Předvolební boj v Polsku vrcholí a jedním z trumfů tamních politiků je i slib štědrých eurodotací pro polské zemědělce. Podle odhadů dosáhly subvence za posledních 10 let nejmíň 230 miliard zlotých. Kritici ale hovoří o tom, že tyto peníze jenom maskují špatný stav, ve kterém celé polské zemědělství je.
Na první pohled to vypadá, že se velkým zemědělským firmám v Polsku daří. V produkci potravin jsou dnes Poláci dokonce už čtvrtí v Evropě. Například na českém trhu je 16 procent potravin právě polských. Tamní producenti navíc ustáli i ruské embargo na jablka a další ovoce, protože se dokázali rychle zorientovat a našli si pro levnou produkci nové trhy.
Problém je v tom, že tyto velké firmy v podstatě nevypovídají o skutečném stavu tamního zemědělství. Průměrné polské hospodářství má totiž pouze 10 hektarů, víc než polovina dokonce jenom 5 hektarů.
Obraz polského zemědělce tak nenaplňuje šéf velkého podniku, ale spíš hlava rodinné farmy, která pěstuje sama pro sebe a občas něco prodá. A právě tyto malé statky mají nárok na víc než velkorysé dotace. Spojování do větších celků se jim tak rozhodně nevyplatí.
Hodně zemědělců a minimální přínos ekonomice
Výsledkem takto nastaveného systému je to, že na venkově žije sice 40 procent Poláků, ale na tamním HDP se zemědělství podílí pouze třemi procenty. Polský zemědělec má navíc jako jediný v EU privilegium neplatit daně a stát na něj vynaloží každoročně až 130 miliard korun.
Týdeník Polityka upozorňuje na to, že subvence z 80 procent přicházejí z Bruselu. Pravidla pro jejich přerozdělování jsou ale nejasná a neváží se navíc vůbec na produkci. Dochází tak k situacím, kdy vlastník zemědělské půdy čerpá dotace na pole, na kterém nic nepěstuje.
A podle předvolebních slibů se zdá, že změna Polsko v tomto ohledu nečeká. Místo reforem slibují politici jenom další dotace.
