Odbyt Volkswagenu se loni propadl na desetileté minimum, u elektromobilů se zvýšil o 73 procent

Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen se v loňském roce snížil o 4,5 procenta na desetileté minimum 8,9 milionu vozů. Automobilka se v poslední době podobně jako další výrobci aut potýká s nedostatkem čipů.

Součástí Volkswagenu je rovněž mladoboleslavská Škoda Auto. Ta již v úterý oznámila, že v loňském roce dodala zákazníkům po celém světě 878 200 vozů. Meziročně jde o pokles o 126 600 aut, respektive zhruba o třináct procent.

Globální odbyt hlavní značky VW se loni snížil asi o osm procent na 4,9 milionu vozů. „Zaostávající dodávky polovodičů vedly v průběhu roku k omezování produkce, což mělo výrazný dopad na čísla o prodeji,“ píše firma v tiskové zprávě. Upozorňuje nicméně, že odbyt elektromobilů značky VW se loni vyšplhal na rekord.

Automobilka v této tiskové zprávě také předpověděla, že podmínky v první polovině letošního roku zůstanou kvůli přetrvávajícím výpadkům v dodávkách polovodičů nestálé a obtížné. Dodala však, že hodlá v průběhu roku stabilizovat výrobu a co nejrychleji snižovat vysoký objem nevyřízených zakázek.

Odbyt elektromobilů značky VW se v loňském roce zvýšil o 73 procent na více než 369 tisíc. Prodej plně elektrických aut se téměř zdvojnásobil a dosáhl zhruba 263 tisíc, odbyt hybridních vozů umožňujících dobíjení z elektrické sítě pak vzrostl o třetinu zhruba na 106 tisíc.

Koncern Volkswagen v prosinci oznámil, že v příštích pěti letech vynaloží na investice kolem 159 miliard eur (téměř čtyři biliony korun). Z této sumy bude více než polovina směřovat do elektromobility a digitalizace. Koncern ve své transformační strategii nazvané New Auto plánuje, že se díky investicím a rozvoji stane do roku 2025 lídrem trhu s elektromobily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 12 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...