Důl Paskov se nezavře dříve než v květnu 2017. Dál prodělává sto milionů měsíčně

Důl Paskov na Frýdecko-Místecku nebude možné zavřít dříve než k 1. květnu 2017. Uvedla to dnes regionální tripartita. Dřívější uzavření se podle ní nedá stihnout kvůli splnění legislativních požadavků. O uzavření ztrátového Dolu Paskov už se mluví tři roky, společnost OKD počátkem letošního roku uvedla, že by ho chtěla zavřít na konci roku 2016.

„Situace není jasná, nicméně legislativně už to nejde rychleji než 1. 5. 2017, takže očekávejme, že by to mohlo být v příštím roce až v druhé polovině,“ řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Oficiální rozhodnutí ale zatím ještě nepadlo. Podle vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy důl měsíčně prodělává zhruba 100 milionů korun. OKD je od června v úpadku. Zavření dolu má být součástí reorganizačního plánu, který připravuje vedení firmy. Schvalovat ho bude věřitelský výbor. 

„Dokud to neprojde věřitelským výborem a nebude tento plán schválený, o Dolu Paskov rozhodnuto nebylo a v tuto chvíli nemůžeme potvrdit, jestli to bude v květnu, v lednu, kdy to bude,“ upozornil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

K uzavření dolu se musí vyjádřit báňský úřad, bude se k němu zřejmě vyjadřovat i vláda a minimálně ministerstva financí, průmyslu a životního prostředí. Bude nutné odepsat zásoby uhlí, které v dole jsou, což také není jednoduchý proces.

Řešením mají být i dobrovolné odchody

„My jsme měli kdysi jiné představy, i dneska máme, že Paskov, když je tak ztrátový, by se měl vyřešit do konce roku,“ uvedl Cienciala. Uzavření Paskova by podle něj urychlilo i řešení situace v OKD, jelikož by se firma zbavila prvního balvanu, který ji tíží. V dole nyní pracuje okolo 1800 lidí.

„Spousta lidí chce odejít sama, a proto jsme se dohodli se zaměstnavatelem, že umožníme těm, kteří chtějí odejít, aby odešli z organizačních důvodů – to znamená s maximálním odstupným šestinásobku. Domníváme se, že by to bylo částečné řešení dnešní situace,“ míní Pytlík.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už dříve uvedl, že v dole je vysoká absence. Podle kolektivní smlouvy by přitom horníci měli nárok na dvanáctiměsíční odstupné. „Šlo by pouze o dobrovolné odchody. My očekáváme, že v první vlně by byl zájem kolem 160 lidí,“ předpokládá šéf Sdružení hornických odborů.

Šlo by podle něj o zaměstnance, kteří už si našli jiné zaměstnání. Šachtu by jejich propuštění přišlo asi na 34 milionů korun. Věřitelský výbor zatím o návrhu nerozhodl. „Je potřeba celou situaci vysvětlit, proč už chceme propouštět, když ještě není rozhodnuto o Paskovu,“ dodává Jaromír Pytlík. 

Informace o plánovaném zavření Dolu Paskov ještě v letošním roce byla i ve výhledu restrukturalizačního plánu ve zprávě o situaci OKD. Ta byla na konci července jedním z podkladů vlády, když rozhodovala o půjčce 700 milionů korun.

Podle materiálu by na útlum Dolu Paskov mělo být vynaloženo 1,3 miliardy korun. Další doly by se měly zavírat postupně tak, že by poslední skončil v roce 2023. Ve firmě nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...