Rozpočtový výbor podpořil daňový balíček. Včetně sporného zpětného uplatnění daňové ztráty

Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek doporučil sněmovně, aby bez připomínek schválila vládní daňový balíček, který má firmám pomoci vypořádat se s ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Balíček například snižuje daň z přidané hodnoty na ubytovací služby a u části nákladních vozidel snižuje silniční daň. Výbor zároveň nepodpořil ani jeden ze tří předložených pozměňovacích návrhů.

První dva návrhy předložil poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Omezovaly nově navržené zpětné uplatnění daňové ztráty poplatníka časově a také co do velikosti částkou 30 milionů korun. Ministerstvo financí podle informací agentury ČTK ani s jedním z těchto návrhů nesouhlasilo. 

V současnosti mohou podnikatelé a firmy uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že opět generují zisk. Nově by mohli uplatnit vzniklou daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla. Vláda plánuje, že uplatnit ztrátu zpětně bude možné už za zdaňovací období, které skončí 30. června 2020. 

Pokud tedy poplatník v důsledku nouzového stavu vykáže za zdaňovací období roku 2020 daňovou ztrátu, bude si moci o tuto ztrátu zpětně snížit svůj základ daně za zdaňovací období let 2019 a 2018.
Ze zprávy ministerstva financí

Ekonomický poradní tým je proti

Před zavedením zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení varoval vládu Ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu. Vládě doporučil toto opatření nezavádět. Zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení by podle poradního týmu znamenalo výrazný zásah do rozpočtu státu i obecních a krajských rozpočtů.

Navíc je podle poradního týmu ekonomicky neefektivní a selektivně podpoří velké firmy, oddálí potřebné firemní restrukturalizace a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do České republiky.

Výbor nepodpořil ani třetí pozměňovací návrh, který předložili Václav Votava a Roman Onderka z ČSSD a který přesouval vybrané základní potraviny do nejnižší, tedy desetiprocentní sazby DPH. Ani s tímto návrhem ministerstvo financí nesouhlasilo. Poukazovalo například na to, že pojem základní potraviny není vymezen a jeho vymezení by mělo být výsledkem diskuse.

Votava řekl, že při hlasování o závěrečném doporučení výboru se členové za ČSSD zdrželi. Podle něj je zapotřebí omezit možnost uplatnění daňové ztráty a stanovit její strop. „Měla by se vést koaliční diskuse, která ještě nebyla,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...