Slovensko podpoří záchranný fond EU

Bratislava - Slovenská vláda podpoří vznik záchranného fondu eurozóny. Oznámili to večer zástupci koaličních stran. Pomáhat zadluženému Řecku se ale Slovákům nechce, pomoc pro něj zřejmě vláda na čtvrtečním jednání zamítne. Záchranný fond EU pro zadlužené země měl nový slovenský kabinet projednat dnes, nakonec ale bude o pomoci Řecku i zemím, které se případně dostanou do podobné dluhové pasti, hlasovat ve čtvrtek. Slovensko jako jediný člen unie dosud spuštění fondu nepodpořil. Bez slovenského podpisu ho není možné rozjet.

Vytvoření záchranného fondu EU už schválil předchozí slovenský kabinet premiéra Roberta Fica. Nové ministerské předsedkyni Ivetě Radičové se však slovenský podíl ve výši 114 miliard korun nezamlouvá. Rozhodnutí bývalé vlády už však zřejmě není možné změnit. Včera to v Bruselu připustila i sama premiérka, stejného názoru je i slovenský ministr financí Ivan Mikloš. I proto se zástupci koalice rozhodli vznik fondu podpořit.

Fond pro záchranu zadlužených zemí měl původně vzniknout od 1. července. Reprezentanti Evropské unie nyní věří, že se ho podaří vytvořit od počátku srpna.

Nahrávám video

Ivan Mikloš, ministr financí SR:

„Nebudeme blokovat proces, který je už rozběhnutý. Nebudeme blokovat v tom smyslu, že rozhodneme, zda ho podpíšeme, nebo ne. Nebudeme ho blokovat v tom smyslu, že nebudeme natahovat čas.“

Tlak z eurozóny na Slovensko narůstá

Na Slovensko apeloval i šéf Evropské komise José Barroso. Podle něj by země měla naplnit závazky bývalé vlády, může se totiž stát, že v budoucnu bude takovou pomoc potřebovat také. Jean Claude Juncker, šéf ministrů financí eurozóny, se vyjádřil: „Vysvětlil jsem kolegyni, kde jsou problémy a jak je třeba jim čelit. Je to rozhodnutí o kredibilitě eura a bude to také rozhodnutí slovenské vlády ve světle našich argumentů.“ Juncker očekává, že Slováci schválí nejen vznik záchranného fondu, ale i aktuální půjčku Řecku, která v jejich případě činí 800 milionů eur, což je asi 21 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 1 hhodinou

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 22 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.