ČNB bude dál brzdit posilování koruny, sazby nechala beze změny

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí. Jejich cílem zůstává udržet kurz poblíž hodnoty 27 korun za euro. Končící guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek potvrdil květnové stanovisko rady, že k ukončení intervencí dojde pravděpodobně v polovině roku 2017. Zároveň rada nechala i úrokové sazby na historických minimech.

ČNB je zároveň připravena ještě více oslabit korunu, pokud by klesla inflační očekávání, což by se projevilo například ve vývoji mezd, řekl Singer. 

Důvodem prohlášení bankovní rady je vývoj inflace, která je stále pod dvouprocentním cílem a letos ve třetím čtvrtletí se bude podle očekávání ČNB pohybovat v blízkosti nuly. Poté by měla začít růst. 

Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

3 minuty
Události: Intervence ČNB nekončí
Zdroj: ČT24

Co může tlumit růst cen

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera mírně protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně a promítnutí dlouhodobě nízké inflace do vývoje nominálních veličin, zejména mezd. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit dosavadní vývoj mezd a zaměstnanosti.

„Osobně předpokládám, že ČNB svůj kurzový závazek opustí až v průběhu prvního pololetí roku 2018. Zároveň se domnívám, že i nadále nejsme v situaci, jež by volala po oslabení úrovně kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Čtvrteční jednání rady bylo podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera v souladu s očekáváním. Příští měnové jednání 4. srpna již bude pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka a s novými členy bankovní rady. Zároveň bude k dispozici nová prognóza. „Srpnové rozhodnutí bankovní rady a její navazující rétorika tak budou poměrně důležité, protože by mohly naznačit preference nové bankovní rady a její (ne)ochotu kurzový závazek dále prodlužovat,“ upozornil Seidler.

Dopady na dovozce a vývozce

Vyrovnat se s náhle slabším kurzem koruny bylo náročné hlavně pro dovozce. Například firmě Olympia Delikatesy a vína, která dováží speciality přímo z Řecka, se tehdy - v listopadu 2013 - nákupy začaly prodražovat „každý den, každých 14 dnů o pět, o deset tisíc korun“. Dnes firma pokračuje v provozu, většinu specialit zdražila o pět procent oproti době před intervenci. 

Majitelka firmy Martina Hanušová tvrdí, že ztráta z dopadu intervencí byla minimálně 500 tisíc korun za rok. To prý firmě značně snížilo možnost dalšího rozvoje. 

Intervence naopak uvítala exportní firma Grund, která vyváží textil a další vybavení do koupelen ve 40 zemích. Už po roce působení intervencí majitel očekával, že slabší koruna firmě ročně zvýší obrat až o 10 milionů.  Ředitel firmy Jiří Grund uvedl, že „kurz slabší koruny nám zvýší tržby v korunách o pět procent“. Z peněz získaných vývozem, dostali zaměstnanci firmy o deset procent vyšší mzdy.

Singer naposledy

Čtvrteční zasedání bylo poslední, kterého se zúčastnil guvernér Miroslav Singer. Končí mu druhý šestiletý mandát a ve funkci jej od pátku nahradí současný člen bankovní rady Jiří Rusnok.

13 minut
Singer o intervencích ČNB i dalších plánech ČNB
Zdroj: ČT24

Nejistotou v dalším ekonomickém vývoji jsou podle Singera dopady pravděpodobného budoucího odchodu Velké Británie z EU. V souvislosti s brexitem ekonomové již dříve uvedli, že vystoupení Británie z EU může způsobit posunutí konce devizových intervencí nejméně do konce roku 2017.

Singer v této souvislosti uvedl, že krátkodobě lze pozorovat v souvislosti s brexitem nejistotu na finančních trzích a zhoršený sentiment. Dlouhodobé dopady nelze nyní podle něj dost dobře předpovědět.

Krátkodobě se (po rozhodnutí o brexitu) zvýšila nejistota, což neprospívá sentimentu ani stavu finančních trhů. V tuto chvíli se to k nám nepřenáší ve významném objemu. Ale nyní se snažit rozklíčovat další dlouhodobější vývoj se nám zdá neracionální.
Miroslav Singer
guvernér ČNB

Singer zároveň dodal, že bankovní rada ve čtvrtek nedebatovala o záporných úrokových sazbách.

ČNB bere závazek kurzu koruny za jednostranný

Bankovní rada také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 koruny za euro“.

Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 koruny za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur.

Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce dubna intervenovala za zhruba 530 miliard korun.

Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli viceguvernér Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Pavel Řežábek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 12 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 13 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 22 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
10. 1. 2026

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
10. 1. 2026
Načítání...