OKD údajně nemá peníze na odstupné. Důl Paskov má přitom brzy skončit

OKD a finanční potíže

Už v lednu by mohli horníci opustit Důl Paskov. Podle Nezávislých odborů OKD ale nemusejí být peníze na výplatu odstupného podle kolektivní smlouvy. Informace, kterou se dozvěděli odboráři od vedení společnosti OKD, měla být původně tajná.

A otevřeně ji vedení firmy nechce komentovat ani v pondělí, kdy se odehrálo další jednání věřitelského výboru. „Lidi jsou rozladění a nahněvaní. Tady už stejně nikdo nevěří, že ta šachta pojede dál. Jsou rozzlobeni z toho, jak s námi OKD jedná,“ sdělil Jiří Zátopek, předseda Nezávislých profesních odborů OKD.

„Dozvěděli jsme se, že končíme ke konci roku, maximálně k 31. lednu 2017 a s tím, že nedostaneme vůbec nic, že na to mají právo,“ dodal Zátopek. 

Věřitelský výbor, který v pondělí jednal také o kolektivní smlouvě, své rozhodnutí odsunul. Světlo do situace nevnesl ani mluvčí OKD Ivo Čelechovský, který bližší podrobnosti odmítl komentovat. Mezi horníky se podle odborářů mezitím začíná mluvit o prvních reakcích na to, že firma nekomunikuje a zřejmě nemá peníze na odstupné. Ve hře jsou nejrůznější formy stávek a protestů, včetně toho, kterého se všichni obávají nejvíce. Jednoho dne nevyfárat.

Zatím nevíme vůbec nic. Pořád se vše oddaluje a nic konkrétního nevíme.
Boris Halaš
horník

Pod Dolem Paskov stále zůstává téměř 20 milionů tun uhlí. Někteří odběratelé už teď řeší, jak se bez něj obejdou. Například Třinecké železárny odeberou z OKD ročně až milion tun uhlí. Pokud budou odebírat uhlí od nových dodavatelů, chtějí si jeho vlastnosti nejdříve otestovat. „Připravujeme stavbu malé pícky, která slouží proto, abychom byli schopni přesně zmapovat vlastnosti jednotlivých dodávek uhlí,“ sdělil generální ředitel Třineckých železáren.

Není jasné, co bude s propuštěnými horníky

Návrhem na uplatnění horníků propuštěných z černouhelné společnosti OKD ve státním podniku Diamo se v pondělí ministři nezabývali, projednávání materiálu bylo odloženo. Ministerstvo průmyslu (MPO) minulý týden uvedlo, že výrazně upravilo původní návrh, který byl v květnu z jednání vlády stažen po kritice ministerstva financí (MF). To má však výhrady i k nové verzi, materiál označilo za nekoncepční.

Podle původního návrhu mohlo najít v Diamu uplatnění až 250 lidí z OKD. Projekty programu pro horníky v Diamu měly vyjít na 2,59 miliardy korun. V plánu bylo, že by peníze šly z vládou garantovaných 20 miliard Kč na projekty revitalizace v Moravskoslezském kraji, takzvaného fondu privatizace.

Jakub Vintrlík z tiskového oddělení resortu financí sdělil, že MF považuje aktuální návrh MPO za nekoncepční. „Kromě zásadních finančních dopadů předloženého návrhu na státní rozpočet upozorňujeme také na požadavek MPO, aby projekty byly realizovány ve vlastní režii státního podniku Diamo. Tento požadavek není v souladu s dlouhodobou snahou MF vypisovat transparentní otevřená výběrová řízení, díky kterým je dosahováno nižších nákladů a lepších výsledků při realizaci státních zakázek,“ uvedl. Ministerstvo financí v meziresortním připomínkovém řízení navíc mimo jiné nesouhlasilo s návrhem na navýšení rozpočtu MPO.

OKD prochází reorganizací

Věřitelé OKD v polovině srpna rozhodli o tom, že zadlužená společnost půjde do reorganizace. Ve firmě, v níž nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí, se tak dál bude těžit uhlí. Reorganizaci prosazovali odboráři, vedení OKD, moravskoslezská krajská tripartita i česká vláda, doporučoval ji i insolvenční správce firmy Lee Louda. Vedení OKD teď musí vytvořit reorganizační plán.

Už v květnu vláda schválila vyplácení příspěvků pro zaměstnance, které OKD propustí. Ti, u kterých převažovala práce na povrchu, dostanou 7000 Kč za měsíc a lidé, u kterých převažovala práce v podzemí, dostanou 8000 korun měsíčně. Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 15 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 17 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 22 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...