Propuštění horníci mají dostat méně, než se původně uvažovalo

Výše navrhované kompenzace pro propuštěné havíře, kteří pracují na povrchu, má být nižší, než se původně uvažovalo. Měsíčně jim má být vyplaceno 5300 korun namísto uvažovaných 7000 korun, potvrdil mluvčí ministerstva průmyslu (MPO) František Kotrba. Výplata kompenzací by se týkala mimo jiné pracovníků hnědouhelného dolu ČSA, zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce nebo firmy Slezská důlní díla, která se v minulosti vydělila z OKD. Horníci propuštění z OKD dostanou vyšší částky.

Z podkladů pro středeční jednání vlády, která bude náhrady pro horníky opětovně řešit, vyplývá, že horníci propuštění z hlubinných dolů mají měsíčně dostat osm tisíc korun. Výplata příspěvku má trvat maximálně pět let. Podle návrhu mají do roku 2018 činit celkové náklady na kompenzace asi 200 milionů korun, do roku 2023 pak zhruba 650 milionů korun.

Na konci července ministři rozhodnutí o kompenzacích odložili. Proti se tehdy postavilo hnutí ANO, pro byla naopak ČSSD. Lidovci se k návrhu stavěli rezervovaně. Nyní ale zřejmě došlo k dohodě mezi ČSSD a KDU-ČSL.

V průvodním dopise, kde jsou popsány změny proti původnímu návrhu, totiž MPO uvádí, že nové znění reaguje na dohodu zástupců odborových svazů a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) právě se zástupci KDU-ČSL. Lidovci měli na základě zmíněné úpravy přislíbit podporu při schvalování návrhu nařízení. Příspěvek má být hrazen ze státního rozpočtu, kapitoly MPO prostřednictvím státních podniků Diamo a Palivový kombinát Ústí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Již v květnu vláda schválila příspěvky pro propuštěné zaměstnance černouhelné OKD, která je v úpadku. Zaměstnanci, které OKD propustí a u kterých převažovala práce na povrchu, dostanou 7000 korun za měsíc a ti, u kterých převažovala práce v podzemí, dostanou 8000 korun měsíčně. „Výše restrukturalizačního příspěvku pro propuštěné horníky z OKD se nezmění,“ uvedl Kotrba.

Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance. Se stejným časovým rozmezím počítá i návrh, který MPO předkládá vládě nyní.

Aktuální návrh počítá s tím, že by se výplata kompenzací pro horníky týkala například i hnědouhelného dolu ČSA, u něhož loni vláda zachovala limity těžby. Podle provozovatele dolu, firmy Severní energetická, již ovládá miliardář Pavel Tykač, rozhodnutí vlády znamená postupný útlum těžby, který se dotkne víc než tisíce lidí. Kompenzace by se zde podle dřívějších informací mohla týkat asi 1900 lidí.

Podle předkládaného návrhu by se výplata kompenzací týkala mimo jiné také zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce, pracovníků báňské záchranné služby, která patří pod černouhelnou OKD, a firmy Slezská důlní díla, jež se v minulosti z OKD vydělila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...