Propuštění horníci mají dostat méně, než se původně uvažovalo

Výše navrhované kompenzace pro propuštěné havíře, kteří pracují na povrchu, má být nižší, než se původně uvažovalo. Měsíčně jim má být vyplaceno 5300 korun namísto uvažovaných 7000 korun, potvrdil mluvčí ministerstva průmyslu (MPO) František Kotrba. Výplata kompenzací by se týkala mimo jiné pracovníků hnědouhelného dolu ČSA, zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce nebo firmy Slezská důlní díla, která se v minulosti vydělila z OKD. Horníci propuštění z OKD dostanou vyšší částky.

Z podkladů pro středeční jednání vlády, která bude náhrady pro horníky opětovně řešit, vyplývá, že horníci propuštění z hlubinných dolů mají měsíčně dostat osm tisíc korun. Výplata příspěvku má trvat maximálně pět let. Podle návrhu mají do roku 2018 činit celkové náklady na kompenzace asi 200 milionů korun, do roku 2023 pak zhruba 650 milionů korun.

Na konci července ministři rozhodnutí o kompenzacích odložili. Proti se tehdy postavilo hnutí ANO, pro byla naopak ČSSD. Lidovci se k návrhu stavěli rezervovaně. Nyní ale zřejmě došlo k dohodě mezi ČSSD a KDU-ČSL.

V průvodním dopise, kde jsou popsány změny proti původnímu návrhu, totiž MPO uvádí, že nové znění reaguje na dohodu zástupců odborových svazů a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) právě se zástupci KDU-ČSL. Lidovci měli na základě zmíněné úpravy přislíbit podporu při schvalování návrhu nařízení. Příspěvek má být hrazen ze státního rozpočtu, kapitoly MPO prostřednictvím státních podniků Diamo a Palivový kombinát Ústí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Již v květnu vláda schválila příspěvky pro propuštěné zaměstnance černouhelné OKD, která je v úpadku. Zaměstnanci, které OKD propustí a u kterých převažovala práce na povrchu, dostanou 7000 korun za měsíc a ti, u kterých převažovala práce v podzemí, dostanou 8000 korun měsíčně. „Výše restrukturalizačního příspěvku pro propuštěné horníky z OKD se nezmění,“ uvedl Kotrba.

Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance. Se stejným časovým rozmezím počítá i návrh, který MPO předkládá vládě nyní.

Aktuální návrh počítá s tím, že by se výplata kompenzací pro horníky týkala například i hnědouhelného dolu ČSA, u něhož loni vláda zachovala limity těžby. Podle provozovatele dolu, firmy Severní energetická, již ovládá miliardář Pavel Tykač, rozhodnutí vlády znamená postupný útlum těžby, který se dotkne víc než tisíce lidí. Kompenzace by se zde podle dřívějších informací mohla týkat asi 1900 lidí.

Podle předkládaného návrhu by se výplata kompenzací týkala mimo jiné také zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce, pracovníků báňské záchranné služby, která patří pod černouhelnou OKD, a firmy Slezská důlní díla, jež se v minulosti z OKD vydělila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...