Nezaměstnanost dále klesá, v listopadu padl další rekord

6 minut
Události: Listopadová nezaměstnanost a situace v regionech
Zdroj: ČT24

Nezaměstnanost v listopadu klesla na 3,5 procenta z říjnových 3,6 procenta. O práci se ucházelo 265 469 lidí, což bylo nejméně od listopadu 1997. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. V listopadu zároveň přibylo volných pracovních míst, meziměsíčně téměř o čtyři tisíce na 213 790.

Podíl nezaměstnaných v listopadu zlomil další rekord, a to i navzdory nepříznivé sezónnosti. „Ukazatel poklesl o další desetinu procentního bodu na svou historicky nejnižší úroveň 3,5 %. Najít volnou pracovní sílu je tak pro firmy stále větší oříšek,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Tomu nasvědčuje i počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, který se v listopadu držel na úrovni 1,2. „Pokud tedy budou firmy chtít uspokojit rostoucí poptávku, budou se muset vydat cestou investic a modernizace výroby,“ dodává.

Podíl nezaměstnaných osob 16–64 let v letech 2012–2017
Zdroj: MPSV

Historicky ojedinělý výsledek je i to, že hned osm okresů České republiky vykazuje míru nezaměstnanosti nižší než dvě procenta. Jen jediný okres – Karviná – hlásí míru nezaměstnanosti vyšší než osm procent.

Analytici však odhadují, že už od prosince začnou negativně působit sezónní faktory a nezaměstnaných na trhu práce přibude. „O práci přijdou lidé, kteří byli najati na předvánoční výpomoc. S nástupem zimy též zaniknou sezónní práce a některým lidem vyprší smlouvy na dobu určitou,“ odhaduje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Tento nepříznivý efekt se začne vytrácet až v jarních měsících, kdy začnou přibývat sezónní práce.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

„Na podzim příštího roku by míra nezaměstnanosti měla poklesnout dokonce až pod úroveň 3,5 %. To bude i nadále vytvářet tlak na růst mezd a zvyšovat apetit domácností utrácet. Reálná mzda se v letošním i příštím roce podle nás zvýší o 4,2 procenta,“ odhaduje ekonomka KB Steckerová.

Za stávajících podmínek je český trh práce v podstatě už vyčerpaný a za chvíli už lze hovořit  o plné zaměstnanosti. I proto lze počítat s tím, že firmy pod tlakem nedostatku pracovníků při rostoucích zakázkách budou muset začít nabízet ještě zajímavější mzdy.
Petr Dufek
analytik ČSOB

„Firemní a podniková sféra bude z důvodu zdražování lidské práce stále intenzivněji svoji produkci automatizovat a robotizovat, byť třeba jenom částečně. Výsledkem bude žádoucí růst produktivity tuzemské ekonomiky, ale také zmíněné zesílení tlaku na růst míry nezaměstnanosti,“ souhlasí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. 

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý uvedl, že stále častějším nástrojem, jak si udržet zaměstnance,  případně získat nové, jsou ve firmách 13. platy. Upozornil také, že hospodářský vývoj je nyní na svém vrcholu a růst mezd se odpoutává od produktivity práce. „A to je něco, co bychom si dlouhodobě neměli přát,“ dodal. 

5 minut
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý o nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Podíl nezaměstnaných klesá rychleji, než se čekalo

Situaci na trhu práce tak nadále ovlivňuje příznivý stav ekonomiky. Stále je zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. Podíl nezaměstnaných osob však v letošním roce klesá výrazně rychleji, než se na začátku roku předpokládalo, upozorňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

„Velmi přehřátý trh práce se tak naopak začíná stávat bariérou dalšího růstu ekonomiky, jelikož je pro firmy stále obtížnější nalézt vhodnou pracovní sílu. Díky tomu očekáváme další tlak na růst mezd, zejména v příštím roce by jejich meziroční dynamika mohla přesáhnout osm procent, a to nejen díky příznivému ekonomickému vývoji, ale také i díly schválenému růstu platů státních zaměstnanců, zvýšení minimální mzdy a silnějšímu tlaku odborů,“ konstatuje.

Růst mezd bude představovat proinflační impulz z titulu silnější spotřeby domácností. Zda ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb již na prosincovém jednání však ještě není zcela zřejmé, a jasnější vodítko by mohla přinést listopadová inflace zveřejněná v pondělí.

„Pro růst sazeb v prosinci bude dle nových vyjádření hlasovat velmi pravděpodobně Vojtěch Benda a Mojmír Hampl, prozatím je však stále nejpřesnější vyjádření Jiřího Rusnoka, který ohodnotil pravděpodobnost růstu sazeb v prosinci 50 na 50. Dnešní čísla o dalším poklesu nezaměstnanosti však budou podporovat jestřábí názory v bankovní radě,“ říká Seidler.

Počet uchazečů a volných pracovních míst
Zdroj: MPSV

Loni v listopadu bylo v Česku bez práce 4,9 procenta lidí. Počet volných pracovních pozic byl před rokem nižší skoro o 78 500. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...