Kvůli nedostatku čipů automobilky přijdou o biliony korun. Nedodělaná auta stojí, ojetiny zdražují

Nahrávám video

Problémy automobilek s čipy zasahují další firmy. Škoda Auto už oznámila, že od 18. října až do konce roku výrazně omezí výrobu a nevyloučila její úplné zastavení. V návaznosti na to už omezení produkce avizovali i někteří její subdodavatelé. Kvůli nejisté situaci v oboru se také ani příští rok neuskuteční mezinárodní autosalon v Ženevě. Nedostatek nových vozů se promítá i do trhu s ojetinami.

Odstavné parkoviště u Chrasti u Chrudimi plní jedno auto za druhým – a příliš místa už tu nezbývá. Vozy sem směřují už téměř měsíc, denně je to až sedm kamionů. V pátek zde stojí kolem tisícovky automobilů a plocha pro další už se připravuje. Škodovka kvůli chybějícím čipům nemůže tato auta dokončit. Proto po polovině října omezí či zcela zastaví výrobu – možná až do konce roku.

„Vypadá to, že zlepšení v oblasti dodávek komponentů, které obsahují čipy, bude v druhé polovině roku 2022,“ nastiňuje mluvčí Škoda Auto Tomáš Kotera.

Zaměstnance se automobilka propouštět nechystá, když pro ně nebude mít práci, nechá je doma za 85 procent mzdy. „Každý zaměstnavatel dělá všechno pro to, aby nemusel propouštět, protože by velice těžko opět nabíral,“ vysvětluje situaci člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák.

  • Automobilky ve světě podle nejnovějších propočtů nebudou moci oproti původním plánům vyrobit zhruba šest až sedm milionů vozů.
  • Na tržbách je to podle expertních odhadů připraví letos až o 2,3 bilionu korun.
  • Největší výrobce aut na světě, japonská Toyota, nevyrobí zhruba 300 tisíc vozů, podobně je na tom i světová dvojka Volkswagen.
  • Americká firma General Motors odhaduje výpadek v produkci na 200 tisíc aut.
  • Skupina Stellantis, které patří třeba značka Opel, vyrobí o téměř půl druhého milionu vozů méně.
  • Evropská komise odhaduje, že problémy s čipy potrvají nejméně do poloviny roku 2022.

Problémy mají i další automobilky. Například kolínská Toyota dále vyrábí s omezením a nevyloučila ani úplnou odstávku. A nepříznivá situace dopadá také na dodavatele součástek pro automobilky. Třeba ve firmě, která vyrábí čalounění do octavií, zůstaly doma dvě třetiny pracovníků.

„Hledáme pro ty zaměstnance náhradní práci. Ti, kterým nejsme schopni ji zajistit, bohužel musí zůstat na šedesát procent doma,“ podotýká předseda výrobního družstva Sněžka Náchod Jan Zima.

Problémy Škodovky dopadají i na firmu Kasko z Uherskohradišťska. Automobilka kvůli odstávce nebude odebírat plastové díly, které v Uherském Hradišti vyrábí – a Kasko v důsledku také na dva týdny odstaví produkci. „Škoda Auto je náš největší zákazník. Dělá nám šedesát procent obratu,“ zdůvodňuje výkonný ředitel společnosti Petr Valda.

Nedostatek čipů a rozpad dodavatelských řetězců se projevuje i při prodeji nových vozů. Čekací doba se u jednotlivých značek liší. Někde si lidé počkají na nové auto i déle než rok a místo v autosalonech se budou nedokončená auta nadále hromadit na odstavných parkovištích.

Ojetiny zdražují

Situace na automobilovém trhu se promítá také do obchodu s ojetinami. Bazary hlásí kvůli chybějícím čipům rekordní zájem. Do konce září se starších aut prodalo skoro tolik, co za celý loňský rok. Ale i zájemci o auta z druhé ruky si připlatí – jejich ceny rostou až o šestinu. Podobným tempem naopak klesla nabídka vozů. Propad tak nahrazuje dovoz ze zahraničí, který je v současnosti na desetiletém maximu.

V první polovině roku chyběla na trhu odhadem až desetina přeprodávaných aut. V některých velkých bazarech jako kdyby krize trhu ani znát nebyla. Na prodejní ploše moc volných míst nezůstalo, realitu ale odráží pohled na cenovku. V některých případech vozy zdražily meziročně až o patnáct procent.

  • Čipy patří mezi nejsložitější věci, jaké člověk stvořil. Jejich výroba trvá i několik měsíců a často se při ní pracuje s rozměry tak malými, že se blíží úrovni atomů.
  • Miniaturních elektronických systémů může být v autě několik stovek i tisíc. Záleží na tom, jak je moderní. Některé vozy bez čipu nelze ani odemknout.
  • Čipy se v autě starají například o řídící systémy v motoru, brzdách, o systémy navigační nebo o kontrolky zavřených dveří. Některé jsou umístěny blízko motoru a je potřeba, aby snesly teploty nad sto stupňů Celsia.
  • Kromě toho se v automobilech starají také o bezpečnost – díky čipům funguje systém ABS, odpalování airbagů nebo kontrola tlaku v pneumatikách.

Kvůli zájmu zřejmě porostou i dál. „Vidíme obrovský nárůst zájmu zákazníků o koupi osobního vozu, protože to stále vnímají jako nejbezpečnější způsob osobní přepravy oproti té hromadné,“ komentuje vývoj Karolína Topolová, generální ředitelka Aures Holding, pod nějž spadá bazar AAA Auto.

„Nejprodávanější model loňského roku, Škoda Rapid v benzínové variantě se prodával za 318 tisíc korun. Ten samý model prakticky o rok starší se dneska prodává od 350 do nějakých 420 tisíc korun,“ ilustruje Jakub Šulta, zakladatel automobilového tržiště Carvago.

Dalším důvodem, který pochůzky po autobazarech prodlouží, je přebraný trh – vozy s lepším technickým stavem docházejí. „Nenajdete vozy, které by byly v té samé kondici jako například před dvěma lety. A to ať už z hlediska technického stavu nebo právě výbavy,“ doplňuje Šulta.

Ještě horší situaci hlásí malé autobazary. „Jsme třeba na polovičním množství aut, takže změna je docela zásadní,“ připouští majitel autobazaru ve Splzově na Jablonecku Daniel Kaláb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.