Novela telekomunikačního zákona míří do sněmovny. Vláda ji schválila

Novela telekomunikačního zákona, která by měla podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vytvořit tlak na pokles cen mobilních dat, míří do sněmovny. Na středečním jednání ji podpořila vláda, informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Předpis by měl víc chránit spotřebitele, zvýšit pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a také zajistit přechod na digitální televizní vysílání DVB-T2. Operátoři tvrdí, že novela ceny jejich zákazníkům nesníží.

Politické strany se minulý týden dohodly na zkráceném projednání návrhu novely telekomunikačního zákona. Ta má posílit práva spotřebitelů vůči operátorům a zajistit plynulý přechod na digitální televizní vysílání DVB-T2.

Politické strany se minulý týden dohodly na tom, že projednání návrhu ve sněmovně se zkrátí tak, aby změna mohla projít legislativním procesem před koncem volebního období. Schůzku zástupců stran sezval Sobotka, který je od března pověřen vedením ministerstva průmyslu a obchodu. Ve funkci ministra předtím skončil Jan Mládek (ČSSD), Sobotka mu vyčítal právě postup v otázce cen mobilních dat.

Novela telekomunikačního zákona zkracuje čas na změnu operátora ze 42 na deset dní a zvyšuje pokuty udělované operátorům z nynějších 20 milionů korun až na deset procent z obratu firmy. Novinkou také je, že smlouvy s operátory budou muset obsahovat možný maximální rozsah jejich jednostranné úpravy a také povinnost operátora informovat spotřebitele o možnosti od smlouvy při změně podmínek bez sankcí odstoupit. Dosud se tak dělo jen při zhoršení podmínek smlouvy.

Z návrhu mělo naopak na doporučení legislativní rady vlády vypadnout ustanovení o možnosti poskytovat klientům jen takové slevy, které by měly firmy dopředu zahrnuté v ceníku. Návrh do novely dodatečně zapracoval bývalý ministr Mládek.

Novela také technicky upravuje přechod digitálního televizního vysílání DVB-T na nový standard DVB-T2, ke kterému by mělo dojít v únoru 2021. Zakotvuje pravidla fungování tzv. přechodových sítí nebo jejich financování. 

„Novela zákona o elektronických komunikacích řeší přechod na nový formát vysílání. Divákům se tím otevírají nové možnosti. Televize by nově například mohly poskytovat tzv. duální vysílání, kdy si divák může vybrat, jestli bude pořad sledovat v češtině, nebo v originálním znění s titulky. Navrhnu, aby tuto možnost Česká televize nabízela. Myslím si, že by to byla skvělá služba pro diváky, která by zlepšila jazykovou vybavenost diváků,“ řekla Markéta Adamová, poslankyně a místopředsedkyně TOP 09.

Proti zkrácenému přijetí novely bez jejího připomínkování odborníky a operátory se již dříve vyslovily firmy z telekomunikačního odvětví. Premiérovi zaslaly otevřený dopis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 7 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.