ČNB bude dál brzdit posilování koruny, sazby nechala beze změny

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí. Jejich cílem zůstává udržet kurz poblíž hodnoty 27 korun za euro. Končící guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek potvrdil květnové stanovisko rady, že k ukončení intervencí dojde pravděpodobně v polovině roku 2017. Zároveň rada nechala i úrokové sazby na historických minimech.

ČNB je zároveň připravena ještě více oslabit korunu, pokud by klesla inflační očekávání, což by se projevilo například ve vývoji mezd, řekl Singer. 

Důvodem prohlášení bankovní rady je vývoj inflace, která je stále pod dvouprocentním cílem a letos ve třetím čtvrtletí se bude podle očekávání ČNB pohybovat v blízkosti nuly. Poté by měla začít růst. 

Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

3 minuty
Události: Intervence ČNB nekončí
Zdroj: ČT24

Co může tlumit růst cen

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera mírně protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně a promítnutí dlouhodobě nízké inflace do vývoje nominálních veličin, zejména mezd. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit dosavadní vývoj mezd a zaměstnanosti.

„Osobně předpokládám, že ČNB svůj kurzový závazek opustí až v průběhu prvního pololetí roku 2018. Zároveň se domnívám, že i nadále nejsme v situaci, jež by volala po oslabení úrovně kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Čtvrteční jednání rady bylo podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera v souladu s očekáváním. Příští měnové jednání 4. srpna již bude pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka a s novými členy bankovní rady. Zároveň bude k dispozici nová prognóza. „Srpnové rozhodnutí bankovní rady a její navazující rétorika tak budou poměrně důležité, protože by mohly naznačit preference nové bankovní rady a její (ne)ochotu kurzový závazek dále prodlužovat,“ upozornil Seidler.

Dopady na dovozce a vývozce

Vyrovnat se s náhle slabším kurzem koruny bylo náročné hlavně pro dovozce. Například firmě Olympia Delikatesy a vína, která dováží speciality přímo z Řecka, se tehdy - v listopadu 2013 - nákupy začaly prodražovat „každý den, každých 14 dnů o pět, o deset tisíc korun“. Dnes firma pokračuje v provozu, většinu specialit zdražila o pět procent oproti době před intervenci. 

Majitelka firmy Martina Hanušová tvrdí, že ztráta z dopadu intervencí byla minimálně 500 tisíc korun za rok. To prý firmě značně snížilo možnost dalšího rozvoje. 

Intervence naopak uvítala exportní firma Grund, která vyváží textil a další vybavení do koupelen ve 40 zemích. Už po roce působení intervencí majitel očekával, že slabší koruna firmě ročně zvýší obrat až o 10 milionů.  Ředitel firmy Jiří Grund uvedl, že „kurz slabší koruny nám zvýší tržby v korunách o pět procent“. Z peněz získaných vývozem, dostali zaměstnanci firmy o deset procent vyšší mzdy.

Singer naposledy

Čtvrteční zasedání bylo poslední, kterého se zúčastnil guvernér Miroslav Singer. Končí mu druhý šestiletý mandát a ve funkci jej od pátku nahradí současný člen bankovní rady Jiří Rusnok.

13 minut
Singer o intervencích ČNB i dalších plánech ČNB
Zdroj: ČT24

Nejistotou v dalším ekonomickém vývoji jsou podle Singera dopady pravděpodobného budoucího odchodu Velké Británie z EU. V souvislosti s brexitem ekonomové již dříve uvedli, že vystoupení Británie z EU může způsobit posunutí konce devizových intervencí nejméně do konce roku 2017.

Singer v této souvislosti uvedl, že krátkodobě lze pozorovat v souvislosti s brexitem nejistotu na finančních trzích a zhoršený sentiment. Dlouhodobé dopady nelze nyní podle něj dost dobře předpovědět.

Krátkodobě se (po rozhodnutí o brexitu) zvýšila nejistota, což neprospívá sentimentu ani stavu finančních trhů. V tuto chvíli se to k nám nepřenáší ve významném objemu. Ale nyní se snažit rozklíčovat další dlouhodobější vývoj se nám zdá neracionální.
Miroslav Singer
guvernér ČNB

Singer zároveň dodal, že bankovní rada ve čtvrtek nedebatovala o záporných úrokových sazbách.

ČNB bere závazek kurzu koruny za jednostranný

Bankovní rada také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 koruny za euro“.

Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 koruny za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur.

Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce dubna intervenovala za zhruba 530 miliard korun.

Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli viceguvernér Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Pavel Řežábek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...