NKÚ: Ministerstvo životního prostředí příliš utrácelo za konzultace

Praha - Náklady ministerstva životního prostředí na konzultační, poradenské a právní služby během dvou let vzrostly víc než dvojnásobně, jak zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Celkem za ně v období 2010 a 2012 resort zaplatil přes 100 milionů korun. Externistům přitom podle NKÚ platil za služby, které mohli zajistit jeho vlastní zaměstnanci.

NKÚ ministerstvu například vytýká, že v letech 2011 a 2012 zaplatilo dvěma externím poradcům 848 000 korun za mediální služby. „A to přesto, že ke konci roku 2012 disponovaly odbor kabinetu ministra a odbor tiskový a marketingu celkem dvaceti pěti zaměstnanci,“ prohlásila mluvčí úřadu Olga Málková.

Navíc v roce 2011 měl resort zaplatit 240 000 korun za právní služby externí společnosti, jejíž hodinové sazby se pohybovaly od 5 878 korun do 12 747 korun. Ministerstvo přitom kontrolorům nepředložilo žádné dokumenty, které by dokládaly splnění objednávky.

  • Mluvčí ministerstva Matyáš Vitík naopak tvrdí, že se ušetřilo na platech a poradenské služby se využívaly ke kontrolám Operačního programu Životní prostředí. Ten se loni potýkal s největšími problémy v čerpání evropských dotací.

NKÚ upozorňuje: Hromadné propouštění a pak zase nabírání zaměstnanců

Kontroloři také zjistili, že ministerstvo mezi roky 2010 až 2012 ukončilo pracovní poměr s 427 zaměstnanci a za odstupné vyplatilo celkem 18,4 milionu korun. Ve stejném období přitom 318 zaměstnanců přijalo. „V těchto letech zároveň výrazně vzrostl počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za zmíněné tři roky jich ministerstvo uzavřelo celkem 346 a vyplatilo za ně odměny ve výši téměř 18 milionů korun,“ uvedl úřad.

Matyáš Vitík, mluvčí ministerstva životního prostředí

„Některé věci budeme rozporovat, protože s nimi nesouhlasíme. Na některé jsme si vzali ponaučení. Komunikace s NKÚ probíhá prakticky neustále.“

Nahrávám video

Náklady na odměny za takzvanou práci na dohodu podle NKÚ meziročně markantně rostly, například mezi roky 2011 a 2012 o 90 procent. V některých případech šlo přitom podle kontrolního úřadu o běžnou administrativní práci, kterou mohlo ministerstvo zabezpečit vlastními zaměstnanci.

NKÚ kritizuje i nákup fotorámečků za 14 tisíc

Ministerstvo mělo také nakoupit například 73 fotorámečků za 113 000 korun. Jejich cena se pohybovala od 592 korun do 14 760 korun za kus. V době kontroly přitom sloužilo svému účelu jen šest z nich, 64 rámečků bylo ve skladě a tři se zaměstnancům ministerstva nepodařilo dohledat.

KOMPLETNÍ ZPRÁVU NKÚ SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE.

NKÚ se zaměřil i náklady na společenské akce organizované ministerstvem. V roce 2010 například resort sídlící v pražských Vršovicích zaplatil téměř dva miliony korun za vánoční besídky pro děti v Praze a Ostravě. „Ve smlouvách ani fakturách přitom není položkový rozpis toho, za co ministerstvo peníze vyplatilo, ani další relevantní údaje jako například počet účastníků besídek,“ uvádí se v závěrečné zprávě úřadu.

Kontroloři poukazují taky na nedostatky ve smlouvách o pronájmu nebytových prostor v sídle ministerstva nebo v účetnictví a inventarizaci. „Ve třech případech za celkem čtyři miliony korun kontroloři konstatovali, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Oznámili je proto příslušnému finančnímu úřadu,“ dodala Málková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 7 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 11 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.