Každý důchodce dostane minimálně 540 Kč navíc, schválila vláda. Polovině seniorů se však růst penzí zpomalí

Nahrávám video

Vláda v demisi schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která počítá se změnou v pevné výměře důchodů, jež je pro všechny stejná. Nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent. Podle propočtů vlády by měli důchodci dostat od ledna včetně obvyklé valorizace přidáno minimálně 540 korun. Změny ještě musí schválit parlament.

Podle vyjádření ministryně práce v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) si tak polepší zhruba polovina lidí s nižšími důchody, druhé polovině by se růst penze zpomalil. Všichni důchodci by podle propočtů Němcové mohli dostat 320 korun plus současnou valorizaci. 

Každý důchodce dostane minimálně 540 korun plus zbytek podle zásluhové části penze, dodal premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

Nahrávám video

Státní pokladnu vyjde navýšení na zhruba 14,5 miliardy korun. „Celkem 12 miliard máme předpoklad na plošné navýšení o 320 korun měsíčně a 2,5 miliardy korun na výdaj spojený s navýšením o tisíc korun,“ uvedla Němcová před jednáním kabinetu. O tom, kde peníze ministerstvo získá, podle ní resort jedná s ministerstvem financí. Protože jde o prioritu programového prohlášení, nemá ministryně pochybnosti, že by finance nezískala.

Od ledna 2019 by zároveň měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně.

Pokud zákon projde parlamentem, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) řekl, že „na privatizačním účtu leží 21 miliard korun“. Z nich chce zamýšlené změny v důchodech financovat.  Premiér také poznamenal, že průměrný důchod je nyní 12 240 korun, což je „strašně nízké“. Po změnách by měl příští rok činit 13 350 korun. Tato vláda si klade za cíl, aby za čtyři roky byl průměrný důchod 15 tisíc, uvedl Babiš. 

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Současně pevná část penze, která je pro všechny stejná, musí odpovídat devíti procentům průměrné mzdy. Podle novely by to mělo být nově deset procent.

To však neznamená, že se penze zvednou o procento, jen se přeskupí jejich složení. Pravidla pro přidávání zůstanou stejná, zvětší se podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Navrhované opatření sníží zásluhovost a zmenší poměr mezi nejvyššími a nejnižšími důchody.

Spor: Solidarita vs. zásluhovost

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR ve své nedávné analýze napsal, že návrh povede k nivelizaci důchodů. Podle dřívějších studií institutu je český důchodový systém ale už nyní velmi solidární a silně přerozděluje. Na malou zásluhovost penzí v Česku poukazoval už dřív i Ústavní soud.

Také opoziční strany KDU-ČSL, TOP 09 a STAN souhlasí s výraznějším zvyšováním důchodů, které slibuje jednobarevná vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi. Stavějí se ale proti chystanému oslabování zásluhovosti penzí. Chtějí od kabinetu bez důvěry slyšet, odkud na slibované vyšší přidávání důchodcům vezme peníze. Vyzývají k přípravě důchodové reformy. Podle nich představuje jediné řešení k dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému. 

Za vládní populismus, který není k penzistům spravedlivý, návrh označila opoziční TOP 09. Podle poslankyně Markéty Adamové Pekarové rozděluje na důchodce dvou různých kategorií, přičemž jedné skupině přidá méně a druhé více.

„Důchody zohledňují dva principy. Princip solidarity, který je u nás na dobré úrovni. Druhý princip je zásluhovosti, kolik jsem odpracoval a kolik jsem do systému odvedl, podle toho mám nároky. Ústavní soud z roku 2010 říká, že naše důchody jsou málo zásluhové a teď jdeme proti tomuto výroku,“ prohlásila v Událostech, komentářích.

Němcová má přístup vlády naopak za legitimní. Zdůraznila, že současný systém valorizací zůstane zachovaný. Zásluhovost už je v něm podle ní vyřešena dřívějšími reakcemi vlád na výroky Ústavního soudu, kdy byly změněny redukční hranice pro výpočet penzí.

Podle odborového předáka Josefa Středuly je dokonce zvyšování nízké. „Není to dost. Důchodci nejsou v dobré situaci, průměrný důchod je těsně nad hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce a pod hranicí příjmové chudoby je několik set důchodců. Důchod je základní příjem pro důchodce pro faktické přežití. Stát má na víc, když se zvýší mzdy. A to je náš požadavek,“ prohlásil v ČT24.

Nahrávám video

Komora upozornila na náklady

Podle Hospodářské komory je ale návrh s ohledem na fiskální důsledky nekoncepční a důsledkem jeho zavedení bude u důchodového systému ještě menší zásluhovost než nyní. Řešení vidí komora v přijetí skutečné penzijní reformy, uvedl její mluvčí Miroslav Diro.

Hospodářská komora dále uvedla, že návrh zhorší fiskální udržitelnost penzijního systému. Podle ní musí být navýšení výdajů rozpočtu kryto vyššími příjmy, krácením výdajů nebo kombinací obojího. Protože je podle ní ale předložen i návrh na změny v oblasti daní a jen změny v daních z příjmů mají dopad na veřejné rozpočty zhruba 22 miliard, nelze předpokládat, že zvýšení výdajů na důchody budou krýt vyšší příjmy, ale naopak razantní omezení jiných výdajů. „S takovými kroky ale programové prohlášení nepočítá,“ uvedli zástupci komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 8 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 15 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.