Jiří Rusnok se stal novým guvernérem České národní banky a od července nahradí ve funkci končícího Miroslava Singera. Tomu končí druhé šestileté funkční období v radě. Rusnoka jmenoval do čela ČNB prezident Miloš Zeman.
Prezident při jmenování vyzdvihl Rusnokovu dosavadní práci v nejrůznějších funkcích. Jeho mnohostranná zkušenost podle něj umožní snadnější komunikaci ČNB s prezidentem, vládou, odbornou i laickou veřejností.
„Chtěl bych se vzepřít názoru, že větší komunikace podlamuje nezávislost České národní banky. Tyto dva jevy jsou k sobě indiferentní. Samozřejmě vím, že názory se ne vždy shodují, ale vždy jsem dával přednost odbornosti a zkušenosti před tím, aby někdo jenom papouškoval to, co si myslím já,“ řekl Zeman.
Rusnok poté uvedl, že jako guvernér bude usilovat o to, aby všechny zákonem svěřené činnosti, zejména v oblasti cenové a finanční stability nebo dozorování finančního trhu, byly i nadále plněny s maximální odborností a pečlivostí a ku prospěchu české ekonomiky.
Minulý týden Zeman také jmenoval od července novými členy bankovní rady Vojtěcha Bendu (40) a Tomáše Nidetzkého (46). Kromě Singera totiž končí funkční období i členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi. Oba noví členové bankovní rady jsou považováni za názorově blízké Rusnokovi. Jeho pozice v bankovní radě by tak podle analytiků měla být silná.
Klíčové podle prezidenta má být ukončení režimu devizových intervencí
Klíčovým úkolem nového guvernéra má být podle nedávných slov Miloše Zemana ukončení režimu devizových intervencí. Ty oslabují kurz měny na úroveň 27 korun za euro. Podle Rusnoka to ale nepůjde tak rychle, nejméně do konce letošního roku bude podle něj Česká národní banka udržovat současný kurzový závazek.
Podle ekonoma a ekonomického experta strany ODS Jana Skopečka nebude jednoduché určit správný čas, kdy režim devizových intervencí opustit tak, aby to nemělo negativní dopad na kurz koruny.
„Obávám se, že Česká republika nebude odcházet z režimu intervencí v úplně ideální fázi ekonomického cyklu, což může způsobit ekonomice potíže a zpomalit ji,“ konstatuje. A dodává, že by od nového guvernéra nyní rád slyšel, jak se staví ke třem klíčovým bodům, a to ke zmíněným intervencím, k otázce přijetí eura nebo k negativním úrokovým sazbám.
Ekonomové zatím neočekávají žádné zásadní změny
Ekonomové míní, že nejbližší příští měsíce žádné zásadní změny nepřinesou. Již dříve se ale vyjadřovali v tom duchu, že je možné, že díky novému guvernérovi například režim ukončení intervencí a kurz 27 korun za euro národní banka opustí dříve, než před polovinou roku 2017, jak zatím plánuje. V žádném případě však nelze podle nich polemizovat o tom, že guvernér není odborník.
„Jeho kariéra, ať ve státní správě či soukromém sektoru k tomuto závěru nezavdává, a to i v kombinaci s tím, že v bankovní radě zasedá už více než rok. Od Jiřího Rusnoka tedy nelze očekávat žádné názorové zvraty po povýšení do funkce guvernéra. I nadále bude razit linii používání kurzového závazku a intervence na devizovém trhu jako nástroje měnové politiky, která má zajistit, že inflace se dostane na úroveň dvě procenta inflačního cíle,“ konstatuje ekonom Investičního bankovnictví Komerční banky David Kocourek.
Jiří Rusnok bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí čtvrtým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Rusnok byl od 1. března 2014 jmenován Zemanem do bankovní rady.
Od června 2013 do ledna 2014 předsedal Zemanem jmenované vládě bez podpory parlamentu. Od dubna 2001 byl posledním ze tří ministrů financí sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana, v následující koaliční vládě Vladimíra Špidly byl do března 2003 ministrem průmyslu a obchodu. Následně pracoval v ING Penzijním fondu.
- V současné době člen bankovní rady České národní banky (od 1. března 2014). Na starost dostal sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele; je zastáncem evropské integrace a přijetí eura.
- Byl předsedou prozatímní vlády (červen 2013 až leden 2014). Byl také například ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003). Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR.
Příští rok v únoru vyprší šestileté angažmá v bankovní radě Pavlu Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Zemanovo první funkční období, které končí v březnu 2018, tak v bankovní radě přečkají pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012. Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Rusnokem.
Jak zkonstatovali webem ČT 24 oslovení analytici, ani po jmenování nových členů se bankovní rada nestává více „Zemanovou“, tak jako ani dříve nebyla více „Klausova“. Čistě technicky je sice nadále „Klausova“, protože čtyři ze sedmi členů byli jmenovaní bývalým prezidentem.
„Oba prezidenti ve všech případech jmenovali osoby, které sice byly jejich názorovými souputníky, avšak ve funkci se projevily jako samostatné osoby, které vykonávají svůj mandát v souladu s cíli ČNB. Tak tomu s největší pravděpodobností bude i teď,“ říká Kocourek.
Nové složení bankovní rady však může nyní podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera více ovlivňovat směřování ČNB například v postoji k EU, jelikož během předchozího vedení bývala ČNB až příliš euroskeptická. „Nyní tak lze očekávat, že ČNB bude v těchto otázkách umírněnější a méně anti-evropská,“ konstatuje Seidler.
Hlasování o některých důležitých otázkách v uplynulých letech ostatně i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Raromíra Jáče ukázalo, že napříč bankovní radou existují rozdílné názory bez ohledu na to, kdo jednotlivé členy jmenoval, což lze doložit například právě na odsouhlasení režimu devizových intervencí v roce 2013.
Kocourek pak dodává, že jednotná orientace jednotlivých členů bankovní rady není v zásadě nutná, protože v současné době transparentnost, kterou ČNB má nastavenou, umožňuje finančním trhům sledovat jednotlivé členy a podle toho si tvořit názor na budoucí rozhodnutí banky.
„Samozřejmě je nutné, aby bankovní rada jako těleso bylo schopno dosahovat kompromisu a konsenzu, ale to je tradičně úloha guvernéra. Politická minulost Rusnoka pro to představuje ideální průpravu,“ míní Kocourek.
A Seidler ještě upozorňuje, že bankovní rada rozhoduje o velmi široké škále problémů, nejen o měnové politice. Dalo by se podle něho dokonce říci, že měnová politika má v rámci celkového rozsahu povinností ČNB stále menší roli.
„Ani bývalí členové bankovní rady tak nebyli a nemohli být odborníky na všechny agendy, které ČNB pokrývá. Z toho důvodu však ČNB disponuje velkým množstvím expertů, kteří pro bankovní radu připravují podklady k rozhodnutí a kteří zajištují, že se odbornost v ČNB ani po výměně vedení neztratí,“ říká. Rozdílnost názoru a rozdílné teoretické a profesní podhoubí jednotlivých členů bankovní rady vnímá jako velké plus také ekonom Jáč.
Co bude dál, intervence, euro, nebo negativní úrokové sazby?
Na druhou stranu se ekonomové rovněž shodují v tom, že jmenování nových členů rady je přesně v duchu přání Rusnoka a neočekávají proto žádný růst názorových třenic. „Intervenční režim bude určitě pokračovat v souladu s dosahováním inflačního cíle. Stejně tak bude pokračovat diskuze ohledně zavedení negativních sazeb, na které panuje v bankovní radě spíše negativní názor. Na druhou stranu my očekáváme jejich krátkodobé zavedení v době opouštění závazku, tak aby eliminovaly nadměrný tok spekulativního kapitálu,“ říká Kocourek.
Ekonom Jáč se pak domnívá, že ačkoliv bankovní rada dále naznačuje, že kurzový závazek bude ukončen v polovině roku 2017, tak ČNB z kurzového závazku vystoupí až někdy v prvním pololetí roku 2018.
Přijetí eura je pak podle ekonomů v současné době předčasná otázka, ve které i guvernér Rusnok, stejně jako jeho předchůdci, bude chtít hrát spíše technickou roli, protože politické rozhodnutí bude na české vládě.
Nicméně prezident na Žofínském fóru prohlásil, že hodlá na jaře 2017 jmenovat do bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka, zmocněnce vlády pro zavedení eura. „V současné době je zmocněncem vlády pro euro a nemá co dělat. Doufám, že v bankovní radě najde užitečnou práci,“ uvedl Zeman.
Prezident se o Dědkovi zmínil v souvislosti s dotazem slovenského velvyslance v Česku Petera Weisse ohledně zavedení eura v ČR. Zeman zopakoval, že Česko by mělo do eurozóny vstoupit až poté, co z něj vystoupí Řecko, aby země nemusela platit za řecké dluhy.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.
