Madrid - Španělsko o přijetí finanční pomoci od ostatních evropských zemí nejedná. Prohlásil to dnes ministr hospodářství Luis de Guindos s tím, že by to byl ten nejhorší výsledek dluhové krize, se kterou se země potýká. Růst nákladů na obsluhu španělského dluhu je nyní zdrojem nervozity na finančních trzích, protože úroky, které musí země platit, nejsou podle expertů dlouhodobě zvládnutelné.
„O nic takového jsme nepožádali, není to na pořadu dne,“ řekl ministr v rozhovoru pro Radio Nacional. „Byl by to ten nejhorší možný výsledek, úplně to poslední řešení. S ohledem na hospodářskou politiku Španělsko nemůže ztratit svou nezávislost,“ dodal.
Výnosy ze španělských dluhopisů prudce rostou
Ministr se k situaci Španělska vyjadřoval ve chvíli, kdy se ceny španělských státních dluhopisů už tři dny po sobě zvyšují. Stále na ně působil nepříznivý výsledek středeční aukce, v níž se prodaly dluhopisy za mnohem méně peněz, než se čekalo. Na trh se tak vrátily obavy, zda se země bude schopna s drahými úvěry vyrovnat.
Výnosy desetiletých dluhopisů španělské vlády ve čtvrtek vystoupily až na 5,86 procenta. Riziková přirážka proti srovnatelným německým dluhopisům se tak zvýšila na 400 bazických bodů. Tak vysoko byla naposledy v prosinci loňského roku, krátce před tím, než Evropská centrální banka začala s masivní podporou bankovního systému eurozóny.
Růst výnosů z dluhopisů přitom neohrožuje jen Španělsko. Nervozita vyvolaná zprávami ze Španělska se podle odborníků šíří Evropou. „Napětí se již viditelně přenáší i do Itálie a je vidět i na trzích s pojištěním proti bankrotu (CDS),“ upozornil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Růst výnosů podle de Guindose neodráží skutečný stav věcí
Citelný růst výnosů je podle ministra výsledkem nervozity na finančních trzích a neodráží skutečný stav věcí. Potíže se podle něj neomezují pouze na Španělsko, ale i na jiné země. Aby se situace zlepšila, musela by podle něj ekonomika eurozóny zrychlit růst. To se ale zatím nezdá pravděpodobné, na konci loňského roku se naopak ekonomika vrátila k poklesu.
Prohlubující se hospodářské zpomalení Španělsku znesnadňuje snižování deficitů a zvyšuje i nervozitu na trzích. Receptů, jak s tím bojovat, mnoho není. „Je pravděpodobně zapotřebí, aby se Madrid i Brusel smířily s pomalejším návratem k vyrovnaným rozpočtům,“ soudí Bureš. Přílišný tlak na snižování deficitů by totiž podle něj mohl recesi dále prohloubit. Navíc může vládu odvést od prorůstových reforem, například reformy trhu práce.
