Pomoc je nedostatečná, tvrdí někteří podnikatelé. Vše neustále zpřesňujeme, hájí se ministerstva

Nahrávám video
Události: Nejistota českých podnikatelů
Zdroj: ČT24

Hospodářská komora chce znát kritéria, podle kterých kabinet rozhoduje například o tom, jaké obchody se otevřou. Často protichůdné zprávy podle ní vzbuzují u firem nedůvěru a obavy. Řada z nich také považuje finanční pomoc za nedostatečnou. Ministerstvo financí se hájí – na přímou podporu podnikatelů jdou podle něj desítky miliard korun.

Václav Pražák pracuje jako kadeřník už skoro 30 let. A podle svých slov nikdy nezažil takový zmatek. Ještě před pár dny ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) tvrdil, že kadeřníci nesmí pracovat vůbec. Naopak ministerstvo průmyslu uvádělo, že dělat mohou, i když jen mimo provozovnu.

„Kdyby to nebylo k pláči, tak je to k smíchu. To je Kocourkov,“ říká Václav Pražák, který je také předsedou představenstva Asociace kadeřníků ČR.

Poukazuje na to, že stále jasně neví, co je povoleno a co je zakázáno. Doufá, že bude moci 25. května otevřít. Podrobnosti se ale ještě nedozvěděl. Proto dosud zákazníky odmítal, ale už je nyní začíná objednávat. Zájem je velký.  

Harmonogram uvolnění podnikatelských a dalších činností
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví/Ministerstvo průmyslu a obchodu

Některé informace mu však stále chybí. Například kolik klientů si může domluvit na den, jestli může v provozovně pracovat víc kadeřníků, nebo jenom jeden. Zatím dostal 25 tisíc korun pro živnostníky a nemusí platit zálohy na pojistné. S pomocí státu je tak celkem spokojený.

Jan Pulkráb vlastní pražské fitcentrum. V programu Antivirus žádá náhradu mezd za své tři zaměstnance. Jestli mu stát pomůže, zatím neví. Podání žádosti je ale podle něj zbytečně složité. 

„Některé tabulky jsou v pohodě, ale celkově se vyznat v tom systému, aby tam člověk neudělal chybu, vyžaduje soustředění. Mohlo by to být jednodušší,“ říká.

A to dokládají i statistiky. Po spuštění programu – na začátku dubna – vracel Úřad práce kvůli chybám skoro 80 procent žádostí. Dnes to odhaduje na zhruba čtyřicet procent.

Ministerstvo: do ekonomiky půjde přes bilion

Ministerstvo financí v úterý večer informovalo, že celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun, tedy 21,5 procenta HDP. Z toho přímá podpora je 216 miliard, samotným podnikům pak náleží 56,1 miliardy především v podobě programu Antivirus. Záruky na úvěry činí 951,5 miliardy. 

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) pak srovnal dnešní situaci se stavem před deseti lety. „Snažili jsme se pokrýt všechno. Před deseti lety, když byla hospodářská krize (po roce 2008, poznámka redakce), dostali podnikatelé nulu, čistou nulu. Dneska jsme za měsíc a půl v podstatě pokryli úplně všechny segmenty,“ míní.

Na kritiku o protichůdnosti informací většinou ministerstva uvádějí, že se věci neustále vyvíjejí a zpřesňují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...