Pařížská v Praze se poprvé umístila v žebříčku nejdražších ulic světa

Pražská ulice Pařížská se poprvé dostala mezi nejdražší ulice světa podle výše nájemného v žebříčku sestavovaném poradenskou společností Cushman & Wakefield. Celkově skončila na sedmnácté příčce. Předběhla ulici Na Příkopě, která se v žebříčku objevovala od roku 2004. Nejdražší ulicí světa je horní část Páté Avenue v New Yorku.

Cushman & Wakefield vydává každoročně žebříček zemí podle nejvyššího dosahovaného nájemného v nejdražší nákupní ulici. V žebříčku figuruje vždy jen jedna nejdražší ulice z každé země. Nejde tedy o absolutní žebříček nejdražších nákupních ulic světa.

„Centrum Prahy se dlouhodobě řadí k nejatraktivnějším a špičkovým světovým nákupním destinacím,“ uvedl partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu ze společnosti Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček.

Upozornil, že Česko zůstává v první dvacítce srovnávaných zemí, za Španělskem či Nizozemskem a v rámci střední a východní Evropy nemá konkurenci. Další v žebříčku je až na 29. místě Maďarsko s budapešťskou ulicí Váci. Geograficky nejbližší země se také umístily ve druhé desítce – Rakousko na 11. pozici a Německo na 13.

Nejdražší nájem je na Páté Avenue

Nejvyšší roční nájemné v ulici Pařížská činí 2719 eur (66 200 korun) za metr čtvereční. Ve vyjádření v místní měně je to zhruba stejně jako před pandemií nemoci covid-19. Meziročně se nájemné zvýšilo o devět procent. Sedmnáctá pozice ve světovém žebříčku je nejvyšším umístěním české ulice od roku 2005, kdy na stejném místě skončila ulice Na Příkopě.

V horní části newyorské Páté Avenue činí roční nájemné 21 076 eur za metr čtvereční. Výše nájmu je tam nyní vyšší o čtrnáct procent než před pandemií. Na druhém místě ve světovém žebříčku skončila hlavní ulice v Hongkongu Tsim Sha Tsui, třetí je milánská Via Montenapoleone.

V celkovém srovnání evropských ulic je Pařížská 30. nejdražší ulicí v Evropě. Ulice Na Příkopě skončila v evropském srovnání na 33. příčce s ročním nájemným 2460 eur za metr čtvereční. Ve srovnání s dobou před pandemií je to pokles o 14 procent. Obě ulice patří mezi nejdražší ze zemí střední a východní Evropy.

  • 1. Upper 5 Avenue v New Yorku (21 076)
  • 2. Tsim Sha Tsui v Hongkongu (15 134)
  • 3. Via Montenapoleone v Miláně (14 547)
  • 4. New Bond Street v Londýně (14 346)
  • 5. Avenue des Champs-Élysées v Paříži (11 069)
  • 6. Ginza v Tokiu (9956)
  • 7. Bahnhofstrasse v Curychu (8927)
  • 8. Pitt Street Mall v Sydney (7624)
  • 9. Myeongdong v Soulu (5973)
  • 10. West Nanjing Road v Šanghaji (5225)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...