Důl Paskov se nezavře dříve než v květnu 2017. Dál prodělává sto milionů měsíčně

Důl Paskov na Frýdecko-Místecku nebude možné zavřít dříve než k 1. květnu 2017. Uvedla to dnes regionální tripartita. Dřívější uzavření se podle ní nedá stihnout kvůli splnění legislativních požadavků. O uzavření ztrátového Dolu Paskov už se mluví tři roky, společnost OKD počátkem letošního roku uvedla, že by ho chtěla zavřít na konci roku 2016.

„Situace není jasná, nicméně legislativně už to nejde rychleji než 1. 5. 2017, takže očekávejme, že by to mohlo být v příštím roce až v druhé polovině,“ řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Oficiální rozhodnutí ale zatím ještě nepadlo. Podle vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy důl měsíčně prodělává zhruba 100 milionů korun. OKD je od června v úpadku. Zavření dolu má být součástí reorganizačního plánu, který připravuje vedení firmy. Schvalovat ho bude věřitelský výbor. 

„Dokud to neprojde věřitelským výborem a nebude tento plán schválený, o Dolu Paskov rozhodnuto nebylo a v tuto chvíli nemůžeme potvrdit, jestli to bude v květnu, v lednu, kdy to bude,“ upozornil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

K uzavření dolu se musí vyjádřit báňský úřad, bude se k němu zřejmě vyjadřovat i vláda a minimálně ministerstva financí, průmyslu a životního prostředí. Bude nutné odepsat zásoby uhlí, které v dole jsou, což také není jednoduchý proces.

Řešením mají být i dobrovolné odchody

„My jsme měli kdysi jiné představy, i dneska máme, že Paskov, když je tak ztrátový, by se měl vyřešit do konce roku,“ uvedl Cienciala. Uzavření Paskova by podle něj urychlilo i řešení situace v OKD, jelikož by se firma zbavila prvního balvanu, který ji tíží. V dole nyní pracuje okolo 1800 lidí.

„Spousta lidí chce odejít sama, a proto jsme se dohodli se zaměstnavatelem, že umožníme těm, kteří chtějí odejít, aby odešli z organizačních důvodů – to znamená s maximálním odstupným šestinásobku. Domníváme se, že by to bylo částečné řešení dnešní situace,“ míní Pytlík.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už dříve uvedl, že v dole je vysoká absence. Podle kolektivní smlouvy by přitom horníci měli nárok na dvanáctiměsíční odstupné. „Šlo by pouze o dobrovolné odchody. My očekáváme, že v první vlně by byl zájem kolem 160 lidí,“ předpokládá šéf Sdružení hornických odborů.

Šlo by podle něj o zaměstnance, kteří už si našli jiné zaměstnání. Šachtu by jejich propuštění přišlo asi na 34 milionů korun. Věřitelský výbor zatím o návrhu nerozhodl. „Je potřeba celou situaci vysvětlit, proč už chceme propouštět, když ještě není rozhodnuto o Paskovu,“ dodává Jaromír Pytlík. 

Informace o plánovaném zavření Dolu Paskov ještě v letošním roce byla i ve výhledu restrukturalizačního plánu ve zprávě o situaci OKD. Ta byla na konci července jedním z podkladů vlády, když rozhodovala o půjčce 700 milionů korun.

Podle materiálu by na útlum Dolu Paskov mělo být vynaloženo 1,3 miliardy korun. Další doly by se měly zavírat postupně tak, že by poslední skončil v roce 2023. Ve firmě nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 10 mminutami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 4 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 20 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...