Kvůli nedostatku čipů automobilky přijdou o biliony korun. Nedodělaná auta stojí, ojetiny zdražují

Nahrávám video

Problémy automobilek s čipy zasahují další firmy. Škoda Auto už oznámila, že od 18. října až do konce roku výrazně omezí výrobu a nevyloučila její úplné zastavení. V návaznosti na to už omezení produkce avizovali i někteří její subdodavatelé. Kvůli nejisté situaci v oboru se také ani příští rok neuskuteční mezinárodní autosalon v Ženevě. Nedostatek nových vozů se promítá i do trhu s ojetinami.

Odstavné parkoviště u Chrasti u Chrudimi plní jedno auto za druhým – a příliš místa už tu nezbývá. Vozy sem směřují už téměř měsíc, denně je to až sedm kamionů. V pátek zde stojí kolem tisícovky automobilů a plocha pro další už se připravuje. Škodovka kvůli chybějícím čipům nemůže tato auta dokončit. Proto po polovině října omezí či zcela zastaví výrobu – možná až do konce roku.

„Vypadá to, že zlepšení v oblasti dodávek komponentů, které obsahují čipy, bude v druhé polovině roku 2022,“ nastiňuje mluvčí Škoda Auto Tomáš Kotera.

Zaměstnance se automobilka propouštět nechystá, když pro ně nebude mít práci, nechá je doma za 85 procent mzdy. „Každý zaměstnavatel dělá všechno pro to, aby nemusel propouštět, protože by velice těžko opět nabíral,“ vysvětluje situaci člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák.

  • Automobilky ve světě podle nejnovějších propočtů nebudou moci oproti původním plánům vyrobit zhruba šest až sedm milionů vozů.
  • Na tržbách je to podle expertních odhadů připraví letos až o 2,3 bilionu korun.
  • Největší výrobce aut na světě, japonská Toyota, nevyrobí zhruba 300 tisíc vozů, podobně je na tom i světová dvojka Volkswagen.
  • Americká firma General Motors odhaduje výpadek v produkci na 200 tisíc aut.
  • Skupina Stellantis, které patří třeba značka Opel, vyrobí o téměř půl druhého milionu vozů méně.
  • Evropská komise odhaduje, že problémy s čipy potrvají nejméně do poloviny roku 2022.

Problémy mají i další automobilky. Například kolínská Toyota dále vyrábí s omezením a nevyloučila ani úplnou odstávku. A nepříznivá situace dopadá také na dodavatele součástek pro automobilky. Třeba ve firmě, která vyrábí čalounění do octavií, zůstaly doma dvě třetiny pracovníků.

„Hledáme pro ty zaměstnance náhradní práci. Ti, kterým nejsme schopni ji zajistit, bohužel musí zůstat na šedesát procent doma,“ podotýká předseda výrobního družstva Sněžka Náchod Jan Zima.

Problémy Škodovky dopadají i na firmu Kasko z Uherskohradišťska. Automobilka kvůli odstávce nebude odebírat plastové díly, které v Uherském Hradišti vyrábí – a Kasko v důsledku také na dva týdny odstaví produkci. „Škoda Auto je náš největší zákazník. Dělá nám šedesát procent obratu,“ zdůvodňuje výkonný ředitel společnosti Petr Valda.

Nedostatek čipů a rozpad dodavatelských řetězců se projevuje i při prodeji nových vozů. Čekací doba se u jednotlivých značek liší. Někde si lidé počkají na nové auto i déle než rok a místo v autosalonech se budou nedokončená auta nadále hromadit na odstavných parkovištích.

Ojetiny zdražují

Situace na automobilovém trhu se promítá také do obchodu s ojetinami. Bazary hlásí kvůli chybějícím čipům rekordní zájem. Do konce září se starších aut prodalo skoro tolik, co za celý loňský rok. Ale i zájemci o auta z druhé ruky si připlatí – jejich ceny rostou až o šestinu. Podobným tempem naopak klesla nabídka vozů. Propad tak nahrazuje dovoz ze zahraničí, který je v současnosti na desetiletém maximu.

V první polovině roku chyběla na trhu odhadem až desetina přeprodávaných aut. V některých velkých bazarech jako kdyby krize trhu ani znát nebyla. Na prodejní ploše moc volných míst nezůstalo, realitu ale odráží pohled na cenovku. V některých případech vozy zdražily meziročně až o patnáct procent.

  • Čipy patří mezi nejsložitější věci, jaké člověk stvořil. Jejich výroba trvá i několik měsíců a často se při ní pracuje s rozměry tak malými, že se blíží úrovni atomů.
  • Miniaturních elektronických systémů může být v autě několik stovek i tisíc. Záleží na tom, jak je moderní. Některé vozy bez čipu nelze ani odemknout.
  • Čipy se v autě starají například o řídící systémy v motoru, brzdách, o systémy navigační nebo o kontrolky zavřených dveří. Některé jsou umístěny blízko motoru a je potřeba, aby snesly teploty nad sto stupňů Celsia.
  • Kromě toho se v automobilech starají také o bezpečnost – díky čipům funguje systém ABS, odpalování airbagů nebo kontrola tlaku v pneumatikách.

Kvůli zájmu zřejmě porostou i dál. „Vidíme obrovský nárůst zájmu zákazníků o koupi osobního vozu, protože to stále vnímají jako nejbezpečnější způsob osobní přepravy oproti té hromadné,“ komentuje vývoj Karolína Topolová, generální ředitelka Aures Holding, pod nějž spadá bazar AAA Auto.

„Nejprodávanější model loňského roku, Škoda Rapid v benzínové variantě se prodával za 318 tisíc korun. Ten samý model prakticky o rok starší se dneska prodává od 350 do nějakých 420 tisíc korun,“ ilustruje Jakub Šulta, zakladatel automobilového tržiště Carvago.

Dalším důvodem, který pochůzky po autobazarech prodlouží, je přebraný trh – vozy s lepším technickým stavem docházejí. „Nenajdete vozy, které by byly v té samé kondici jako například před dvěma lety. A to ať už z hlediska technického stavu nebo právě výbavy,“ doplňuje Šulta.

Ještě horší situaci hlásí malé autobazary. „Jsme třeba na polovičním množství aut, takže změna je docela zásadní,“ připouští majitel autobazaru ve Splzově na Jablonecku Daniel Kaláb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...