Rodičovský příspěvek se zvýší na 300 tisíc. Ale až od roku 2020

3 minuty
Události: Rodičovský příspěvek vzroste najednou, ale až v roce 2020
Zdroj: ČT24

Stát zvýší rodičovský příspěvek od 1. ledna 2020, a to o 80 tisíc korun. ČT zjistila, že na konečném kompromisu se dohodla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Původně přitom resort práce navrhoval rozložit růst dávky na dvě fáze po čtyřiceti tisících a první měla přijít už v polovině příštího roku.

Přestože se měl podle plánů ministerstva práce navyšovat rodičovský příspěvek už od příštího roku, koalice se nakonec dohodla až na lednu 2020. Příspěvek se zvýší ze současných 220 tisíc na 300 tisíc korun. Navýšení ale bude skokové, ne rozložené do dvou fází, jak resort původně navrhoval.

„Pojďme to rovnou navýšit o celou částku, kterou jsme voličům slíbili, o 80 tisíc. Ale znamená to, že to bude až od roku 2020,“ navrhla ministryně Maláčová. 

S tím souhlasila ministryně financí Schillerová. „Moje preferovaná varianta je zvýšit v té vyšší částce, to znamená 300 tisíc, od 1. ledna 2020, abychom se na to mohli rozpočtově připravit,“ komentovala kompromis šéfka státní kasy.

Státní rozpočet na příští rok, jehož základní čísla koncem října schválili poslanci, totiž s původně plánovaným červencovým růstem rodičovského příspěvku nepočítá. Zvýšení o 80 tisíc, na kterém se koalice dohodla, bude stát vládu víc než sedm miliard ročně.

Zvýšení rodičovského příspěvku podporují všechny poslanecké strany

Rodičovský příspěvek dnes pobírá zhruba 285 tisíc lidí. Víc než polovina z nich si ho vybírá rychlostí 6000 až 7600 korun měsíčně. Vláda by měla schválit jeho zvýšení do konce roku.

Rodičovský příspěvek (červen 2018)
Zdroj: MPSV

Poslanci o tom budou hlasovat na jaře – růst rodičovského příspěvku dnes podporují ve sněmovně všechny politické strany. Argumentují například tím, že stát dávku nezvyšoval víc než deset let.

„Jsme pro to, aby se rodičovský příspěvek zvýšil, budeme tlačit vládu, aby to udělala. Ale aby to udělala, aniž by musela zvýšit deficit státního rozpočtu,“ plánuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Podporu má zvýšení rodičovského příspěvku také mezi Piráty nebo v KDU-ČSL. „Jednoznačně je tu podpora toho, aby se rodily děti, aby Česká republika měla svoji budoucnost,“ dodal předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský.

Výdaje státního rozpočtu na ministerstva, KPR a AV ČR (v Kč, plán na rok 2019)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...