Přídavky na děti se zvýší o 26 procent, schválila vláda. Platový tarif zdravotníků vzroste o desetinu, učitelů o čtyři procenta

Přídavky na děti se zvýší o 26 procent a budou pro rodiny s příjmem do 3,4násobku minima, shodla se v pondělí vláda. Informovala o tom ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní dávku bude mít 490 tisíc dětí. Nyní ji má zhruba 240 tisíc dětí. Ministři se zabývali i platy ve zdravotnictví, sociálních službách a ve školství. Kromě toho se kabinet věnoval rovněž vakcíně a očkování či prodloužení programu Antivirus.

Aby změna u přídavků začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident. Počítá se nejspíš s navýšením od dubna. Ročně by to mělo stát 3,6 miliardy korun navíc.

Kabinet se na novele o sociální podpoře se zvýšením přídavků nedokázal týdny domluvit. Dohoda byla na přidání o 26 procent, ale už ne na tom, kolik dětí by mělo peníze od státu dostávat. Nyní dávku mají domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chtěla příjmovou hranici zachovat. Maláčová navrhovala posunutí na trojnásobek, 3,4násobek, nebo 3,6násobek minima.

Jak a kde porostou platy

O deset procent by měl růst tarif lékařům, sestrám, hygienikům i ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Stejně by se měl zvednout i v sociálních službách. Růst platů upravuje nařízení, které v pondělí schválila vláda.

Platové tarify učitelů se od ledna zvýší o čtyři procenta. Tarif představuje základ výdělku, k němu pak lidé dostávají příplatky a odměny. Původní verze nařízení počítala se zvýšením u učitelů o devět procent.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Platové tarify příslušné platové stupnice byly navýšeny dle požadavku ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o čtyři procenta oproti původně navrhovaným devíti procentům,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k nařízení. Podle nich resort školství minulý pátek dva dny po termínu pro podávání připomínek poslal návrh s navýšením o čtyři procenta. „Tomuto požadavku bylo vyhověno,“ přiblížilo ministerstvo práce. Podle něj návrh nařízení dostala vláda bez rozporů.

Chystané navýšení platů učitelů o devět procent v září po vyjednávání o podobě rozpočtu oznámili ministr školství Robert Plaga a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). Na devítiprocentním navyšování pro rok 2021 se dohodli už před rokem při sestavování střednědobého výhledu rozpočtu.

Podle Plagy se ale o devět procent má zvýšit suma na platy. Tarify se zvednou o čtyři procenta a zbytek peněz učitelé dostanou v odměnách. Víc by mělo být na osobní příplatky. Ministr uvedl, že „nadtarify“ se zvednou v mateřské škole z 1000 na 1500 korun a na základní a střední škole z 1500 na 3000 korun.

Kde vznikne jaderné úložiště?

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit –⁠ Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Rozhodla o tom v pondělí vláda. Ve zmíněných lokalitách se podle ministerstva průmyslu a obchodu uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Dosud se v souvislosti s úložištěm uvažovalo o devíti lokalitách, zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) minulý týden řekl, že proces výběru čtyř lokalit zhodnotil pozitivně Státní úřad pro jadernou bezpečnost a stejně tak externí nezávislá oponentura, kterou si v mezidobí MPO nechalo zpracovat.

Kabinet nyní schválil také věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Vytipované lokality pro jaderná úložiště
Zdroj: SÚRAO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...