Stát je na pokraji bankrotu, pomoc zvenčí nutná, tvrdí velvyslanec

Praha – Ukrajina se podle eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho i velvyslance v Kyjevě Ivana Počucha neobejde bez nutných ekonomických reforem a také finanční pomoci Evropské unie i Mezinárodního měnového fondu. Unie dle Füleho počká na vznik nové vlády. S kabinetem poté bude jednat o poskytnutí finanční pomoci, což vítá také Počuch - podle něj je země prakticky na pokraji bankrotu, prohlásil v Otázkách Václava Moravce. Na dění na Ukrajině reagují i čeští politici - je prý nutné udělat vše pro to, aby se krajina nerozdělila. Na tomtéž se shodli dnes německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle Füleho byla Evropská unie připravena poskytnout Ukrajině finanční injekci už během loňského jednání o podpisu Asociační dohody. „Pomoc není úplně navázána na asociační dohodu,“ uvedl Füle. Základním kritériem pro výši částky budou podle Füleho právě reformy a jejich úspěšné prosazování. „Ta půjčka a pomoc bude tak vysoká, aby to odpovídalo ukrajinským potřebám,“ dodal eurokomisař.

Počuch zdůraznil, že země je patrně již nyní za hranou státního bankrotu. Vítá proto, že jedním ze tří hlavních bodů, jejichž řešením se chce ukrajinský parlament zabývat, je ekonomická stabilizace. Zemi by podle něj například pomohlo, kdyby MMF odložil vysokou finanční splátku, kterou má Kyjev letos uhradit. Fond by také mohl nahradit finanční pomoc Ruska, kterou Moskva Ukrajině slíbila, pokud nepodepíše asociační dohodu s EU, uvedl velvyslanec. Unie by podle něj zase měla přijít s takovým programem, který by zemi pomohl přežít první dva až tři měsíce po eskalaci politické krize.

Celistvost Ukrajiny - podmínka pro uklidnění krize

Na aktuální dění mezitím reaguje Evropa i Česko. Ukrajina se v budoucnu hlavně nesmí rozpadnout, shodují se představitelé Evropské unie, německé diplomacie, ale třeba také český prezident s ministrem zahraničí. Právě šéf Černínského paláce Lubomír Zaorálek vidí celistvost druhého největšího státu Evropy jako klíčový pro uklidnění krize - i budoucí vliv na ČR. Už dříve přitom varoval, že na uzavřený kompromis mezi vládou a odpůrci zřejmě nebudou opoziční síly ochotny přistoupit.

Více o plnění páteční dohody čtěte zde

  • Podle velvyslance Počucha rozpad Ukrajiny spíše nehrozí. Rozdělení země si nepřejí ani tak obyčejní občané, jako spíše někteří politici z východní části státu. Ti ale v posledních dnech Ukrajinu opustili, řekl velvyslanec.

POZVÁNÍ PODLE ZEMANA PLATÍ. S JANUKOVYČEM - I BEZ NĚJ

Před důležitým jarním summitem o východním partnerství, které bude hostit právě Praha, prezident stojí o jednotnou Ukrajinu, vzkázal jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Miloš Zeman podle něj také doufá v brzké ustavení nové vlády. Podle posledních zpráv by se přitom kyjevský parlament mohl na podobě koalice i vlády dohodnout do úterý.  

Ukrajinská opozice vypsala prezidentské volby na květen, kdy se bude konat i zmíněný summit. Je tak pravděpodobné, že do Prahy v tu dobu nezamíří prezident země, ale jiný vysoký představitel. Může jít například o ukrajinského premiéra. Pražský hrad by tak mohl přivítat některého z trojice: Julija Tymošenková, šéf strany Vlast Arsenij Jaceňyk nebo poslanec a známý podnikatel Petro Porošenko. Právě tito kandidáti mají aktuálně největší šanci vést až do předčasných voleb ukrajinský kabinet. Podle Ovčáčka pozvání stále platí, vztahuje se ale ne přímo na Janukovyče, ale obecně na nejvyššího představitele země.

Lubomír Zaorálek
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

ZAORÁLEK: VLÁDA PROJEDNÁ POMOC PRO UKRAJINU

Zaorálek dnes zopakoval, že by nerad viděl rozvázání Ukrajiny na proevropský západ a proruský východ. V diskuzním pořadu televize Prima označil takový možný scénář za velkou chybu. Znamenalo by to vytvoření dělící čáry mezi jednotlivými sférami vlivu, uvedl ministr zahraničí. Řešení krize přitom nevidí v pasivním příklonu Ukrajinců k jednomu lídrovi, ale naopak rostoucí politické postavení střední třídy. Podle šéfa české diplomacie již Janukovyč ztratil svůj vliv a legitimitu.  

Oficiálním partnerem pro českou diplomacii je podle Zaorálka nyní ukrajinský parlament, který má legitimitu. „Byl legitimně zvolený a i on legitimně rozhodl o odvolání prezidenta Janukovyče,“ konstatoval Zaorálek už dříve v Událostech. "Na rozpad Ukrajiny nevěřím. Nyní musíme dělat vše pro udržení celistvosti země. Sobotkův kabinet ve středu projedná případnou pomoc pro Ukrajinu, potvrdil ministr. V zemi už teď působí nevládní organizace, vláda ale s pomocí přijde oficiálně až ve chvíli, kdy bude jasné, kdo Ukrajinu zastupuje. Šéf diplomacie také řekl, že s ministerstvem vnitra řešili otázku možné zvýšené migrace ukrajinských obyvatel do Česka.

Lidé v Kyjevě se modlí, hromadně vybírají úspory z bankomatů a skupují potraviny v obchodech, píše agentura Unian.
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Sobota v metropoli: Parlament přebírá moc - více čtěte zde

Vítání Tymošenkové - více čtěte zde

Janukovyč: Nikdy neodejdu, jsem zákonně zvolený prezident - více čtěte zde

Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde

Dobytí paláce. Janukovyčovo sídlo skrývalo zoo i „Pompeje“ - více štěte zde

Významnou roli v řešení ukrajinské krize sehráli ministři zahraničí velkých zemí Evropské unie - Francie, Německa a Polska. Podle Zaorálka je to důkaz, že unie dokáže řešit složité politické situace. S tím však nesouhlasí europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil. Spíše než Unie se vyznamenaly země, které své ministry zahraničí k řešení krize vyslaly, uvedl v pořadu televize Prima. Podle něj Ukrajina nesmí podlehnout podobnému vývoji jako v některých rozvojových zemích a nepřipustit nástup „nacionalistických a krajně extremistických sil“.

S tím souhlasí i předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek. Právě snaha zemi rozdělit podle něj pouze přiživuje pozici radikálů ve společnosti. „I po diplomatické linii je nutné napomáhat celistvosti Ukrajiny, protože v krizových situacích budou dostávat prostor extremisté,“ řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce. Stabilita Ukrajiny je z pohledu Česka důležitá i díky energetice, zejména ropovodech, a také možné masové migrace Ukrajinců, zmínil Bělobrádek. 

Před „parcelováním“ Ukrajiny mezi dva mocenské bloky varuje předseda KSČM Vojtěch Filip. Podobnému scénáři by prý ale dopomohl fakt, jakým způsobem Ukrajina vznikla. „Není zájmem Ruské federace ani EU, aby se Ukrajina rozdělila, ale všichni víme, že současná Ukrajina je umělý stát. Musíme si připomenout více než 300 let existence v rámci carského Ruska, Zakarpatská Ukrajina ani Halič k Ukrajině nikdy nepatřily… a to už nemluvím o Krymu,“ zmínil Filip.

Jan Zahradil, europoslanec, místopředseda ODS: „Nyní existuje několik modelových scénářů, co se může teď dít na Ukrajině dál. Možná to tam bude podobné jako v Egyptě, kde padl autoritářský režim. Teď hlavně musí skončit násilí a za několik měsíců by bylo dobré mít novou legitimní vládu, se kterou by bylo možné jednat.“

Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr zahraničí: "Vnitřní problém Ukrajiny, tedy ten hrozný způsob dosavadního vládnutí, to je něco, co musí teď Ukrajinci sami mezi sebou vyřešit. Ideálně vybrat demokratickou vládu středu a ne hledat silné osobnosti. Krize Ukrajiny je krize ukrajinské společnosti samotné. Její rozervání není řešení."

Ostaně i podle vrcholných zástupců EU musí Ukrajina zachovat celistvost. Unie očekává, že se všichni na Ukrajině budou chovat odpovědně s ohledem na potřebu hájit jednotu, suverenitu, nezávislost a územní celistvost země, uvedla v prohlášení šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. „Vyzývám všechny k dodržování vlády práva a ústavy,“ dodala. 

Ashtonová v textu uvítala také propuštění expremiérky Julije Tymošenkové z vězení. Rovněž německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v sobotu večer vyzval ukrajinské politiky, aby učinili vše pro zachování „územní integrity“ země. „Všechna politická rozhodnutí by měla mít na paměti udržení územní integrity a národní jednoty Ukrajiny,“ konstatoval šéf německé diplomacie v prohlášení. Polský premiér Donald Tusk v sobotu večer podle agentury AFP řekl, že existují síly, které územní celistvost Ukrajiny ohrožují. O jaké síly se jedná, neupřesnil. 

Německý ministr dále vyzval tábor stoupenců Viktora Janukovyče i opoziční síly, aby „neprovokovaly činy, které by mohly mít fatální následky“. „Apeluji se vší naléhavostí na politické představitele, aby ukončili stupňování politického napětí a projevili soudnost,“ dodal.

Do diplomatického úsilí se dnes zapojila i kancléřka Angela Merkelová, která v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zopakovala německý postoj, že je potřeba udělat vše pro to, aby se Ukrajina nerozdělila. Oba politici se shodli na tom, že je v zájmu jak politickém, tak i ekonomickém, aby Ukrajina uhájila svoji celistvost a také aby začala co nejdříve fungovat akceshopná vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 7 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 12 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 21 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...