Streamování poráží CD i stahování. Pro hudební průmysl se nově stalo největším zdrojem příjmů

On-line streamovací služby, jako je Spotify nebo Apple Music, se loni staly největším zdrojem příjmů hudebního průmyslu ve světě. Poprvé tak za sebou nechaly prodej fyzických nosičů a digitální stahování nahrávek. Oznámila to Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI).

Podle zprávy Global Music Report 2018 se v loňském roce celkové příjmy hudebního průmyslu zvýšily o 8,1 procenta na 17,3 miliardy dolarů (přes 360 miliard korun).

Příjmy hudebního průmyslu se díky streamování začaly zvyšovat po dlouhém období poklesu. V průběhu 15 let do roku 2014 se tržby z prodeje hudby snížily o 40 procent na 14,3 miliardy dolarů.

Loni měly streamovací firmy 176 milionů předplatitelů a svůj podíl na příjmech sektoru zvýšily na 38 procent z 29 procent v předcházejícím roce. Prodej fyzických nosičů loni klesl o pět procent a prodej prostřednictvím stahování o 20 procent. Příjmy sektoru ale i tak byly na 68,4 procenta úrovně roku 1999.

V Česku převážil digitální prodej nad fyzickým

Příjmy hudebního průmyslu rostly i v České republice, a to o 11 procent na 834 milionů. Vloni pak v tuzemsku poprvé převážil digitální prodej nad fyzickým. Digitální prodej tvořil 51 procent, z většiny jde také o streaming. 

Příjmy českého hudebního průmyslu
Zdroj: IFPI

V tuzemsku přitom rostl i obchod s fyzickými nosiči, na kterém má podle české skupiny mezinárodní federace zásluhu především rostoucí tendence v prodejích vinylů. Jen loni stouply o 38 procent.

Zlepšení je pak patrné v Latinské Americe, kde se tržby hudebního sektoru zvýšily o 17,7 procenta, a pak v Číně, kde růst činil 35,3 procenta. V pětici největších trhů z hlediska tržeb se nicméně drží Spojené státy, Japonsko, Německo, Británie a Francie. Čína byla vloni desátá a Brazílie devátá.

Nejžádanějším hudebníkem se loni celosvětově stal Ed Sheeran, za ním byla jednička roku 2016 Drake a třetí Taylor Swiftová. V Česku měl Sheeran druhé nejprodávanější album, předběhla ho skupina Kryštof.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...