ČNB bude dál brzdit posilování koruny, sazby nechala beze změny

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí. Jejich cílem zůstává udržet kurz poblíž hodnoty 27 korun za euro. Končící guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek potvrdil květnové stanovisko rady, že k ukončení intervencí dojde pravděpodobně v polovině roku 2017. Zároveň rada nechala i úrokové sazby na historických minimech.

ČNB je zároveň připravena ještě více oslabit korunu, pokud by klesla inflační očekávání, což by se projevilo například ve vývoji mezd, řekl Singer. 

Důvodem prohlášení bankovní rady je vývoj inflace, která je stále pod dvouprocentním cílem a letos ve třetím čtvrtletí se bude podle očekávání ČNB pohybovat v blízkosti nuly. Poté by měla začít růst. 

Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

Nahrávám video

Co může tlumit růst cen

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera mírně protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně a promítnutí dlouhodobě nízké inflace do vývoje nominálních veličin, zejména mezd. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit dosavadní vývoj mezd a zaměstnanosti.

„Osobně předpokládám, že ČNB svůj kurzový závazek opustí až v průběhu prvního pololetí roku 2018. Zároveň se domnívám, že i nadále nejsme v situaci, jež by volala po oslabení úrovně kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Čtvrteční jednání rady bylo podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera v souladu s očekáváním. Příští měnové jednání 4. srpna již bude pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka a s novými členy bankovní rady. Zároveň bude k dispozici nová prognóza. „Srpnové rozhodnutí bankovní rady a její navazující rétorika tak budou poměrně důležité, protože by mohly naznačit preference nové bankovní rady a její (ne)ochotu kurzový závazek dále prodlužovat,“ upozornil Seidler.

Dopady na dovozce a vývozce

Vyrovnat se s náhle slabším kurzem koruny bylo náročné hlavně pro dovozce. Například firmě Olympia Delikatesy a vína, která dováží speciality přímo z Řecka, se tehdy - v listopadu 2013 - nákupy začaly prodražovat „každý den, každých 14 dnů o pět, o deset tisíc korun“. Dnes firma pokračuje v provozu, většinu specialit zdražila o pět procent oproti době před intervenci. 

Majitelka firmy Martina Hanušová tvrdí, že ztráta z dopadu intervencí byla minimálně 500 tisíc korun za rok. To prý firmě značně snížilo možnost dalšího rozvoje. 

Intervence naopak uvítala exportní firma Grund, která vyváží textil a další vybavení do koupelen ve 40 zemích. Už po roce působení intervencí majitel očekával, že slabší koruna firmě ročně zvýší obrat až o 10 milionů.  Ředitel firmy Jiří Grund uvedl, že „kurz slabší koruny nám zvýší tržby v korunách o pět procent“. Z peněz získaných vývozem, dostali zaměstnanci firmy o deset procent vyšší mzdy.

Singer naposledy

Čtvrteční zasedání bylo poslední, kterého se zúčastnil guvernér Miroslav Singer. Končí mu druhý šestiletý mandát a ve funkci jej od pátku nahradí současný člen bankovní rady Jiří Rusnok.

Nahrávám video

Nejistotou v dalším ekonomickém vývoji jsou podle Singera dopady pravděpodobného budoucího odchodu Velké Británie z EU. V souvislosti s brexitem ekonomové již dříve uvedli, že vystoupení Británie z EU může způsobit posunutí konce devizových intervencí nejméně do konce roku 2017.

Singer v této souvislosti uvedl, že krátkodobě lze pozorovat v souvislosti s brexitem nejistotu na finančních trzích a zhoršený sentiment. Dlouhodobé dopady nelze nyní podle něj dost dobře předpovědět.

Krátkodobě se (po rozhodnutí o brexitu) zvýšila nejistota, což neprospívá sentimentu ani stavu finančních trhů. V tuto chvíli se to k nám nepřenáší ve významném objemu. Ale nyní se snažit rozklíčovat další dlouhodobější vývoj se nám zdá neracionální.
Miroslav Singer
guvernér ČNB

Singer zároveň dodal, že bankovní rada ve čtvrtek nedebatovala o záporných úrokových sazbách.

ČNB bere závazek kurzu koruny za jednostranný

Bankovní rada také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 koruny za euro“.

Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 koruny za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur.

Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce dubna intervenovala za zhruba 530 miliard korun.

Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli viceguvernér Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Pavel Řežábek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 6 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 8 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.