Pevná část důchodů se zřejmě zvýší o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy, což má pomoci lidem s nízkými penzemi. Navíc se lidem starším 85 let zvýší měsíční penze o tisíc korun. Naopak se má snížit zásluhovost. Předpokládá to vládní důchodová novela, kterou v pátek schválila sněmovna 130 hlasy ze 132 přítomných poslanců.
Dolní komora naopak zamítla drtivou většinu poslaneckých úprav, které mířily například na zvýšení penzí žen s dětmi a na vdovské a vdovecké důchody. Předlohu ještě musí posoudit Senát a prezident.
Ve sněmovně ji po debatách například právě o zásluhovosti nakonec podpořili poslanci všech klubů. Jen ministr zdravotnictví Vojtěch Adam a Josef Bělica, oba z frakce ANO, se hlasování zdrželi.
Důchodovou novelu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí za bývalé ministryně v jednobarevné vládě ANO Jaroslavy Němcové. Cílem změn je podle jejích dřívějších slov přispět ke zvýšení životní úrovně lidí s nízkými penzemi, u nichž základní výměra činí významnou část důchodů.
Němcová v březnu uvedla, že příští rok chce vláda zvýšit důchody ve dvou krocích. Projde-li její novela zákona o důchodovém pojištění parlamentem, budou nejdříve všechny důchody zvýšeny o 320 korun (růstem základní výměry) a potom přibude řádná valorizace. Celkově by se pak podle ní měl průměrný důchod zvýšit o 918 korun měsíčně.
Nový ministr Petr Krčál (ČSSD) uvedl, že už v druhém čtení bylo vysvětleno, že k oslabení principu zásluhovosti nijak nedochází. Zpravodaj Jan Bauer (ODS) ale tehdy i dnes s odvoláním na vyjádření zástupců ministerstva řekl, že se zásluhovost snižuje ze 78 na 76 procent.
Podle autorů vládního návrhu je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem je i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali do starobního důchodu s nižší částkou. I když se jim později přepočítala, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.
Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Pravidlo zůstane stejné, zvětší se ale podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Části seniorů se tedy budou penze zvyšovat pomaleji než dosud. V příštím roce se však opatření ještě neprojeví. Státní rozpočet vyjde navýšení penzí příští rok asi na 14 miliard korun.
Sněmovna vložila do novely pouze pozměňovací návrh Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), podle kterého by stát platil důchodové pojištění i za smluvní asistenty postižených lidí. Odmítla její další úpravu, která by růst pevné části penzí zrušila. Adamová k ní podotkla, že byť snížení zásluhovosti není nikterak dramatické, TOP 09 na zachování její nynější míry trvá.
Kladné hlasování poslanců této strany o vládní novele zdůvodnil jejich předseda Miroslav Kalousek příslibem vlády pracovat na důchodové reformě, k čemuž ji v doprovodném usnesení vyzvala i sněmovna. „Učiníme všechno pro to, aby princip zásluhovosti posílil,“ řekl.
Na plénu neuspěla ani Pavla Golasowská (KDU-ČSL) s návrhy na zvýšení přiznaných důchodů ženám o 500 korun za každé vychované dítě a na zvýhodnění vdovských i invalidních penzí. Sněmovna zamítla také zkrácení minimální doby důchodového pojištění pro nárok na důchod z 35 na 30 nebo 25 let, jak požadoval lidovec Vít Kaňkovský.
Zástupci zaměstnavatelů i odborů v rámci tripartity již v březnu souhlasili s plánem vlády na výrazné zvýšení důchodů v příštím roce. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ale zároveň požadují po vládě, aby zajistila udržitelné financování důchodů i do budoucna. Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého stát bez penzijní reformy hazarduje se životy seniorů.
