Proměna českých polí za 100 let: zmizela třetina půdy, místo lánů brambor nastoupila nekonečná řepka

Od roku 1918 se zemědělská produkce na českém území výrazně proměnila. Je méně polí s bramborami a cukrovou řepou, naopak je více pšenice nebo řepky. Celkem za uplynulých sto let ubyla více než třetina zemědělské půdy v Česku. Historické srovnání nabídl v nové publikaci Český statistický úřad.

Zatímco v roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 milionu hektarů, loni šlo o 3,5 milionu hektarů. Úbytek plochy ale nemusí znamenat menší úrodu. O třetinu se například snížila i osevní plocha obilovin, sklizeň však několikanásobně vzrostla - z 2,3 milonu tun v roce 1920 na loňských 7,5 milionu tun.

Osevní plochy zemědělských plodin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

Obiloviny zároveň drží v českém zemědělství nadále prvenství. Proměnil se ale preferovaný druh. Dnes na polích dominuje pšenice, zatímco dříve převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.

Osevní plochy obilovin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tisících hektarech, v současnosti jen na 23 tisících. Ubylo i polí s cukrovkou,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Proti dobám první republiky se o 98,5 procenta zvětšila osevní plocha řepky. Zatímco ve dvacátých letech se vyskytovala na tisících hektarů, v posledních letech překračuje i 400 tisíc hektarů a ukrajuje třetí největší podíl osevní půdy za pšenicí a pícninami.

Z milionu koz zbyly desítky tisíc

Úbytek poznamenal i počty řady hospodářských zvířat – především skot (z více než tří milionů na méně než milion a půl), kozy (z milionu na méně než třicet tisíc) nebo koně (z 400 tisíc na úroveň 30 tisíc). Zato počet prasat se přes postupný nárůst, který vyvrcholil v osmdesátých letech s pěti miliony, propadl na stejnou úroveň, jako byl na začátku dvacátých let – zhruba milion a půl.

Stav hospodářských zvířat (v mil. kusů)
Zdroj: ČSÚ

Výrazně méně je pak pracovníků v zemědělství. V roce 1948 pracovalo v zemědělství 1,3 milionu lidí, většina z toho žen. Předloni jich byla desetina, ženy tvořily třetinu z nich. Ženy se dostaly podle publikace statistického úřadu do menšiny v roce 1971, kdy v zemědělství pracovalo 684 tisíc lidí. Skoro sto tisíc lidí v zemědělství ubylo mezi lety 1991 a 1992 a znovu o rok později.

Zatímco zemědělsky obhospodařované půdy ubývá, dřeva v lesích přibývá. Jak již dříve uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček, v současnosti je zalesněno 34 procent plochy republiky, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...