Rusnok: Česká ekonomika se přehřívá, nejvíce je to znát na „neuvěřitelném“ trhu práce

Česká ekonomika roste poměrně robustně na svoje možnosti a je nad takzvaným potenciálem. Do jisté míry se přehřívá, řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok na jednání kulatého stolu s podnikateli v Liberci. Důsledkem je podle něj nerovnováha na některých trzích, nejviditelnější je to na trhu práce.

Údaje o českém trhu práce jsou neuvěřitelné, v hospodářství to působí obrovské problémy, lidi nejsou a už není kde brát, je to i důsledek demografického vývoje, uvedl guvernér ČNB. Zlepšení situace podle něj nelze očekávat.

„Je to podle mého soudu výsledek konjunkturální situace, která je mimořádně příznivá. Jsme na vrcholu hospodářského cyklu. Rosteme nad potenciál, který odhadujeme pro českou ekonomiku někde tak do tří procent. Loni jsme rostli o 4,5 procenta, letos pravděpodobně porosteme někde kolem 3,5 procenta, možná i mírně více. Příští rok zatím odhadujeme stále nad třemi procenty, byť asi o něco méně,“ poznamenal Rusnok.

Rusnok řekl, že i v dalších letech lze očekávat růst ekonomiky, alespoň tomu nasvědčují informace z výroby.

Tomáš Zapadlo ze společnosti Grupo Antolin Bohemia ve středu v Liberci konstatoval, že firma má zajištěné zakázky a předpokládá další růst produkce zhruba o deset procent. „Problém je ale s pracovní silou, my jsme nikdy nebyli příznivci zaměstnávání zahraničních pracovníků,“ poznamenal. Teď ale výroba bez nich není možná. Grupo Antolin už nezaměstnává jen Poláky a Slováky, ale obrací se i dál na východ na Ukrajinu. „Za poslední tři měsíce jsme nepřijali jediného pracovníka, nejsou,“ řekl Zapadlo.

Česku podle Rusnoka stejně jako většině Evropy klesá potenciál práceschopného obyvatelstva z demografických důvodů. „Je to do jisté míry kompenzováno narůstajícím důchodovým věkem, to ale samo o sobě nestačí,“ poznamenal guvernér ČNB. Na trh práce se v souvislosti s nedostatkem pracovních sil dostávají i lidi, kteří na něm nikdy nebyli. Přesto to nestačí a roste tlak na dovoz pracovníků, šancí jsou podle něj i investice do automatizace a robotizace výroby. I když podle některých odhadů mohou stroje nahradit jen kolem deseti procent lidí.

Nedostatek zaměstnanců tlačí nahoru mzdy. Současné tempo růstu mezd na úrovni dvouciferných čísel není ale podle Rusnoka dlouhodobě udržitelné. „Byť by se část toho rostoucího nákladu dařilo krýt rostoucí produktivitou práce, což se zatím daří, má to ale samozřejmě svoje limity,“ poznamenal guvernér ČNB. Tlak na zvyšování mezd podle Zapadla zvyšuje náklady i na agenturní pracovníky, kteří byli dříve levnější. „Často jsou dokonce dražší než naši lidé, a proto i my pak musíme zvyšovat mzdy,“ dodal.

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé překonala hranici 30 tisíc korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31 646 korun. To je o 2337 korun meziročně víc. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek vzrostl o 5,3 procenta. Růst mezd je tak nejrychlejší od roku 2008, podle analytiků je dán právě napjatou situací na trhu práce, firmy se přetahují o pracovníky, kterých je nedostatek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...