Praha – Česká média oblétla informace o projektu výstavby plynové elektrárny v pražských Bohnicích, ale obyvatelé Bohnic o tom většinou neví. Nabízí se zde tedy otázka, jestli je to ze strany obyvatel sídliště nezájem o věci veřejné, nebo spíš záměr investora důležitou stavbu před lidmi ututlat do poslední chvíle. Za zájem přitom taková strategická stavba s dopadem na životní prostředí určitě stojí. Jde sice o nový zdroj energie, ale také o další zdroj znečištění. Zajímavé je, že hned v první fázi povolovacího procesu se ze strany Pražské energetiky vyskytly nesrovnalosti, které lze nazvat klamáním úřadů.
Z pohledu investora elektrárny jsou Bohnice skvělé místo, protože je tu přímé připojení do sítě a dostupný plyn. Avšak s výstavbou a provozem elektrárny se pojí i negativní dopady na životní prostředí. Rozptylová studie ukazuje, že škodliviny se ve vzduchu zvýší, ale zároveň upozorňuje, že zdravotní limity na to, co lidé přímo vdechují, překročeny nebudou.
Odborníci nepochybují, že Praha takovou elektrárnu potřebuje. Ba dokonce ne jednu, ale klidně tři. Tento zdroj elektřiny by totiž fungoval i poté, co by nastal totální výpadek elektřiny, což je postrach všech vyspělých ekonomik. Problém tedy nastává ve špinavém pražském ovzduší, protože v roce 2006 se vedení města zavázalo, že bude škodliviny v něm snižovat. Nové elektrárny přímo ve městě však znamenají pravý opak.
Důkladné prozkoumání projektu prokázalo manipulování s daty
Elektrárna, kterou chce Pražská energetika postavit, není z hlediska ochrany ovzduší nejlepší technologií, jak si radnice původně myslela. Nejde ani o nejčistší plynovou turbínu. Tento omyl je výsledkem manipulace s fakty. Došlo k ní během posuzování vlivu na životní prostředí, kterému se říká EIA.
Z technického hlediska plynová turbína určená pro pražskou elektrárnu, s označením WLE, vstřikuje do spalovací komory vodu. Tím snižuje emise a zvyšuje výkon. Evropská komise ale uvádí jako nejlepší dostupnou technologii jiný postup - nízkoemisní hořáky označené DLN, kde písmeno D znamená Dry (suchý). Vstřikování vody podle dokumentu EU zjevně nejlepší technologií není, protože snižuje účinnost a zvyšuje spotřebu plynu.
Když stavba pražské elektrárny procházela posouzením vlivu na životní prostředí, autorka posudku Irena Dvořáková se s tímto zásadním problémem vůbec nevypořádala a jednoduše napsala, že turbína nejlepší dostupnou technologií je. Po zjištění, že to tak není, a po provedení měření, které to potvrdilo, vzala Pražská energetika měření ze suché turbíny a označila ji za měření z výkonnější, mokré turbíny WLE. Na základě této záměny dat dostala bohnická elektrárna souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí.
Podle místopředsedy představenstva PRE Pavla Elise to ale nebylo žádné švindlování. On sám se domnívá, že se jedná o neúplné prověření podkladů. „Prostě, poslali něco, co si myslí, že splňuje to, co po nich požadují, aniž by to řádně ověřili,“ dodává.
Ať je skutečnost pravdivá, nebo ne, elektrárna, kterou město zřejmě potřebuje, ještě nemá definitivně zelenou. Starosta Prahy 8 je proti a na místě by raději viděl novou zástavbu. Ministerstvo životního prostředí po pátrání reportérů ČT slibuje, že při vydávání definitivního povolení, bude nakonec posuzovat techniku, kterou chce PRE skutečně koupit.
