Solární elektrárna Zdeněk – Sun definitivně ztrácí licenci. Ústavní soud ji nepodpořil

Společnost Zdeněk – Sun definitivně prohrála boj o licenci solární elektrárny v Chomutově poté, co Ústavní soud odmítl její stížnost jako neopodstatněnou. Do rozhodnutí ještě mohla elektrárna vyrábět energii díky přiznanému odkladnému účinku. Nyní ale ústavní soudci konstatovali, že odejmutí licence bylo správným rozhodnutím. Novou licencí by se měl zabývat Energetický regulační úřad.

Podle rozsudku trestního senátu Krajského soudu v Brně z předloňského února elektrárny Saša – Sun a Zdeněk – Sun v Chomutově obdržely původní licence neoprávněně, revize nebyly v pořádku. Majitelé, bratři Zemkovi, tak získali právo na výhodnou výkupní cenu elektřiny, která se týkala elektráren s licencí udělenou do konce roku 2010.

Bratři Zemkovi dostali tresty vězení, odvolací Vrchní soud v Olomouci jim snížil verdikt na šest let a devět měsíců. Před soudem kvůli neoprávněným licencím stanula také tehdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Odvolací soud ji zprostil obžaloby, případ ještě přezkoumá Nejvyšší soud.

Zatímco trestní soudy se zabývaly zodpovědností konkrétních lidí, ve správním soudnictví se řešila platnost licence. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman napadl celkem 22 problematických licencí fotovoltaických elektráren ze sklonku roku 2010. V případě Zdeněk – Sun dosáhl úspěchu, Krajský soud v Brně rozhodl o odejmutí licence, což později potvrdil i Nejvyšší správní soud.

S „dobrou vírou“ firma neuspěla

„Je-li zpráva o provedené revizi nepravdivá, nemůže být podkladem pro uložení licence,“ rozhodl Nejvyšší správní soud. V ústavní stížnosti firma Zdeněk – Sun zpochybnila postup nejvyššího státního zástupce, který prý dostatečně neodůvodnil závažný veřejný zájem k podání žaloby. Firma kritizovala také právní hodnocení revizních zpráv a pozdějších expertiz a poukazovala na svou dobrou víru v platnost licence.

Ústavní soud nezjistil žádné porušení ústavně garantovaných práv firmy. Nezákonnost rozhodnutí o licenci prý způsobila především firma sama svým protiprávním jednáním. Ústavní soud argumentoval, že za takového stavu společnosti nesvědčila ani dobrá víra, ani důvěra v zákonnost a neměnnost rozhodnutí o licenci.

Majitelé solárních elektráren, kteří je zprovoznili do konce roku 2010, měli na 20 let garantovanou výkupní cenu 12 150 korun za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě. Od ledna 2011 se ale výkupní podmínky zásadně změnily, cena za megawatthodinu klesla na 5500 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 2 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...