Nezaměstnanost je tak nízká, že obce nemohou sehnat lidi na úklid sněhu nebo listí

3 minuty
Události: Práce pro obec
Zdroj: ČT24

Stále více obcí zjišťuje, že nemohou sehnat lidi například na úklid ulic či údržbu svých budov. Dříve k tomu využívaly v rámci veřejně prospěšných prací dlouhodobě nezaměstnané, ale i těch ubývá. Nezaměstnanost v Česku je totiž nejnižší v rámci Evropské unie. Pro lidi, které seženou, by pak starostové chtěli víc peněz od státu.

Problém se sháněním sil mají třeba v Poříčí nad Sázavou, kde už na sezonní práce zaměstnávají Josefa Doubravského. Na úklid sněhu či spadaného listí tak přispívá obci úřad práce. Když ale chtěla obec další čtyři takové posily, už nepochodila.

„Problém je, že je tak nízká nezaměstnanost, že lidi už ani v evidenci úřadu práce nejsou,“ uvedl starosta Jan Kratzer (nestr.). Čtyři posily na úklid si tak obec musela nejen najít sama, ale sama je i zaplatit.

Naopak v Němčovicích si z evidence úřadu práce mohli vybírat. Kromě dvojice, která například zasypává díry na cestách, tady s podporou státu pracuje i několik lidí ve sběrném dvoře a v psím útulku. Příspěvky dostává obec na všech 12 zaměstnanců, kteří pracují za minimální mzdu. Jenže ta se nedávno zvyšovala, zatímco příspěvky zůstaly stejné – a teď prý nepokryjí celkové náklady.  

„Ve chvíli, kdy stát zvedne minimální mzdu, což určitě vítají všichni, tak by mělo za těmi lidmi přijít od státu také dorovnání do té částky,“ řekl starosta Němčovic Karel Ferschmann (nestr.). Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková však upozorňuje, že příspěvek v rámci veřejně prospěšných prací je jen příspěvkem a jeho cílem není refundovat celou mzdu. 

Kvůli zvýšení minimální mzdy se v minulosti několikrát zvyšovala i výše příspěvků. Teď s tím úřad práce nepočítá. Pro starostu Němčovic to tak možná bude znamenat, že bude muset omezit některé investice.

Příspěvky na zaměstnávání v Němčovicích
Zdroj: ČT24

Od února 2017 si lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce a pobírají dávky v hmotné nouzi déle než půl roku, mohou zvýšit příjem v rámci veřejné služby. Pokud odpracují v tomto režimu alespoň 30 hodin měsíčně, vzroste jim příspěvek na živobytí o 605 korun.

Třeba ve Vsetíně byl před letošní zimou zájem o veřejně prospěšné práce velký, radnice takto využívá zhruba dvacítku lidí. Starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL) uvedl, že město bude i letos využívat spolupráce s úřadem práce a s lidmi zaměstnanými na veřejně prospěšné práce. „My tu spolupráci vítáme, je v pořádku, že existuje institut veřejně prospěšných prací a lidé, kteří nemají práci, mohou přispět k tomu, aby město bylo čistější, udržované a pěkné,“ uvedl starosta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 59 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...