Běžný účet platební bilance, tedy souhrn všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v listopadu přebytkem 8,7 miliardy korun, vyplývá z údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Běžný účet byl v plusu i v říjnu, kdy přebytek činil téměř deset miliard korun. Za všechny měsíce od začátku roku 2018 do listopadu byl účet v přebytku 37,67 miliardy.
Bilance zboží a služeb skončila v listopadu 2018 v přebytku zhruba 36,7 miliardy. Prvotní i druhotné důchody byly ve schodku. U prvotních důchodů činil schodek 21,8 miliardy korun a u druhotných 6,2 miliardy.
Kapitálový účet skončil v přebytku 0,05 miliardy. Finanční účet byl naopak ve schodku 0,98 miliardy. „Příliv kapitálu na finančním účtu, tedy čisté výpůjčky ze zahraničí, činil 1,0 miliardy korun vzhledem k rychlejšímu růstu pasiv před zvyšováním aktiv vůči zahraničí,“ uvedla ČNB v komentáři k platební bilanci.
Veřejný dluh ČR je nejnižší od roku 2009
„Celkový veřejný dluh Česka díky tomu poklesl na úroveň 33,9 procenta hrubého domácího produktu, tedy nejníže od čtvrtého čtvrtletí roku 2009, kdy veřejný dluh činil 33,6 procenta HDP,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Připomíná však, že veřejný dluh v poměru k HDP stále setrvává o šest až sedm procentních bodů nad předkrizovou úrovní, tudíž nelze tvrdit, že se veřejné finance po krizi podařilo zcela ozdravit.
Přebytek za loňské třetí čtvrtletí ve výši 1,55 % hrubého domácího produktu je zhruba o procentní bod nižší než přebytek vykázaný ve třetím kvartále 2017. Tehdy přebytek činil 2,52 % hrubého domácího produktu. Za pokles přebytku může podle Kovandy téměř výhradně hospodaření místních vládních institucí, tedy krajů, obcí, některých místních příspěvkových organizací. „Ty předloni ve třetím kvartále hospodařily přebytkově, ale letos už vykázaly schodek. Jeho příčinou je nárůst investiční aktivity místních samospráv, který souvisí s rychlejším čerpáním prostředků z fondů EU,“ dodává Kovanda.
Za celý rok 2018 odhaduje Kovanda, že sektor veřejných institucí vykáže přebytek ve výši 1 % hrubého domácího produktu. „V letošním roce se pak hospodaření veřejných institucí bude pohybovat na vyrovnané úrovni. Celkově tak tuzemské veřejné finance nadále budou patřit k nejzdravějším v rámci EU,“ říká.
To by mělo podle analytiků Česku zajistit i nadále relativně dobrý rating předních příslušných světových agentur. „V jejich souhrnném příznivém hodnocení může České republice ze zemí bývalého východního bloku konkurovat jediná, a sice Estonsko. Právě během loňského třetího čtvrtletí zlepšila svůj rating závazků České republiky agentura Fitch. Tím pádem ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating klíčových ratingových agentur za celou historii země od roku 1993,“ dodává Kovanda.
