ČNB bude dál brzdit posilování koruny, sazby nechala beze změny

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí. Jejich cílem zůstává udržet kurz poblíž hodnoty 27 korun za euro. Končící guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek potvrdil květnové stanovisko rady, že k ukončení intervencí dojde pravděpodobně v polovině roku 2017. Zároveň rada nechala i úrokové sazby na historických minimech.

ČNB je zároveň připravena ještě více oslabit korunu, pokud by klesla inflační očekávání, což by se projevilo například ve vývoji mezd, řekl Singer. 

Důvodem prohlášení bankovní rady je vývoj inflace, která je stále pod dvouprocentním cílem a letos ve třetím čtvrtletí se bude podle očekávání ČNB pohybovat v blízkosti nuly. Poté by měla začít růst. 

Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

3 minuty
Události: Intervence ČNB nekončí
Zdroj: ČT24

Co může tlumit růst cen

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera mírně protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně a promítnutí dlouhodobě nízké inflace do vývoje nominálních veličin, zejména mezd. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit dosavadní vývoj mezd a zaměstnanosti.

„Osobně předpokládám, že ČNB svůj kurzový závazek opustí až v průběhu prvního pololetí roku 2018. Zároveň se domnívám, že i nadále nejsme v situaci, jež by volala po oslabení úrovně kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Čtvrteční jednání rady bylo podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera v souladu s očekáváním. Příští měnové jednání 4. srpna již bude pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka a s novými členy bankovní rady. Zároveň bude k dispozici nová prognóza. „Srpnové rozhodnutí bankovní rady a její navazující rétorika tak budou poměrně důležité, protože by mohly naznačit preference nové bankovní rady a její (ne)ochotu kurzový závazek dále prodlužovat,“ upozornil Seidler.

Dopady na dovozce a vývozce

Vyrovnat se s náhle slabším kurzem koruny bylo náročné hlavně pro dovozce. Například firmě Olympia Delikatesy a vína, která dováží speciality přímo z Řecka, se tehdy - v listopadu 2013 - nákupy začaly prodražovat „každý den, každých 14 dnů o pět, o deset tisíc korun“. Dnes firma pokračuje v provozu, většinu specialit zdražila o pět procent oproti době před intervenci. 

Majitelka firmy Martina Hanušová tvrdí, že ztráta z dopadu intervencí byla minimálně 500 tisíc korun za rok. To prý firmě značně snížilo možnost dalšího rozvoje. 

Intervence naopak uvítala exportní firma Grund, která vyváží textil a další vybavení do koupelen ve 40 zemích. Už po roce působení intervencí majitel očekával, že slabší koruna firmě ročně zvýší obrat až o 10 milionů.  Ředitel firmy Jiří Grund uvedl, že „kurz slabší koruny nám zvýší tržby v korunách o pět procent“. Z peněz získaných vývozem, dostali zaměstnanci firmy o deset procent vyšší mzdy.

Singer naposledy

Čtvrteční zasedání bylo poslední, kterého se zúčastnil guvernér Miroslav Singer. Končí mu druhý šestiletý mandát a ve funkci jej od pátku nahradí současný člen bankovní rady Jiří Rusnok.

13 minut
Singer o intervencích ČNB i dalších plánech ČNB
Zdroj: ČT24

Nejistotou v dalším ekonomickém vývoji jsou podle Singera dopady pravděpodobného budoucího odchodu Velké Británie z EU. V souvislosti s brexitem ekonomové již dříve uvedli, že vystoupení Británie z EU může způsobit posunutí konce devizových intervencí nejméně do konce roku 2017.

Singer v této souvislosti uvedl, že krátkodobě lze pozorovat v souvislosti s brexitem nejistotu na finančních trzích a zhoršený sentiment. Dlouhodobé dopady nelze nyní podle něj dost dobře předpovědět.

Krátkodobě se (po rozhodnutí o brexitu) zvýšila nejistota, což neprospívá sentimentu ani stavu finančních trhů. V tuto chvíli se to k nám nepřenáší ve významném objemu. Ale nyní se snažit rozklíčovat další dlouhodobější vývoj se nám zdá neracionální.
Miroslav Singer
guvernér ČNB

Singer zároveň dodal, že bankovní rada ve čtvrtek nedebatovala o záporných úrokových sazbách.

ČNB bere závazek kurzu koruny za jednostranný

Bankovní rada také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 koruny za euro“.

Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 koruny za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur.

Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce dubna intervenovala za zhruba 530 miliard korun.

Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli viceguvernér Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Pavel Řežábek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České restaurace získaly deset michelinských hvězd

Deset michelinských hvězd si letos vysloužily tuzemské restaurace. Oceněné podniky lidé letos najdou ve více krajích. Společnost udílela také individuální ceny – za nejlepší servis, nejlepšímu someliérovi a mladému kuchaři. Restauratéři se shodují, že světové známé ocenění přitáhne domácí i zahraniční turisty a slouží jako motivace nejen pro kuchaře, ale také třeba farmáře. Zároveň může pomoci nalákat do oboru mladé lidi. Česko prostřednictvím státní agentury CzechTourism zaplatilo za tříletou smlouvu se společností Michelin přes třicet milionů korun.
před 9 hhodinami

Třináctý plat či bonus udělí přes čtyřicet procent firem

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity.
před 10 hhodinami

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
před 23 hhodinami

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
před 23 hhodinami

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
včera v 09:39

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
včeraAktualizovánovčera v 09:23

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
13. 12. 2025

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
13. 12. 2025
Načítání...