Poplatek za odpad nejvíce zvýšila Břeclav. Většina obcí ho ale neměnila

Poplatek za komunální odpad se od letošního roku v rámci krajských a okresních měst nejvíce zvýšil v Břeclavi. Ročně tu obyvatelé zaplatí 600 korun, místo dosavadních 480 korun. Vedení obce si od zdražení slibuje tři miliony navíc. Poplatek se tu naposledy měnil v roce 2007. Většina měst a obcí však výši poplatku pro letošní rok neměnila.

O tom, jestli je dobré poplatky zvyšovat, nebo zrušit - případně zda by se měly platit buď na osobu, nebo podle velikosti popelnice - se odborníci přou už roky. Největší polemika se vede o tom, jestli vyšší poplatky neodradí obyvatele od toho, aby odpad třídili.

Břeclav byla dokonce před několika měsíci vyhlášena nejlépe třídícím městem na jižní Moravě. Libuše Vojteková bude navzdory zdražení třídit dál. „Trestat přírodu za to, že někdo neumí hospodařit – to je trapné,“ řekla. Spoléhat by na to ale město podle ní nemělo.

Místopředseda Břeclavi Jaroslav Válka (ČSSD) uvedl, že město na likvidaci odpadu dlouhodobě prodělávalo 10 milionů korun každým rokem. Po zdražení to tak bude „jen“ 7 milionů korun. Za odvoz odpadu si 50 korun připlatí ještě ve Valašských Kloboukách na Zlínsku. Jinde na jižní a východní Moravě zůstanou roční ceny stejné – 400 až 670 korun za osobu.

Do konce března musí městu poslat víc peněz i obyvatelé středočeské Příbrami. A platí to i pro děti. Je to ale spíš výjimka. Ve většině měst a obcí se platby letos nezvedly. A například v Mostě, Teplicích či České Lípě si lidé starosti s poplatky dělat nemusejí. Svoz odpadu je tu zdarma.

Místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal si myslí, že lze v cenách očekávat spíš vzestupný trend. „Pokud budou náklady stagnovat, domnívám se, že nějaké razantní navyšování by nemuselo nastat. Otázkou je, jak budou obce a města dál podporovat třídění,“ dodal. Zároveň upozorňuje, že obce a města neví, jaký způsob nakládání s odpady nastaví ministerstvo životního prostředí v novém zákoně o odpadech. „Není jasné, jak to za nějakých deset let budeme řešit se směsným komunálním odpadem, jaké budou náklady na nevytříděný odpad,“ uvedl.

IT komunální odpad na Broumovsku

Na Broumovsku se obce rozhodly spojit svoz komunálního odpadu s moderními informačními technologiemi. Na popelnice lepí čárové kódy, které následně prozradí, kolik odpadků jednotlivé domácnosti vyprodukují. Radnice chtějí docílit toho, aby je lidé lépe třídili. Vstup do systému čárových kódů je dobrovolný. Údaje pak budou k dispozici nejen obcím, ale i samotným obyvatelům.

Božanov ročně za odvoz odpadků doplácí téměř 80 tisíc korun. Kdo bude víc třídit, měl by časem mít svoz levnější, předpokládá starosta Karel Rejchrt (nestr.).

Jihlava zavedla odpadové detektivy

Městští úředníci, takzvaní odpadoví detektivové, začali v Jihlavě zjišťovat, jak lidé třídí odpad. Pohledem do popelnic kontrolují, zda obsahují jen to, na co jsou určeny. Tedy zda do své popelnice na komunální odpad nevyhazují například plasty nebo papír.

Poté na popelnici přivazují cedulku s informací, jak důsledně lidé třídí. Většinou je vidět červená barva, která napomíná a nabádá k důslednější separaci. Z deseti popelnic byla jen jediná v pořádku. Ta dostala cedulku s odpadovým detektivem a s poděkováním občanům za to, že kvalitně separují.

Právní názory, zda úředník magistrátu může kontrolovat obsah popelnic, nejsou jednoznačné. Část oslovených právníků tvrdí, že odpad by nikdo prohledávat neměl, protože jde o soukromý majetek. Další jsou opačného názoru.

Já mám za to, že obec má právo kontrolovat obsah popelnice na veřejně přístupném místě, protože se jedná o věc opuštěnou původním vlastníkem.
Jaroslav Širmer
advokát

Katarina Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí na Magistrátu města Jihlavy, zdůraznila, že úředníci se do popelnic jen podívali, zda tam nejsou složky odpadu, které tam nepatří. „Ty popelnice nevysypáváme ani neprohrabáváme“. Obyvatelům ulic, kde magistrát kontroly zahájil, přítomnost úředníků nevadila. 

 V Jihlavě je popelnic ke kontrole kolem sedmi tisíc. Než je všechny úředníci zkontrolují, zabere jim to asi rok. Město chce touto akcí docílit, aby lidé třídili víc než současných 37 procent odpadů. Letos se chce dostat až na 50 procent. Za to slíbilo snížení poplatků těm, kterým začne vyvážet popelnice jen dvakrát měsíčně. Začne také svážet bioodpad a zintenzivní kontroly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 10 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 18 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 19 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled