Ve dvou krocích chce vláda zvýšit v příštím roce důchody. Projde-li její novela zákona o důchodovém pojištění parlamentem, budou nejdříve všechny důchody zvýšeny o 320 korun (růstem základní výměry) a potom přibude řádná valorizace. Celkově by se pak průměrný důchod měl zvýšit o 918 korun měsíčně, uvedla ve středečním pořadu Devadesátka ČT24 mnistryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Návrh má sice v parlamentu podporu většiny stran, zajímají se však, jak chce kabinet toto největší zvýšení penzí v historii České republiky dlouhodobě financovat.
Vláda chystá největší zvýšení důchodů v historii Česka. Zaznívají obavy, zda na to bude mít
Ministryně J. Němcová v Devadesátce ČT24 (zdroj: ČT24)
Němcová uvedla, že vláda k tomuto jednorázovému kroku chce přistoupit proto, aby se dál nerozevíraly nůžky mezi průměrným starobním důchodem a průměrnou mzdou. K jejich zmenšení by běžná valorizace nestačila, proto se to kabinet rozhodl řešit změnou základní výměry. Tato pevná výměra důchodů je pro všechny stejná a nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent.
Růst průměrného důchodu
Připomněla také, že je 750 tisíc důchodců, kteří pobírají důchod menší než 11 tisíc korun a mnozí se pohybují blízko hranice chudoby. Přitom méně než pět tisíc korun důchodu bere kolem 65 tisíc lidí. U nich by se novelou důchod zvýšil o 598 korun měsíčně, podotkla ministryně. Nejnižší důchod v současné době činí 3470 korun.
Zmínila rovněž, že lidem nad 85 let by navíc (tedy kromě uvedeného zvýšení) od ledna příštího roku stouply důchody o tisíc korun měsíčně. To by vyšlo stát asi na 2,7 miliardy korun. Byly zvažovány různé věkové hranice, tato výše je udržitelná pro státní rozpočet, řekla ministryně. Důchodců starších 85 let je v Česku zhruba 270 tisíc.
Až po této novele by současná vláda v demisi chtěla přistoupit ke „skutečné, systémové, velké penzijní reformě“. Při ní by se měla řešit i situace matek s velmi nízkými důchody, u nichž kvůli péči o děti nastal propad důchodového pojistného.
Mnozí politici, experti i zástupci podnikatelů se však ptají, zda je navrhovaný systém finančně udržitelný, kde se na něj vezmou peníze v příštím roce a kde v letech následujích.
Například Hospodářská komora ČR již v úterý Aničko – kdy návrh novely schválila vláda – vydala varovné prohlášení. Podle ní novela ohrožuje stabilitu veřejných financí České republiky.
Místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek v Devadesátce řekl, že zvýšení důchodů je správné, na druhé straně jde o poměrně vysokou zátěž státního rozpočtu, která navíc v dalších letech poroste. „Jde o náklad mnoha let, mělo by to být financovatelné a udržitelné“. Proto by se mělo podle něho říci, z čeho to bude financováno. Upozornil také na souběžně rostoucí výdaje na armádu či na platy učitelů a ve zdravotnictví.
Výdaje na důchody
Němcová s odkazem na vyjádření premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) řekla, že na privatizačním účtě je 21 miliard korun, které lze pro tento účel využít. Proto se pro tento Fond národního majetku připravuje novela zákona. Hledáním a využitím dalších zdrojů se podle ministryně nyní zabývá také ministerstvo financí.
Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl v pořadu zmínil, že minulá vláda připravila rezervu na krytí deficitů důchodového systému, v níž je nyní 23 miliard korun. Ty lze využít.
V minulém roce se po osmi letech dostal důchodový systém do plusu, ale v následujících letech se v souvislosti s chystanou novelou opět počítá se schodky.
Kritici chystané novele také vyčítají, že si polepší zhruba polovina lidí s nižšími důchody, zatímco druhé polovině by se růst penze zpomalil. Upozorňují, že návrh povede k nivelizaci důchodů. Podle některých studií je český důchodový systém už nyní velmi solidární a silně přerozděluje. Na malou zásluhovost penzí v Česku poukazoval už v roce 2010 Ústavní soud.
Ten tehdy zrušil s platností od září 2011 výpočet důchodů, který byl méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Soudci tehdy dali za pravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Výpočet procentní výměry důchodu byl podle ÚS protiústavní, protože stavěl solidaritu nad zásluhovost a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantoval dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení.
Po verdiktu ústavního soudu se pak parametry systému měnily.
Němcová se domnívá, že současnou novelou by se důchodový systém nedostal do podobného stavu, kdy zasáhl Ústavní soud. Princip zásluhovosti podle ní porušen nebude. Jako příklad uvedla, že ten, kdo letos bere důchod 10 tisíc korun měsíčně, by v příštím roce dostal přidáno 822 korun, zatímco důchodce s 16 tisíc korunami by dostal 1062 korun.