči privátnímu sektoru“. Někdy na podzim začnu přemýšlet, co budu dělat, dodal.
Se změnou na místě guvernéra zasedli zároveň do sedmičlenné bankovní rady v pátek Vojtěch Benda (40) a Tomáš Nidetzký (46). V radě nahradili právě Singera a člena rady Kamila Janáčka.
Vojtěch Benda tak bude v ČNB dohlížet na činnost správní sekce, peněžní oběh a platební styk, ekonomický výzkum a pobočkovou síť a Tomáš Nidetzký bude mít na starosti sekci dohledu a sekci licenčních a sankčních řízení.
