Spolkový sněm rozhodl o zavedení poplatků na dálnicích pro osobní auta. Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají tamní dálniční síť.
Mýtné na německých dálnicích české řidiče zabolí. Hlavně ty, kteří jezdí dieselem
Placení za německé dálnice by se od roku 2019 mělo vztahovat i na cizince, tedy i na české řidiče. Majitelé aut registrovaných v zahraničí budou platit jen za použití německých dálnic, nikoliv silnic prvních tříd. Ještě letos chce Německo vypsat výběrové řízení na provoz systému.
- Majitelé aut registrovaných v zahraničí měli platit jen za použití německých dálnic, nikoliv silnic prvních tříd.
- Roční mýtné by bylo možné koupit kdykoliv během roku s platností 12 měsíců.
- Dálniční známka má být elektronická a ke koupi na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic.
- Řidiči by měli povinnost uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, byl by jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.
- Kontrola dálničních známek se měla uskutečňovat digitálně pomocí srovnání poznávacích značek vozů zaznamenaných na dálnici s databází aut, za které bylo zaplaceno mýtné.
- Výše pokut pro řidiče bez dálniční známky nebyla stanovena. Německé ministerstvo dopravy ale ujistilo, že by pokuty vymáhalo i v zahraničí.
Zavedení dálničních poplatků podporovala bavorská CSU, která s návrhem přišla. Pro hlasovala sesterská CDU i koaliční SPD, která svým poslancům ve středu doporučila mýtné pro osobní auta podpořit. Proti jsou dlouhodobě Zelení a Levice, kteří návrh označují za protievropský, finančně nejistý a zavádějící nové hranice.
Podle ministra dopravy Alexandera Dobrindta (CSU) jsou chystané dálniční poplatky pro osobní auta spravedlivým, evropským a ekologickým řešením. Jeho prostřednictvím se na financování německé infrastruktury budou podílet ti, kteří ji používají. Řešení je podle něj evropské proto, že naplňuje principy subsidiarity, tedy rozhodování o veřejných záležitostech na nejnižším stupni veřejné správy, a dostalo se mu souhlasu Evropské komise. A konečně ekologické je proto, že zvýhodňuje majitele nejekologičtějších vozů.
Proti zavedení mýta pro osobní auta protestovaly i příhraniční země ze Spolkové rady. Obávají se, že by paušální zavedení mýtného ohrozilo obchod a spolupráci. Ministerstvo dopravy s výjimkami na dálnicích nepočítá a argumentuje tím, že cizinci už takhle budou osvobozeni od platby za použití silnic prvních tříd. Není vyloučeno, že kvůli tomu Spolková rada uplatní právo námitky, což by zavedení mýtného mohlo ještě zkomplikovat.
- Němci i cizinci by měli zaplatit stejně. Roční tarif se počítá z následujícího sazebníku a přímo úměrně se zvedá za každých sto centimetrů kubických motoru. Níže uvedené hodnoty je tedy třeba vynásobit: v případě motoru o objemu 1,2 litru dvanácti, u 2,0litrového motoru dvaceti a podobně.
- Vozy emisní třídy Euro 3 nebo horší: s benzínovým motorem bude platit sazba 6,50 eur, s dieselovým 9,50 eur.
- Vozy emisní třídy Euro 4 a Euro 5: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 2 eura, s dieselovým 5 eur.
- Vozy emisní třídy Euro 6: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 1,80 eur, s dieselovým 4,80 eur.
- Za karavan má platit sazebník, který počítá s 16 eury za každých 200 kilogramů vozu.
- Více než 130 eur za rok by ale neměl zaplatit nikdo.
- Řidiči ze zahraničí si budou moci vybrat známku s platností 10 dnů, dva měsíce nebo jeden rok – cena se vypočítá podle uvedeného sazebníku.
- Známky bude možné koupit přes internet nebo aplikací pro chytré telefony.
- Zdroj: „Infopapier Infrastrukturabgabe“ německého ministerstva dopravy
- Ceny za krátkodobé, tedy 10denní a dvouměsíční užívání dálnic v Německu se počítají podle ceny, kterou by motorista zaplatil za roční užívaní dálnice. Vypočtený roční poplatek určí kategorii, do níž vozidlo spadá, a ta určuje cenu krátkodobých.
- Při roční ceně 0–20 eur vyjde 10denní poplatek na 2,50 eur a dvouměsíční na 7 eur.
- Při roční ceně 20–40 eur vyjde 10denní poplatek na 4 eura a dvouměsíční na 11 eur.
- Při roční ceně 40–70 eur vyjde 10denní poplatek na 8 eur a dvouměsíční na 18 eur.
- Při roční ceně 70–100 eur vyjde 10denní poplatek na 14 eur a dvouměsíční na 30 eur.
- Při roční ceně 100–130 eur vyjde 10denní poplatek na 20 eur a dvouměsíční na 40 eur.
- Při roční ceně 130 eur vyjde 10denní poplatek na 25 eur a dvouměsíční na 50 eur.
Německo očekává, že mýtné vynese ročně 14 miliard korun
Německé dálnice budou i nadále patřit k nejlevnějším v Evropě. Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství emisí. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od 7 do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun). Německo bylo poslední velkou evropskou zemí, která pro osobní auta dálnice dosud nezpoplatnila.
Dálniční známka bude elektronická a řidiči si ji budou moci koupit na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic. Musí přitom uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, bude jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.
„Norma brutálně rozlišuje na benzín a naftu. A to postihne české motoristy, u nás je hodně aut dieselových. Německo je náš největší importér a služebních cest do Německa je hodně. Teď budou firmy promýšlet, jakým autem do Německa pojedou,“ tvrdí dopravní expert Robert Šťastný.
S tím souhlasí i mluvčí Ústředního automotoklubu Petr Vomáčka. Podle něj se Češi, kteří jezdí na nákupy do Drážďan, raději dálnicím vyhnou. Lidé dojíždějící pravidelně do Německa si ale budou stále častěji pořizovat ekologičtější auta.
Ministr dopravy Dobrindt si od zavedení dálničních poplatků pro osobní auta slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun).
Spuštění mýta se může odložit až na příští volební období
Ani páteční schválení zákona o mýtném nemusí znamenat, že poplatky začnou platit. Spolková rada sice o mýtném rozhodovat nebude, může ale svolat tzv. dohodovací výbor a tím uvedení zákona v platnost zpomalit a přesunout až za volby v září. Pak hrozí, že se nová vláda proti mýtu postaví.
Německo už sice zákon o mýtném pro osobní auta schválilo v roce 2015, kvůli výhradám Evropské komise a protestům sousedních zemí ho ale dosud nezavedlo do praxe.
„Mýto je vlajkovou lodí bavorské CSU. Kancléřka Angela Merkelová sice před volbami říkala, že za její vlády se mýto zavádět nebude, pak ale potřebovala sestavit koalici a mýtné se dostalo do koaliční smlouvy. S podmínkou, že finančně nezatíží neměcké řidiče,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský.
Evropská komise původní normu považovala za diskriminační a spolkovou republiku loni v září žalovala u unijního soudu. Po několika týdnech se obě strany dohodly na kompromisu.
I nový návrh ale počítá s tím, že dálniční poplatky, byť nižší než v prvním návrhu, budou de facto platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Zahraniční řidiči možnost kompenzace mít nebudou.
Nový předpis proto kritizuje několik evropských zemí, podle nichž je nadále diskriminační vůči cizincům. Rakousko kvůli němu hrozí žalobou, se skepsí na něj hledí i Česko. Premiér Bohuslav Sobotka rovněž označil zavedení mýtného v Německu za diskriminační a Česko by se mohlo připojit k žalobě dalších zemí.