Poplatek za odpad nejvíce zvýšila Břeclav. Většina obcí ho ale neměnila

Poplatek za komunální odpad se od letošního roku v rámci krajských a okresních měst nejvíce zvýšil v Břeclavi. Ročně tu obyvatelé zaplatí 600 korun, místo dosavadních 480 korun. Vedení obce si od zdražení slibuje tři miliony navíc. Poplatek se tu naposledy měnil v roce 2007. Většina měst a obcí však výši poplatku pro letošní rok neměnila.

O tom, jestli je dobré poplatky zvyšovat, nebo zrušit - případně zda by se měly platit buď na osobu, nebo podle velikosti popelnice - se odborníci přou už roky. Největší polemika se vede o tom, jestli vyšší poplatky neodradí obyvatele od toho, aby odpad třídili.

Břeclav byla dokonce před několika měsíci vyhlášena nejlépe třídícím městem na jižní Moravě. Libuše Vojteková bude navzdory zdražení třídit dál. „Trestat přírodu za to, že někdo neumí hospodařit – to je trapné,“ řekla. Spoléhat by na to ale město podle ní nemělo.

Místopředseda Břeclavi Jaroslav Válka (ČSSD) uvedl, že město na likvidaci odpadu dlouhodobě prodělávalo 10 milionů korun každým rokem. Po zdražení to tak bude „jen“ 7 milionů korun. Za odvoz odpadu si 50 korun připlatí ještě ve Valašských Kloboukách na Zlínsku. Jinde na jižní a východní Moravě zůstanou roční ceny stejné – 400 až 670 korun za osobu.

Do konce března musí městu poslat víc peněz i obyvatelé středočeské Příbrami. A platí to i pro děti. Je to ale spíš výjimka. Ve většině měst a obcí se platby letos nezvedly. A například v Mostě, Teplicích či České Lípě si lidé starosti s poplatky dělat nemusejí. Svoz odpadu je tu zdarma.

Místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal si myslí, že lze v cenách očekávat spíš vzestupný trend. „Pokud budou náklady stagnovat, domnívám se, že nějaké razantní navyšování by nemuselo nastat. Otázkou je, jak budou obce a města dál podporovat třídění,“ dodal. Zároveň upozorňuje, že obce a města neví, jaký způsob nakládání s odpady nastaví ministerstvo životního prostředí v novém zákoně o odpadech. „Není jasné, jak to za nějakých deset let budeme řešit se směsným komunálním odpadem, jaké budou náklady na nevytříděný odpad,“ uvedl.

IT komunální odpad na Broumovsku

Na Broumovsku se obce rozhodly spojit svoz komunálního odpadu s moderními informačními technologiemi. Na popelnice lepí čárové kódy, které následně prozradí, kolik odpadků jednotlivé domácnosti vyprodukují. Radnice chtějí docílit toho, aby je lidé lépe třídili. Vstup do systému čárových kódů je dobrovolný. Údaje pak budou k dispozici nejen obcím, ale i samotným obyvatelům.

Božanov ročně za odvoz odpadků doplácí téměř 80 tisíc korun. Kdo bude víc třídit, měl by časem mít svoz levnější, předpokládá starosta Karel Rejchrt (nestr.).

Jihlava zavedla odpadové detektivy

Městští úředníci, takzvaní odpadoví detektivové, začali v Jihlavě zjišťovat, jak lidé třídí odpad. Pohledem do popelnic kontrolují, zda obsahují jen to, na co jsou určeny. Tedy zda do své popelnice na komunální odpad nevyhazují například plasty nebo papír.

Poté na popelnici přivazují cedulku s informací, jak důsledně lidé třídí. Většinou je vidět červená barva, která napomíná a nabádá k důslednější separaci. Z deseti popelnic byla jen jediná v pořádku. Ta dostala cedulku s odpadovým detektivem a s poděkováním občanům za to, že kvalitně separují.

Právní názory, zda úředník magistrátu může kontrolovat obsah popelnic, nejsou jednoznačné. Část oslovených právníků tvrdí, že odpad by nikdo prohledávat neměl, protože jde o soukromý majetek. Další jsou opačného názoru.

Já mám za to, že obec má právo kontrolovat obsah popelnice na veřejně přístupném místě, protože se jedná o věc opuštěnou původním vlastníkem.
Jaroslav Širmer
advokát

Katarina Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí na Magistrátu města Jihlavy, zdůraznila, že úředníci se do popelnic jen podívali, zda tam nejsou složky odpadu, které tam nepatří. „Ty popelnice nevysypáváme ani neprohrabáváme“. Obyvatelům ulic, kde magistrát kontroly zahájil, přítomnost úředníků nevadila. 

 V Jihlavě je popelnic ke kontrole kolem sedmi tisíc. Než je všechny úředníci zkontrolují, zabere jim to asi rok. Město chce touto akcí docílit, aby lidé třídili víc než současných 37 procent odpadů. Letos se chce dostat až na 50 procent. Za to slíbilo snížení poplatků těm, kterým začne vyvážet popelnice jen dvakrát měsíčně. Začne také svážet bioodpad a zintenzivní kontroly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 7 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 14 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...