Odbory: Ostravské hutě budou mít nového vlastníka zřejmě od ledna 2019

Nahrávám video

Hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO), který chce světová ocelářská skupina ArcelorMittal prodat jako kompenzaci při koupi italských hutí Ilva, by měl mít nového vlastníka už od 1. ledna 2019. Po jednání odborářů s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) a členy vlády to novinářům řekl předseda Základní organizace OS KOVO v AMO Vítězslav Prak. Generální ředitel a předseda představenstva AMO Ašók Patil na to reagoval, že žádné lhůty firmě dosud představeny nebyly.

ArcelorMittal tento měsíc oznámil, že prodat chce kromě podniků v Ostravě také továrny v rumunském Galati, italském Piombinu, makedonský ArcelorMittal Skopje, lucemburský ArcelorMittal Dudelange a provozy v belgickém Lutychu.

Podle Praka je už situace hodně rozpracovaná. „O tom svědčí také zprávy z Evropské rady zaměstnanců, kde nám bylo sděleno, že v zásadě už v září musí být vydán kontrakt na prodej těch firem, v listopadu by měl být podepsán a od 1. ledna příštího roku už musí v těch šesti továrnách být nový vlastník. Takže ten proces už doopravdy běží strašně dlouho,“ řekl odborový předák.

Návrh prodeje podniků podléhá schválení Evropské komise, ta má ve věci rozhodnout do 23. května. Ilva je podle produkce největší ocelárna v Evropě, při její koupi by se musel ArcelorMittal zbavit jiných podniků. Jména jejich potenciálních kupců zatím nejsou známa.

Evropská komise má teprve rozhodnout, zda bude kompenzační balíček akceptovat. Předpokládáme, že harmonogram se dozvíme společně s tímto rozhodnutím, pokud bude kladné. V každém případě by prodej podniku trval řadu měsíců.
Ašók Patil
generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava

Patil ujistil, že v případě prodeje ostravské huti bude výroba pokračovat naplno, bez redukce kapacit nebo ztrát pracovních míst.

„Dle sdělení EK schválí Komise navrhované kompenzace pouze tehdy, bude-li přesvědčena, že podniky, které jsou určeny k prodeji, budou v rukou nového majitele i nadále provozovány dlouhodobě a udržitelně. Všechny následné kroky budou probíhat pod dohledem EK,“ uvedl ředitel.

Čeho se bojí odbory

Odboráři podle Praka mají obavy z několika věcí. „Máme obavy, protože dneska obchod, nákup, prodej běží všechno přes korporátní linii, aby některé naše zakázky nekončily třeba v Polsku, to zaprvé. A za druhé máme tady věci, jako jsou třeba emisní povolenky, které vlastníme jako firma, a tady máme třeba obavy, aby se nedostaly z téhle firmy pryč,“ řekl Prak.

„Pokud by to Evropská komise schválila a bude na to dohlížet, pro nás je samozřejmě důležité, aby nový majitel byl seriózní investor, aby firmu rozvíjel, aby udržel zaměstnanost. Firma momentálně má 70 volných pracovních míst,“ řekl po jednání Babiš.

Vláda podle něj bude situaci velice detailně sledovat. „Já, pokud budu mít příležitost, tak samozřejmě s komisařkou o tom budu mluvit a chceme to sledovat, protože to je klíčové pro celý region, stejně jako OKD,“ řekl premiér. Není podle něj ale důvod k nějaké panice. „Není pravda, že by měla firma propouštět. Naopak hledá nové lidi,“ řekl Babiš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 10 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...