Stát chce do roku 2025 vědět, kam se bude ukládat jaderný odpad. Vybere hlavní a záložní lokalitu

Výběr lokalit pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu se má k 30. červnu 2020 snížit z devíti na čtyři. V roce 2025 zůstane jedna finální a jedna záložní. Úložiště by poté mělo být do provozu uvedeno nejpozději v roce 2065. Uvedl to ve středu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zároveň odmítl požadavek starostů dotčených obcí, aby zastavil práce na vyhledávání úložiště, než budou platit nové zákony.

Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne obcím dotčeným výběrem hlubinného úložiště jaderného odpadu kompenzaci 53 milionů korun. Každá obec by měla dostat jeden milion.

Peníze půjdou z atomového účtu, obce si je mohou vzít anebo je odmítnout. „Není to žádné výkupné, žádný závazek, je to pouze milion korun za to, že se v posledních několika letech s nimi diskutovalo,“ řekl Havlíček po jednání se starosty. Peníze by měli dostat nejdříve v lednu 2021. 

„Je to naprosto zlomková částka toho, co dotčené obce měly získat v minulosti. Částku jsme připraveni alokovat, musí projít legislativním kolečkem. Byli bychom hrozně rádi, aby to dopadlo do 31. prosince příštího roku tak, aby k 1. lednu 2021 už byla pro ně alokována,“ uvedl Havlíček. Středeční jednání označil za velmi seriózní a v nekonfrontační atmosféře.

Vytipované lokality pro jaderná úložiště
Zdroj: SÚRAO

Obce z Platformy proti hlubinnému úložišti jsou však ze schůzky na ministerstvu rozpačité. Podle starosty obce Chanovice na Klatovsku Petra Kláska je Havlíček 14. ministrem, co úložiště řeší. „Je tady dlouhodobé zklamání z postupu státních úředníků ze správy úložišť. On (Havlíček) je i pod tlakem toho, že tato vláda říká: Ano, my chceme rozhodnout, že v Čechách se budou rozšiřovat jaderné elektrárny. A jsou zde i mezinárodní závazky, ke kterým se ČR zavázala,“ řekl ČTK Klásek.

Pozitivně nicméně ohodnotil to, že se Havlíček na rozdíl od svých předchůdců s obcemi rychle sešel. Pokud by to mělo být zahájení jednání, tak je to dobře, dodal. Než se ale věcný záměr zákona změní v platnou normu, bude rok 2022, poznamenal Klásek s tím, že výběr lokalit nadále pokračuje. „Je to pořád o nás bez nás,“ konstatoval.

Nahrávám video

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků, před jednáním zveřejnila stanovisko, v němž žádala po Havlíčkovi, aby zastavil práce na vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, než budou platit nové zákony. Ty by podle obcí měly zajistit rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a veřejnosti umožnit hájit své zájmy.

Starostové také nesouhlasili s předloženým návrhem věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich obyvatel. Havlíček na to řekl, že se výběr lokalit pro úložiště v současnosti nemůže zastavit.

Nahrávám video

„My nemůžeme dělat to, že se nejdříve schválí zákon, což může trvat rok, jeden a půl roku, a teprve se následně zúží výběr lokalit. My musíme s tím paralelně jet, ale ten finální výběr, který bude zajímat každého ještě více, to znamená ze čtyřech na ty dvě a jednu, už pojede v režimu nového zákona,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 44 mminutami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled