Každý důchodce dostane minimálně 540 Kč navíc, schválila vláda. Polovině seniorů se však růst penzí zpomalí

4 minuty
Události ČT: Vláda v demisi schválila zákon pro zvýšení penzí
Zdroj: ČT24

Vláda v demisi schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která počítá se změnou v pevné výměře důchodů, jež je pro všechny stejná. Nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent. Podle propočtů vlády by měli důchodci dostat od ledna včetně obvyklé valorizace přidáno minimálně 540 korun. Změny ještě musí schválit parlament.

Podle vyjádření ministryně práce v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) si tak polepší zhruba polovina lidí s nižšími důchody, druhé polovině by se růst penze zpomalil. Všichni důchodci by podle propočtů Němcové mohli dostat 320 korun plus současnou valorizaci. 

Každý důchodce dostane minimálně 540 korun plus zbytek podle zásluhové části penze, dodal premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

22 minut
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Státní pokladnu vyjde navýšení na zhruba 14,5 miliardy korun. „Celkem 12 miliard máme předpoklad na plošné navýšení o 320 korun měsíčně a 2,5 miliardy korun na výdaj spojený s navýšením o tisíc korun,“ uvedla Němcová před jednáním kabinetu. O tom, kde peníze ministerstvo získá, podle ní resort jedná s ministerstvem financí. Protože jde o prioritu programového prohlášení, nemá ministryně pochybnosti, že by finance nezískala.

Od ledna 2019 by zároveň měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně.

Pokud zákon projde parlamentem, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) řekl, že „na privatizačním účtu leží 21 miliard korun“. Z nich chce zamýšlené změny v důchodech financovat.  Premiér také poznamenal, že průměrný důchod je nyní 12 240 korun, což je „strašně nízké“. Po změnách by měl příští rok činit 13 350 korun. Tato vláda si klade za cíl, aby za čtyři roky byl průměrný důchod 15 tisíc, uvedl Babiš. 

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Současně pevná část penze, která je pro všechny stejná, musí odpovídat devíti procentům průměrné mzdy. Podle novely by to mělo být nově deset procent.

To však neznamená, že se penze zvednou o procento, jen se přeskupí jejich složení. Pravidla pro přidávání zůstanou stejná, zvětší se podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Navrhované opatření sníží zásluhovost a zmenší poměr mezi nejvyššími a nejnižšími důchody.

Spor: Solidarita vs. zásluhovost

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR ve své nedávné analýze napsal, že návrh povede k nivelizaci důchodů. Podle dřívějších studií institutu je český důchodový systém ale už nyní velmi solidární a silně přerozděluje. Na malou zásluhovost penzí v Česku poukazoval už dřív i Ústavní soud.

Také opoziční strany KDU-ČSL, TOP 09 a STAN souhlasí s výraznějším zvyšováním důchodů, které slibuje jednobarevná vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi. Stavějí se ale proti chystanému oslabování zásluhovosti penzí. Chtějí od kabinetu bez důvěry slyšet, odkud na slibované vyšší přidávání důchodcům vezme peníze. Vyzývají k přípravě důchodové reformy. Podle nich představuje jediné řešení k dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému. 

Za vládní populismus, který není k penzistům spravedlivý, návrh označila opoziční TOP 09. Podle poslankyně Markéty Adamové Pekarové rozděluje na důchodce dvou různých kategorií, přičemž jedné skupině přidá méně a druhé více.

„Důchody zohledňují dva principy. Princip solidarity, který je u nás na dobré úrovni. Druhý princip je zásluhovosti, kolik jsem odpracoval a kolik jsem do systému odvedl, podle toho mám nároky. Ústavní soud z roku 2010 říká, že naše důchody jsou málo zásluhové a teď jdeme proti tomuto výroku,“ prohlásila v Událostech, komentářích.

Němcová má přístup vlády naopak za legitimní. Zdůraznila, že současný systém valorizací zůstane zachovaný. Zásluhovost už je v něm podle ní vyřešena dřívějšími reakcemi vlád na výroky Ústavního soudu, kdy byly změněny redukční hranice pro výpočet penzí.

Podle odborového předáka Josefa Středuly je dokonce zvyšování nízké. „Není to dost. Důchodci nejsou v dobré situaci, průměrný důchod je těsně nad hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce a pod hranicí příjmové chudoby je několik set důchodců. Důchod je základní příjem pro důchodce pro faktické přežití. Stát má na víc, když se zvýší mzdy. A to je náš požadavek,“ prohlásil v ČT24.

16 minut
Události, komentáře: Návrh na růst penzí
Zdroj: ČT24

Komora upozornila na náklady

Podle Hospodářské komory je ale návrh s ohledem na fiskální důsledky nekoncepční a důsledkem jeho zavedení bude u důchodového systému ještě menší zásluhovost než nyní. Řešení vidí komora v přijetí skutečné penzijní reformy, uvedl její mluvčí Miroslav Diro.

Hospodářská komora dále uvedla, že návrh zhorší fiskální udržitelnost penzijního systému. Podle ní musí být navýšení výdajů rozpočtu kryto vyššími příjmy, krácením výdajů nebo kombinací obojího. Protože je podle ní ale předložen i návrh na změny v oblasti daní a jen změny v daních z příjmů mají dopad na veřejné rozpočty zhruba 22 miliard, nelze předpokládat, že zvýšení výdajů na důchody budou krýt vyšší příjmy, ale naopak razantní omezení jiných výdajů. „S takovými kroky ale programové prohlášení nepočítá,“ uvedli zástupci komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...