Tripartita se na pondělním jednání neshodla na zvýšení minimální mzdy. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) podporuje růst v příštím roce maximálně o 700 korun na 10 600 korun, jak připouští zaměstnavatelé. Ministerstvo práce chce však navýšení mzdy na 11 tisíc korun. Odbory by chtěly ještě o pětistovku více, jejich zástupci to zopakovali i při příchodu na pondělní jednání. O zvýšení minimální mzdy tak rozhodne vláda.
„Máme unikátní situaci, trh tlačí mzdy nahoru, protože nejsou lidi. Už jsme dvakrát navýšili minimální mzdu, musíme být rozumní,“ řekl při příchodu na jednání Babiš. Na dotaz, zda by podpořil takové navýšení, které je přijatelné pro zaměstnavatele, tedy maximálně o 700 korun, doplnil: „Ano, myslím, že je to rozumný nápad.“
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) naopak podporuje větší navýšení minimální mzdy.„Pracovat se musí vyplatit. Podporuji výrazný narůst minimální mzdy nejméně na 11 tisíc,“ uvedl na Twitteru.
Také podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) je navýšení na 11 tisíc korun minimum. „Je to kompromis mezi požadavky sociálních partnerů. Není možné, aby země jako Česká republika měla minimální mzdu na chvostě EU,“ konstatovala při příchodu na jednání tripartity. Její úřad navrhuje, aby minimální mzda vzrostla buď od ledna na 11 tisíc korun, nebo ve dvou krocích od ledna na 10 600 korun a od července na 11 tisíc korun.
Podobně mluvil v Událostech, komentářích i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula: „Česko má nejnižší minimální mzdu z celé EU: v paritě kupní síly, v přepočtu na kurz. Navíc je výše minimální mzdy hluboko pod hranicí chudoby. To znamená – kdo pobírá minimální mzdu, je už ze samotné definice chudý. A to si myslím, že by seriózní zaměstnavatel vůbec neměl připouštět.“
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý považuje takovéto zvyšování za nebezpečné. Pravidelný nárůst podle něj vytváří tlak na navýšení všech platů. „Není to dobré pro udržení konkurenceschopnosti naší ekonomiky,“ řekl Dlouhý.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj pak v Událostech, komentářích upozorňoval, že jsou v mnohých firmách nebo odvětvích na minimální mzdu navázány další tarify, tudíž by i tam automaticky došlo k navýšení a vedlo by to k nepřiměřenému nárůstu nákladů.
Na jednání byl zmíněn i názor, že minimální mzda by měla být zrušena. Tento názor vyslovil ještě před zasedáním prezident Hospodářské komory Dlouhý, který uvedl, že institut minimální mzdy považuje za zbytný.
Naposledy měsíční minimální mzda stoupla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 korun.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské si výrazně zvyšovat mzdu z hlediska konkurenceschopnosti nemůžeme. „Česká ekonomika je závislá na našich výrobcích a na našem vývozu. Musíme pečlivě a dobře kontrolovat naše náklady a bohužel stále ještě v českých vývozech dominuje mzdový náklad,“ říká. A dodává, že v tomto případě je návrh na zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun opravdu výrazné zvýšení. „Je to návhr, který by mohl v některých případech ohrozit konkurenceschopnost některých firem na zahraničních trzích,“ míní Horská.
Ekonomové: Minimální mzda smysl má
Většina dotázaných ekonomů uvedla – v protikladu k vyjádření Vladimíra Dlouhého – že minimální mzda svůj smysl má. Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda ho zmínil v kontextu existence sociálních dávek. „Pokud tyto dávky existují, vhodně nastavená minimální mzda zajišťuje, že pracovat se vyplácí významně více než nepracovat a být na podpoře,“ uvedl ekonom.
Zdůraznil však, že je nutné, aby tato administrativně stanovená mzda byla nastavena rozumně a aby se nezvyšovala skokově. Kovanda připomněl, že pokud by prošlo od prvního čtvrtletí 2017 její zvýšení na 11 tisíc korun (ev. 11 600), znamenalo by to v porovnání se stejným obdobím roku 2013 růst o více než 31 procent (tehdy činila 8000).
Hlavní ekonom pro ČR v ING Bank Jakub Seidler zmínil, že sice minimální mzda v ČR patří v Unii k nejnižším, ale na druhou stranu Česko patří mezi země s nejvyšším zdaněním práce. „Debata o růstu minimální mzdy by tak měla odrážet i tu skutečnost, že celková cena práce je v ČR příliš vysoká,“ dodal.
Ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová by byla za zrušení minimální mzdy, protože ji považuje pro ekonomiku za kontraproduktivní a u většiny profesí je vysoce překročena. V některých specifických skupinách (úklid, pomocné práce bez odbornosti) se tím jen zvyšuje míra nezaměstnanosti.
Naopak ekonom ČSOB Petr Dufek vidí význam této mzdy jako ochranu zaměstnance před zaměstnavatelem a jako důležitý bod ve vztahu k sociálním dávkám. Dodal, že růst minimální mzdy podporuje zvyšování mezd jen u nejnižších příjmových kategorií. Navíc velmi nízké nastavení minimální mzdy posiluje vyplácení části mezd mimo účetnictví (na ruku či v obálce).
Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala představuje minimální mzda tu „nejzákladnější hodnotu práce v porovnání s dobrovolnou závislostí na sociálních dávkách“. Její výše by měla zajistit, že se relativně velké skupině lidí vyplatí raději pracovat, než jen pobírat sociální podporu, uvedl Dřímal. Dodal, že další funkcí minimální mzdy je zahrnout do oficiální ekonomiky alespoň část plateb za práci, které by jinak zůstaly v šedé zóně.
Střet Středuly s Dlouhým
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula možnost dohody se zaměstnavateli nevidí. Postoj zaměstnavatelů i Babiše označil za neadekvátní.
Středula si během jednání na twitteru stěžoval, že zaměstnavatelé zaměstnance potřebují, ale minimální mzdu zvýšit nechtějí. „Co vlastně chtějí? Zisky a bídu,“ uvedl.
Dlouhý ho za výrok tvrdě kritizoval, označil ho za jeden z „nejnehoráznějších, který od něj kdy slyšel“. „Je to jasná urážka všech podnikatelů,“ dodal rovněž na twitteru.
Ministerstvo má navrhnout, jak garantovat mzdy řidičů autobusů
Ministerstvo práce a sociálních věcí připraví legislativní návrh, který by garantoval mzdy řidičů ve veřejné autobusové dopravě. Po pondělním jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů s krajskými tripartitami to řekl premiér. Dopravní odbory kvůli nízkým platům řidičů linkových autobusů hrozí stávkou. Ministryně Marksová kvůli tomu svolala na 3. srpna pracovní schůzku.
Odbory dlouhodobě požadují stanovení nejnižší mzdy pro řidiče jezdící na linkách objednaných a dotovaných kraji. Na začátku června předsednictvo Odborového svazu dopravy odsouhlasilo přípravu stávky za předpokladu, že vláda a kraje s odbory nezahájí do dvou měsíců intenzivní jednání o problému nízkých platů řidičů linkových autobusů.
Předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák zdůraznil, že regionální autobusová doprava spadá pod kraje. „Představa někoho, že by to bylo centrálně řízeno, je naivní a nezodpovědná,“ uvedl. Podle něj se u členů svazu mzdy řidičů pohybují mezi 22 tisíci a více než 25 tisíci korun. Jako řešení by spíše doporučoval, aby kraje při vypisování tendrů na zajištění autobusové dopravy využívaly více hodnotících kritérií, a ne pouze nejnižší cenu.
Veřejnou autobusovou dopravu pro kraje zajišťuje zhruba 11 tisíc řidičů.
