Rakousko podá žalobu na německé mýtné u Soudního dvora EU. Česko si zákon prostuduje

Proti zpoplatnění německých dálnic pro osobní auta, kterému v pátek dala zelenou německá Spolková rada, podá Rakousko žalobu u Soudního dvora EU. Podle agentury APA to oznámil rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried. Zavedení mýtného kritizuje řada evropských zemí, především těch, které s Německem sousedí. Mýtné má být zavedeno v roce 2019. České ministerstvo dopravy chce prozkoumat konečnou podobu zákona. Proto zatím nesdělilo, zda navrhne vládě, aby se Česko k žalobě připojilo.

Rakousko: Je to mýtné jen pro cizince

Zavedení mýtného kritizuje řada evropských zemí. Do jejich čela se postavilo právě Rakousko. Leichtfried chystaný německý krok označil za „mýtné pro cizince“, které je v rozporu s právem EU.

„Považuji toto mýtné za diskriminační a neslučitelné s právem EU,“ uvedl Leichtfried. Přesný termín podání žaloby u Soudního dvora EU zatím nesdělil. Podle něj musí nejdřív Evropská komise formálně přerušit řízení o porušení smlouvy s Německem. Následně bude možné žalobu podat, řekl člen rakouské vlády.

Česko by se k žalobě mohlo přidat

Rakouský kancléř Christian Kern podle Leichtfrieda o mýtném už telefonicky mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a informoval ji o dalším právním postupu Vídně. Leichtfried v prohlášení kritizoval také Evropskou komisi. „Postup Evropské komise je skandální,“ řekl. Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt už na konci loňského roku dosáhl s Evropskou komisí ve sporu o mýtné kompromisu. 

Nahrávám video

Český premiér Bohuslav Sobotka už dřív uvedl, že by se k případné žalobě mohlo Česko připojit, pokud pro to budou dostatečné argumenty. České ministerstvo dopravy nyní prozkoumá finální verzi německého zákona.

„Vadilo by nám, kdyby se kompenzovala výše dálniční známky za slevu na dálniční dani, protože to by byla jasná diskriminace,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Zároveň zopakoval, že rozhodnutí k připojení žaloby České republiky k Rakousku není v kompetenci ministerstva dopravy, ale musí je schválit vláda.

Ťok se zatím nicméně kloní spíš ke smířlivější cestě spolupráce s Evropskou komisí, která kauzu podrobně sleduje. „Myslím si, že vzhledem k aktuální situaci v Evropě není dobré, abychom na sebe navzájem podávali žaloby a abychom ve věcech, které případně EK nebude vnímat jako problematické, byli siláčtí a ukazovali ramena vůči Německu,“ dodal Ťok.

  • Majitelé aut registrovaných v zahraničí měli platit jen za použití německých dálnic, nikoliv silnic prvních tříd.
  • Roční mýtné by bylo možné koupit kdykoliv během roku s platností 12 měsíců.
  • Dálniční známka má být elektronická a ke koupi na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic. 
  • Řidiči by měli povinnost uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, byl by jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.
  • Kontrola dálničních známek se měla uskutečňovat digitálně pomocí srovnání poznávacích značek vozů zaznamenaných na dálnici s databází aut, za které bylo zaplaceno mýtné.
  • Výše pokut pro řidiče bez dálniční známky nebyla stanovena. Německé ministerstvo dopravy ale ujistilo, že by pokuty vymáhalo i v zahraničí.

O zavedení mýtného pro osobní auta minulý týden rozhodl Spolkový sněm hlasy velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů. Plán ale narazil na kritiku ve Spolkové radě, kde se zástupci některých spolkových zemí obávali dopadů na příhraniční obchod a spolupráci.

Trojice výborů Spolkové rady se proto u jedné ze dvou novel, do nichž je mýtné vtěleno, vyslovila pro uplatnění práva námitky a svolání zprostředkovacího výboru. Plénum Spolkové rady ale v pátek tento návrh nepodpořilo, a mýtnému pro osobní auta tak už v Německu nestojí nic v cestě. 

Pokud by Spolková rada v pátek rozhodla opačně, musel by být svolán zprostředkovací výbor složený ze zástupců Spolkového sněmu i Spolkové rady, který by hledal kompromisní řešení. Jednání zprostředkovacího výboru není časově omezeno, a mohlo se tak protáhnout na několik měsíců, což mohlo ohrozit mýtné jako takové.

V září se totiž uskuteční volby do Spolkového sněmu a není vůbec jisté, že by se v něm pak pro návrh znovu našla většina. Plán je sice srdeční záležitostí Křesťanskosociální unie (CSU), ale jak řada poslanců sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU), tak sociální demokracie dávala najevo, že z něj nikterak nadšená není, a hlasovala pro něj především z toho důvodu, že je součástí koaliční smlouvy.

Schválený návrh počítá s tím, že dálniční poplatky budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel; majitelé nejekologičtějších aut s velice nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

  • Němci i cizinci by měli zaplatit stejně. Roční tarif se počítá z následujícího sazebníku a přímo úměrně se zvedá za každých sto centimetrů kubických motoru. Níže uvedené hodnoty je tedy třeba vynásobit: v případě motoru o objemu 1,2 litru dvanácti, u 2,0litrového motoru dvaceti a podobně.
  • Vozy emisní třídy Euro 3 nebo horší: s benzínovým motorem bude platit sazba 6,50 eur, s dieselovým 9,50 eur.
  • Vozy emisní třídy Euro 4 a Euro 5: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 2 eura, s dieselovým 5 eur. 
  • Vozy emisní třídy Euro 6: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 1,80 eur, s dieselovým 4,80 eur.
  • Za karavan má platit sazebník, který počítá s 16 eury za každých 200 kilogramů vozu.
  • Více než 130 eur za rok by ale neměl zaplatit nikdo.
  • Řidiči ze zahraničí si budou moci vybrat známku s platností 10 dnů, dva měsíce nebo jeden rok – cena se vypočítá podle uvedeného sazebníku.
  • Známky bude možné koupit přes internet nebo aplikací pro chytré telefony.
  • Zdroj: „Infopapier Infrastrukturabgabe“ německého ministerstva dopravy
  • Ceny za krátkodobé, tedy 10denní a dvouměsíční užívání dálnic v Německu se počítají podle ceny, kterou by motorista zaplatil za roční užívaní dálnice. Vypočtený roční poplatek určí kategorii, do níž vozidlo spadá, a ta určuje cenu krátkodobých.
  • Při roční ceně 0–20 eur vyjde 10denní poplatek na 2,50 eur a dvouměsíční na 7 eur. 
  • Při roční ceně 20–40 eur vyjde 10denní poplatek na 4 eura a dvouměsíční na 11 eur.
  • Při roční ceně 40–70 eur vyjde 10denní poplatek na 8 eur a dvouměsíční na 18 eur.
  • Při roční ceně 70–100 eur vyjde 10denní poplatek na 14 eur a dvouměsíční na 30 eur.
  • Při roční ceně 100–130 eur vyjde 10denní poplatek na 20 eur a dvouměsíční na 40 eur.
  • Při roční ceně 130 eur vyjde 10denní poplatek na 25 eur a dvouměsíční na 50 eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 8 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.