Praha - Akademie věd České republiky špatně rozdělovala dotace svým výzkumným pracovištím. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad. Jednotlivá pracoviště podle něj předkládala nekompletní žádosti o příspěvek - které ale nakonec instituce schválila. Kontroloři také zjistili, že během schvalování dotací byly ze seznamu vyřazeny některé doporučené akce a jiné na něj zařazeny. Na problém už přitom v roce 2007 upozorňovala Ekonomická rada Akademie věd. „Já musím řadu výtek NKÚ striktně odmítnout, na druhou stranu mohu připustit kritiku ukončení stavebních akcí. Je pravda, že některá pracoviště nepodala kompletní zprávu o ukončení,“ řekl ke zprávě NKÚ předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
Celý proces podle něj komplikuje to, že v průběhu každého roku i ve střednědobém výhledu se často měnil návrh rozpočtu Rady vlády pro vědu a výzkum a poté i vlády. „To pochopitelně velmi komplikuje - neváhal bych říci, že znemožňuje - přípravu jakékoli koncepce,“ dodal Drahoš. Rámcové výhledy byly podle Drahoše předkládány vždy při závažnějších změnách situace. „Předkládat je neustále by bylo zbytečným byrokratickým cvičením,“ tvrdí.
Žádosti hodnotila a doporučovala ke schválení Ekonomická rada akademie a definitivně o podpoře jednotlivých akcí rozhodoval Akademický sněm. „Přes veškeré vysvětlování se nám asi nepodařilo NKÚ vysvětlit, že ekonomická rada je jen poradním orgánem akademické rady,“ řekl Drahoš, který poukázal na to, že akadeemická rada může podle pravidel fungování AV rozhodnutí ekonomické rady měnit či upravovat.
Například v roce 2011 Akademická rada AV takto z 90 projektů vyřadila 36 akcí a naopak 21 na seznam doplnila, uvádí zpráva NKÚ. „Akademie věd za posledních šest let schválila stavební investice za celkem 2,6 miliardy korun a nákup nákladných přístrojů za dalších 398 milionů korun,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Poté co pracoviště stavbu nebo její etapu dokončila, měla podle pravidel předložit zprávu o jejím ukončení, kolaudační rozhodnutí a přehled skutečných nákladů. Ani jedna z kontrolovaných výzkumných institucí to podle kontrolorů neudělala. Akademie tak neměla informace o tom, jestli příjemci dotací splnili podmínky pro jejich čerpání a zda investovali poskytnuté peníze hospodárně a efektivně.
„Pracoviště navíc opakovaně předkládala nekompletní žádosti o dotace,“ upozornila Málková. Na nízkou úroveň žádostí přitom podle NKÚ upozornila už v roce 2007 Ekonomická rada AV. Akademie věd přesto schválila dotace na některé akce, u nichž chyběla kompletní žádost.
Výzkumná pracoviště podle NKÚ chybovala zejména při zadávaní veřejných zakázek. Pracoviště například zahájila stavbu ještě před ukončením soutěže nebo nevyloučila nabídky uchazečů, kteří neměli požadovanou kvalifikaci či nesplnili zadávací podmínky. Příjemci dotací podle NKÚ porušili také stavební zákon a nedodržovali smlouvy s dodavateli, když po nich například nevymáhali pokuty za pozdní dokončení a předání stavby.
Závady, které NKÚ našel v zadávání veřejných zakázek, jsou podle Drahoše formální a nevýznamné, svědčí o tom podle něj i fakt, že NKÚ nedal podnět k podrobnějšímu šetření u orgánů k tomu určených.
