Prezident Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok

Prezident Miloš Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun, informoval na Twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident už dříve uvedl, že očekává novelizaci rozpočtu podle toho, jak sněmovna naloží s vládním daňovým balíčkem. Sněmovna jeho senátní verzi, která připraví v příštím roce státní rozpočet o 87,5 miliardy korun, v úterý schválila.

Sněmovna při schvalování rozpočtu odebrala na návrh komunistů ministerstvu obrany z rozpočtu deset miliard korun a převedla je do vládní rozpočtové rezervy. Vyvolalo to silnou kritiku opozice. Komunisté tím podmiňovali svoji podporu rozpočtu. Premiér Andrej Babiš (ANO) však ještě ve sněmovně ujišťoval, že se peníze armádě vrátí.

Rozpočet ve schválené a podepsané podobě počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta.

Pro schválení rozpočtu i s přijatými pozměňovacími návrhy hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Koaliční ČSSD přitom ještě o několik dní dříve snížení rozpočtu ministerstva obrany odmítala.

Návrh rozpočtu však nepočítal třeba se zrušením superhrubé mzdy, které v úterý sněmovna schválila v podobě vrácené ze Senátu. Na druhé straně počítá s příjmy z nově zavedené digitální daně, kterou ale ještě dolní komora neschválila.

Opozice proto kritizovala rozpočet jako nereálný, mimo realitu, zaznělo i označení cár papíru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak zdůrazňovala, že jde o rozpočet pokrizový, který reaguje na pandemii koronaviru a nepodráží ekonomice nohy zvyšováním daní nebo škrty. Česko si navíc podle ní může půjčovat peníze levněji než třeba občané, firmy nebo samosprávy.

Pro příští rok uvedla vláda jako jednu z hlavních priorit svého rozpočtu zvýšení průměrného starobního důchodu od 1. ledna o 839 korun na 15 336 korun. Mezi dalšími prioritami je třeba zvýšení objemu peněz na platy učitelů o devět procent, podle pondělního rozhodnutí vlády dostanou učitelé čtyři procenta do tarifů a zbytek v odměnách.

V letošním státním rozpočtu byl původní schodek schválený loni v prosinci čtyřicet miliard korun. Sněmovna ho ale kvůli dopadům epidemie postupně zvýšila na 200, později na 300 a pak na 500 miliard korun. Ke konci listopadu podle údajů ministerstva financí hospodařil stát se schodkem 341,5 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka v loňském červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření expertů jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti zároveň pro předcházení podobným incidentům doporučili zpřísnění některých standardů pro provoz sítí, rozšíření preventivních opatření nebo revizi některých postupů. Informovala o tom společnost ČEPS.
10:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 15 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026
Načítání...